The Mists of Avalon
Die Nebel von Avalon
Hmly Avalonu
Režie:
Uli EdelScénář:
Gavin ScottKamera:
Vilmos ZsigmondHudba:
Lee HoldridgeHrají:
Anjelica Huston, Julianna Margulies, Joan Allen, Samantha Mathis, Caroline Goodall, Edward Atterton, Michael Vartan, Michael Byrne, Mark Lewis Jones (více)Obsahy(1)
Příběh krále Artuše z Camelotu má mnoho podob a tento příběh je jednou z nich. Vše začalo uprostřed divoké války, kdy do země rozdělené svárem stoupenců bohyně Avalonu a přívrženců křesťanství vtrhli sasští barbaři a bez milosti zabíjeli jedny i druhé. Bylo nutno najít silného vladaře, kterého by uznali jak stoupenci Avalonu, tak stoupenci Krista, krále, který by dokázal sjednotit zemi dřív, než ji ovládnou barbaři. To je důvod, proč se spojí Vivian, nejvyšší kněžka pohanské bohyně vládnoucí odnepaměti ostrovu, s kouzelníkem Merlinem a obrátí se na Igraine, vévodkyni z Cornwallu, která, jak bylo zjeveno, se má stát matkou vyvoleného krále. Jeho otcem však nemá být její manžel Gorlois, ale muž se znamením draka, rytíř Uther, kterého jí Gorlois představí na zasedání rady a ten se také nakonec opravdu s pomocí intrik a kouzel stane otcem malého Artuše. Chlapec se i se svou starší nevlastní sestrou Morginou stane nejdůležitější postavou ve hře Vivian a Merlina. Ještě jako děti jsou odvedeni od rodičů a zatímco Vivian vychovává Morgiane jako svou nástupkyni, Merlin připravuje Artuše pro roli budoucího krále. Když je Morgiana o několik let později přijata mezi kněžky Bohyně, seznámí se se synem nejvyšší kněžky, rytířem Lancelotem, jenž přijel matku požádat o pomoc v boji proti Sasům, kteří opět vtrhli na ostrov, a později také s Guinever, dcerou krále Loedegranse, která byla předurčena stát se Artušovou ženou. Po Utherově smrti se Artuš stane králem, když přísahá věrnost bohyni Avalonu a získá nejen podporu bohyně, ale i magický meč Excalibur, s jehož pomocí rozhodujícím způsobem zasáhne do bitvy proti Sasům a zvrátí její výsledek na stranu Britů. Při korunovaci slíbí věrnost Avalonu i Bohu a vezme si za ženu křesťanskou princeznu Guinever. Lid je nadšen a zdá se, že nastává nová éra. Do té však osudově zasáhne lidská zloba, když žárlivá Morgausa použije kouzla a prokleje Guinever, láska, když se do sebe zamilují Lancelot a Guinever a také intriky mocné Vivien. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (94)
Středověk tomuhle filmu opravdu věřím, jak kostýmy, tak líčením i archaickou řečí. Není to taková uhlazená fantasy jako např. Merlin (i kdiž toho mám hodně rád). Oceňuji obraz toho, jak pomalu a nenápadně křesťanství zatlačilo pohanství. Mimochodem je to další film Edela, u kterého registruju zaujetí v pohanských božstvech a naznačení plíživého procesu podsouvání křesťanského náboženství pohanům (jak u Království Prstenu, tak tady jsou křesťani ale trošku trubkoidní - tady Guenevera, v KP zase milenka králova bratra - to je mi nějakým způsobem sympatické). Pěkné bylo i ztvárnění pohanských svátků (Beltane, Lugnasadh) a prďácký byl hypnokolovrat a čarostudna jako komunikační prostředky, takový nádech tajemna a přitom nenásilný. Celkově se navíc jedná o dosti originální převyprávění příběhu o Artušovi a Morganě. Pěkný filmek. ()
Velmi silný film, který mě dojímá. Asi nejlepší zpracování artušovské legendy. Atmosféra doby je zachycena výborně, zejména napětí mezi novým a starým náboženstvím je dramaticky vykresleno a na konci filmu ukápla nejedna slza. To, co na filmu cením, a co si z něj pamatuji, jsou myšlenky a jeho duch, který zastiňuje i možné chybky po dějové stránce. Ženské charaktery jsou opravdu silné a výborně zahrané. Ve filmu se také objeví česká krajina, čeští šermíři, kteří hrají nepřátelské Sasy. Např. hrad Točník, který je obklopen mořem, mě docela pobavil. ()
Dvojdielny televízny film podáva artušovskú povesť tentoraz z ženského uhla pohľadu. Príbeh totiž rozpráva Morgana, sestra kráľa Artuša. Pomaly rozvíjaný dej je ťažko porovnať s ostatnými spracovaniami zvestovania o Svätom Grále, pretože každé je úplne iné. Je menej krvavý a temný ako Excalibur, menej magický ako Merlin a komplexnejší ako Prvý rytier. Chýba však podobne ako v ostatných spracovaniach to najdôležitejšie: duchovné posolstvo Grálu. Tvorcovia sa viac zamerali na romantiku, ľsti a intrigy lásky. Nechýbajú ani bojové scény a čary. Snímka je podkreslená magickou hudbou Kanaďanky Loreeny McKennitt. Pre našinca je zaujímavým zistenie, že v záverečných titulkoch si môžeme prečítať mnoho českých mien, pretože film sa natáčal v ČR. ()
Výborná adaptácia objemného fantasy románu M. Z. Bradleyovej. Možno najzaujímavejšie podanie artušovskej legendy, aké kedy bolo natočené, na jednej strane realistické, na druhej strane so zachovaním mystických prvkov, a hlavne osolené ženským pohľadom na vec. Atmosférické, na televízny film skutočne výpravné, s dobrými bojovými scénami a hlavne výbornými hereckými výkonmi v hlavných ženských úlohách. ()
Mýtické motivy se objevují znovu a znovu v nových spojeních, souvislostech, interpretacích. Pokud může být artušovský mýtus interpretován křesťansky, proč by nemohl být interpretován i wicccansky? Mně se to líbilo a vůbec mi to nepřipadlo jako "prznění", to by pak byl przněním každý mýtický příběh. Film se mi líbil, byla v něm hloubka i atmosféra... Jen mohli lépe maskérsky ztvárnit stárnutí postav. ()
Galerie (19)
Photo © Constantin Film
Reklama