Romeo a Julie

Nádherné zpracování literární klasiky, mladinká Olivia Husseyová dokonale naplnila mou představu o Julii a stejně tak Leonard Whiting jako Romeo přesvědčivý, jejich výkon byl pro mě strhující, byla jsem ve Veroně s nimi, cítila tu nenávist Monteků a Kapuletů, zejména tedy Mercutio a Tybalt mi zatápěli, no a v závěru jsem bulela jak želva.. Ode mne dnes večer bez připomínek a do režisérského nebe posílám poděkování... (19.11.2023)

Nejslavnější Shakespeare ve své nejuřvanější podobě je ve filmu skutečně smrtící kombinací. Zeffirelli je pro mnohé naprostá modla, takže vychválení jeho variance Romea a Julie do nebes už ani nepřekvapuje, ale znovu jde o kritiky uznávanou zívačku. Naprosto hloupé finále může dojmout snad jen analfabety. (05.01.2024)

Je to príšerné. Ak by užívatelia nedávali hodnotenia tak, aby nevyčnievali z davu a umelo nenavyšovali, akože je to historické dielo Shakespeareho, tak to má neporovnateľne menej percent. Otrasné herecké výkony a nuda. Proste, keď niekto napíše v 16. storočí šaškáreň pre divadlo, tak v 20. storočí, keď sa budú držať toho, čo ten hulič napísal, tak to nemôže byť dobrý film pre diváka dnešnej doby. Tu sa nehodnotí na čsfd tento film, ale niečo úplne iné, ináč by tu väčšina dávala odpad!, jednu, alebo dve hviezdičky. Mne je u riti kto je autor tejto koniny a aký postoj je všeobecne na toto "veľdielo". (08.07.2018)

Kdo by neznal Romea a Julii. Knihu jsem četla před několika lety, ale filmovou adaptaci jsem neviděla snad žádnou. Kde začít, než u nejlépe hodnocené a dnes už klasické Zeffirelliho verze. Snímek upoutá tklivou hudbou, neokázalou výpravou a spíše komornějším pojetím, které mu sluší. A především, a to je hlavní deviza tohoto filmu, jsou skvělí herci. Oba mladí, krásní, funguje mezi nimi chemie, a tak to má být. Přesvědčivé, uvěřitelné. (08.06.2012)

Tak to dopadá, když poslové lásky nemají křídla. A když se chlap nechová jako chlap. Juliinu přehnanou citovost bych pochopil, ale Romea měli někam poslat kácet stromy, aby se trochu vzpamatoval a dal vznětlivosti průchod užitečným způsobem. Škoda, že bratr Lorenzo fňukajícímu spratkovi jednu nevyťal. Vůbec je zajímavé, jak často se Františkáni stávají zástupci rozumu v místech, kde šedé mozkové buňky všech ostatních nejsou využívány právě na plný výkon (jen vzpomeňme na Ecova Viléma z Baskervillu). Mnoho bylo napsáno a nahovořeno o tom, zda pouto mezi Romeem a Julií dá se zvát láskou, nebo jde jen o prostou zamilovanost, výtrysk citů ve věku, kdy kre-ehm-mladý člověk teprve poznává sebe sama. Ač to druhé, méně romantické řešení je možná pravděpodobnější, nelze vyloučit ani to první. Jsou tací, a není jich zas tak málo, co k sobě naleznou skutečný cit už ve věku, ve kterém jejich vrstevníci řeší co na sebe, co ne na sebe, jak doma uhrát pozdní příchod v rozverném stavu, co lajknout a které přátele odinstalovat. Tihle dva k tomu, aby čas jejich lásku prověřil, nikdy nedostali příležitost. Dokázali by o sebe pečovat v nemoci i ve zdraví? Nevím, ale šanci bych jim dal. Pokud jde o zpracování, je skutečně na co se dívat, text je tu propojen s prostředím životně a podán výborně vedenými herci. Díky tomu i vzletné verše lásky, hněvu, pomsty a usmíření znějí přirozeně a nikoli uměle. Olivia Hussey je Julie jak má být, mladičká, křehká, plná citů, avšak uvědomující si sama sebe. S Romeem mám jako chlap trochu problém, to není vina jeho představitele. Co do věrnosti obsahu hry však ani nemohl být jiný. Zeffirelli dokázal, že filmové adaptace divadelních kusů rozhodně umí, je věrný látce, zároveň nejde o otrocký převod ani prosazování vlastního ega na úkor autora. Tak to má být. (26.11.2017)