Zmizelá

Ach ach, omlouvám se za své chabé citoslovce, ale zkrátka nemám slov. 90kový David Fincher už je sice nenávratně pryč, ovšem stále jeden z nejlepších režisérů současnosti, který si navíc umí vybrat naprosto skvělý námět. Ano, skutečně půl práce dělá scénář od samotné Gillian Flynn, které se povedlo připravit skutečně famózní příběh plný zvratů, který se jistě do divákovy paměti zapíše na delší dobu, než jen při závěrečných titulcích...90% (09.10.2014)

Když si autor adaptuje pro stříbrná plátna vlastní práci (navíc takto spletitou), tak to málokdy věstí něco dobrého, jelikož tomu zpravidla chybí odstup. To neplatí o Flynnové, která se nebála svou "zrcadla bestsellerově nastavující ne-až-tak-krimi-thrilleroidní satiricky cynickou vztahovku" ořezat i upravit pro potřeby jiného média. Za své tedy vzalo vše co není bezprostředně o hlavní linii. Díky čemuž je to výrazně méně o těch dvou (a mnohem více tak vynikne hlavní zádrhel předlohy a sice že ti dva jsou loutky, které se chovají dle aktuálních potřeb děje a ne živoucí postavy) a více o detektivní lince a dopadu médií na veřejné mínění. Tedy ty tam je Nickova nenaplněná spisovatelská ambice či Amynino "abc osobních testů" v každodenní praxi. I ty deníkové záznamy jsou zrevidované na nezbytné minimum; je to prostě okrouhané až na dřeň. A jak by tento přístup nefungoval v knize, tak to díky tomu funguje na filmovém plátně; zvláště pak s tolik sednoucím Fincherovým chladně odosobněným pojetím, které ještě o stupeň výše dostává hypnoticky znepokojivý podkres dua Reznor/Ross. Každopádně největší přednost předlohy zůstala zachována. Vývoj manželského vztahu Nick/Amy je totiž chytře napsán jako ty (nej)lepší horoskopy. Tedy tak, že se v nějakém z těch aspektů jejich nesourodého soužití pozná každý pár s dlouhodobějším vztahem (bavíme se o první polovině). A jakmile se tak stane, tak to lze vzít za své, protože to dokáže vyvolat dojem "může se to se to stát i vám". Pokud se vám to již neděje... (02.10.2014)

70 %. Fincher nikdy nebola moja srdcovka, ale aj tento film mu vyšiel (ale ani tento nijako mimoriadne netúžim vidieť druhý raz). Kvalitné herecké výkony od hercov, od ktorých to za bežných okolností nečakáte (Affleck, Neil Patrick Harris, Tyler Perry...), ponurá atmosféra a, to predovšetkým, začne nepredvídateľný a originálny scenár s pár ťažšie zabudnuteľnými scénami. (10.01.2017)

Zmizelá je hodně slušné atmosferické drama, které umí natočit snad jenom David Fincher. To už je ale můj problém, že když vidím Finchera a thriller, tak očekávám něco na způsob Sedm. Sedm ale na rozdíl od tohoto kousku mělo všechno dokonalé. Tady se to k dokonalosti takřka přibližuje. Také jsem ze začátku dal pět hvězd. Postupně jsem se ale rozhodl o jednu hvězdičku hodnocení sundat, protože ve filmu i přesto bylo pár bodů, které tu dokonalost shazovaly. Třeba takový Neil Patrick Harris. Postavu měl dobrou, ale já bych ho do tak vážného thrilleru nikdy neobsadil. On do takových filmů prostě nepatří, ať se snaží sebevíc. Také si všimněte, že tu o něm skoro nikdo nemluví. Naopak Rosamund Pike tu předvedla výkon takový, že překonat ho bude pro ní něco opravdu dost těžkého. Takhle dobrou roli jsem dlouho neviděl a určitě na něj jen tak nezapomenu, jestli vůbec. I přes tu její dokonalost je tu ale Ben Affleck, o kterým si popravdě ani den po shlédnutí nevím, co si mám myslet. Nezahrál zle, ale zároveň jsem vůbec nevěděl, co si o něm mám myslet. Rozhodně bych neřekl, že je prkennej, jako tu plno lidí tvrdí, jenom jsem si ho nedokázal k ničemu přiřadit. Byl u mě dost bez názoru a stejně tak to cítím i teď. No a tihle tři herci byli asi ty tři nejzásadnější postavy tohoto filmu. Od toho se to dost odvíjelo a s nimi to také rostlo a padalo. Co se týče příběhu, u něj mi je naprosto jasné, proč si ho Fincher vybral. Stejně tak mi je jasné, proč si vybral i trilogii Millenium. Má evidentně podobné příběhy moc rád. Jemu tyhle nečekané zvraty prostě pekelně sedí. Na závěr snad jen dodám, že pět hvězdiček film nedostal také proto, že závěr byl až zbytečně rychle utnut. Čekal bych alespoň nějakou tečku, která by mě sejmula, a nad kterou by člověk mohl sám přemýšlet a nemusel by se nutně vracet k filmu jako celku. Prostě tečku, která by mě totálně sejmula. Něco, co má třeba Prokletý ostrov. Bohužel se ale nekonalo a proto tedy čtyři hvězdy.Zároveň si ale myslím, že to je jeden z nejlepších filmů, co Fincher kdy natočil. Kdyby se držel už jen takových filmů, vůbec bych se nezlobil. (10.10.2014)

Trochu málo vtahující, sklovitě hladké, příliš formální, jako by Finchera zaujal promyšlený tvar, a pak už k němu jen dotočil film - přesto oceňuji nejen konec sám, ale především tu dobře uloženou trhavinu, s níž je celý příběh podminován, aniž by ji nechali vybuchnout. Náloží je požehnaně, v rovině vyprávění například ona nezaměnitelná historka s gestem v cukrové vánici, která existuje jako zápis v deníku, a také v paměti jistého děvčete, jemuž si Amy neodpustila příběh vyprávět ve chvíli, kdy měla zůstat naprosto inkognito - stačí tedy počkat, až se drátky spojí, až pasáže z deníku projdou očima veřejnosti a děvče posedne náhlá touha ještě jednou Amy ublížit (nebo zprvu třeba ji jenom vydírat), a pak tady máme policistku, která se ráda chytí nového vlákna, a fakt, že nově zpečetěné manželství je celé ověšené rozbuškami - až se ukáže, že otcem dítěte, které spolu čekají, je onen chladně zavražděný psychopat, až se znovu dostane ke slovu láska k oné mladé studentce, až něco změní hlas Nickova rozumu ústy jeho dvojčete, až... až.... ano, líbí se mi struktura příběhu, která křehce nastolenou momentální rovnováhu (zvrtávající se už tím, že není divácky líbivá) omotává tolika roztřepenými motouzky rozbušek, kolem nichž se to jen hemží konkrétně patrnými, existujícími, ožehavými jiskrami... Je to funkční rébus, dosledovatelný k tolika vtipným, dobře rozpracovaným katastrofám za hranicemi zobrazeného, škoda jen, že zůstává v rovině vykalkulovaného umění. *** Důležitý komentář: Matty. (07.10.2014)