The Mists of Avalon
Die Nebel von Avalon
Hmly Avalonu
Režie:
Uli EdelScénář:
Gavin ScottKamera:
Vilmos ZsigmondHudba:
Lee HoldridgeHrají:
Anjelica Huston, Julianna Margulies, Joan Allen, Samantha Mathis, Caroline Goodall, Edward Atterton, Michael Vartan, Michael Byrne, Mark Lewis Jones (více)Obsahy(1)
Příběh krále Artuše z Camelotu má mnoho podob a tento příběh je jednou z nich. Vše začalo uprostřed divoké války, kdy do země rozdělené svárem stoupenců bohyně Avalonu a přívrženců křesťanství vtrhli sasští barbaři a bez milosti zabíjeli jedny i druhé. Bylo nutno najít silného vladaře, kterého by uznali jak stoupenci Avalonu, tak stoupenci Krista, krále, který by dokázal sjednotit zemi dřív, než ji ovládnou barbaři. To je důvod, proč se spojí Vivian, nejvyšší kněžka pohanské bohyně vládnoucí odnepaměti ostrovu, s kouzelníkem Merlinem a obrátí se na Igraine, vévodkyni z Cornwallu, která, jak bylo zjeveno, se má stát matkou vyvoleného krále. Jeho otcem však nemá být její manžel Gorlois, ale muž se znamením draka, rytíř Uther, kterého jí Gorlois představí na zasedání rady a ten se také nakonec opravdu s pomocí intrik a kouzel stane otcem malého Artuše. Chlapec se i se svou starší nevlastní sestrou Morginou stane nejdůležitější postavou ve hře Vivian a Merlina. Ještě jako děti jsou odvedeni od rodičů a zatímco Vivian vychovává Morgiane jako svou nástupkyni, Merlin připravuje Artuše pro roli budoucího krále. Když je Morgiana o několik let později přijata mezi kněžky Bohyně, seznámí se se synem nejvyšší kněžky, rytířem Lancelotem, jenž přijel matku požádat o pomoc v boji proti Sasům, kteří opět vtrhli na ostrov, a později také s Guinever, dcerou krále Loedegranse, která byla předurčena stát se Artušovou ženou. Po Utherově smrti se Artuš stane králem, když přísahá věrnost bohyni Avalonu a získá nejen podporu bohyně, ale i magický meč Excalibur, s jehož pomocí rozhodujícím způsobem zasáhne do bitvy proti Sasům a zvrátí její výsledek na stranu Britů. Při korunovaci slíbí věrnost Avalonu i Bohu a vezme si za ženu křesťanskou princeznu Guinever. Lid je nadšen a zdá se, že nastává nová éra. Do té však osudově zasáhne lidská zloba, když žárlivá Morgausa použije kouzla a prokleje Guinever, láska, když se do sebe zamilují Lancelot a Guinever a také intriky mocné Vivien. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (95)
Mýtické motivy se objevují znovu a znovu v nových spojeních, souvislostech, interpretacích. Pokud může být artušovský mýtus interpretován křesťansky, proč by nemohl být interpretován i wicccansky? Mně se to líbilo a vůbec mi to nepřipadlo jako "prznění", to by pak byl przněním každý mýtický příběh. Film se mi líbil, byla v něm hloubka i atmosféra... Jen mohli lépe maskérsky ztvárnit stárnutí postav. ()
Na televizi jde o vcelku zajímavý počin, se zajímavou atmosférou a skvělou hudbou Lee Holdridge. Co se týče zpracování legendy o Artušovi, tak se tady przní, co se dá. Půlka věcí je změněná, slovo dostává paní z jezera (která ovšem nemá na starost Excalibur, ten patří Bohyni) a vůbec ženské postavy (Guinever je pěkná potvora, naopak Morgiana neudělá v podstatě jedinou podlou nebo nepochopitelnou věc atd.). Takže nutnou věcí ke sledování je buď neznat legendu vůbec, nebo počítat s tím, že je prostě spousta věcí jinak. Sám o sobě není scénář špatný, navíc herečky jsou víc než dobré, ale nějak tomu prostě chybí o něco lepší režie, aby příběh podpořila a vyzdvihla. Takhle jen poctivých televizních 60%. ()
Ačkoliv to nemám běžně ve zvyku, dokázal jsem se na tento film dívat "jako na pohádku." Artušovské legendy dostaly zase jednou pěkně na fraky, ale alespoň to mělo nějakou úroveň. Rozhodně oceňuji způsob, jakým byl příběh "vyprávěn." Velmi zajímavé bylo také to, jak byly prezentovány mystické síly. Jejich prezentace byla jednoduchá a efektní, i bez zbytečné monstróznosti. Filmu rovněž prospělo i zapojení určité přírodní složky do mystiky, jako přestrojení za jelena atp. I stylizace byla velmi zajímavá, kdy ženy nebyly zmalované, jak předloňské omalovánky, a působily velmi přirozeně pěkně. Mužské postyvy pak působily taky, velmi přirozeně, a to s využitím přirozené dávky jemné obhroublosti, která jim přidávala na důvěryhodnosti. Celkový umělecký dojem tak byl se vším všudy velmi dobrý. ()
Každá legenda má mnoho vyprávění a toto zpracování, které je postaveno na kultu ženství, který kdysi dávno vládlo není vůbec špatné. Na Samothráce se tento kult uctíval snad nejdéle. Originální pojetí a dobře natočený film, podepřený podmanivou hudbou. Jen se obávám, že všechny obřady, rituály i samotný kult bohyně matky zanikly ještě před Artušem, ale kdoví... ()
Velmi silný film, který mě dojímá. Asi nejlepší zpracování artušovské legendy. Atmosféra doby je zachycena výborně, zejména napětí mezi novým a starým náboženstvím je dramaticky vykresleno a na konci filmu ukápla nejedna slza. To, co na filmu cením, a co si z něj pamatuji, jsou myšlenky a jeho duch, který zastiňuje i možné chybky po dějové stránce. Ženské charaktery jsou opravdu silné a výborně zahrané. Ve filmu se také objeví česká krajina, čeští šermíři, kteří hrají nepřátelské Sasy. Např. hrad Točník, který je obklopen mořem, mě docela pobavil. ()
Galerie (19)
Photo © Constantin Film
Zajímavosti (7)
- Písně k filmu nazpívala populární keltská zpěvačka Loreena McKennitt. (Lynette)
- Umělé kluziště v Praze bylo používáno jako místo pro konstrukci interiérů hradu. (Lynette)
- Tento televizní počin byl mimo jiné nominován na Zlatý globus či Saturn Award, v roce 2001 získal cenu Certificate of Merit a roku 2002 cenu Emmy. (Lynette)
Reklama