Divočina

Reese nám trošku zestárla, malinko zhubla a hlavně úplně změnila image. Blbou blondýnu vyměnila za úchvatnou krajinu, pubertální kámošky za batoh, spacák a pevné boty. Vyrazila sama do přírody, vyčistit si hlavu, zavzpomínat, bilancovat a možná si nějak přerovnat svůj dosavadní život. A jde jí to všechno tak nějak na půl. Hlavní problém spatřuji v obsazení hlavní hrdinky. Vůbec ne co se týče jejího herectví, ale spíše typu. Prostě mi do tohoto prostředí nějak dvakrát nesedla a zbytek filmu tenhle můj dojem napravil už jenom nepatrně. Když si vzpomenu na výraz v očích Emileho Hirsche v Útěku do divočiny, nebo pohled Miy Wasikovské ve filmu Tracks, tam jsem jim věřil naprosto všechno. Tady toho bohužel nebylo tolik. To ani náhodou. (11.02.2015)

Co někoho vede k tomu, aby se vydal na Pacifik Crest Trail je mi záhadou. Krajina byla pěkná jen místy, ale asi nejde tak o tu krajinu jako o tu sílu to přejít. Celý příběh mi přišel až lehce neuvěřitelný, i přesto, že to bylo podle skutečných událostí. Reese Witherspoon se zhostila role opravdu dobře a přesvědčivě. Pro mě to byl určitě lepší filmový zážitek než většina filmů nominovaných na nejlepší film. Něco mezi 3* a 4* (09.02.2015)

Mám s Divočinou jeden zásadní problém - její hrdinka je pro mě nezajímavý člověk, a co víc - slaboch. Sama o sobě se vyjádří, že je "shitty person". Ano, vyrůstala ve složitém rodinném prostředí a stala se jí hrozná věc... ale jsou lidi, co se k takovým věcem postaví jinak, než že si píchají, co se dá, a píchají, koho se dá. Chápu, lidí jako Cheryl, je hodně, ale já nemám důvod se na ně dívat ve filmu, protože s jejich story se nemůžu ztotožnit. A že je to teda story - Cheryl se vydá na cestu, ujde tisíc mil a skončí na mostě... kde je jen o něco klidnějším a lepším člověkem, než když se na cestu vydala. A bohužel ona cesta je sice docela hezky natočená, ale já jsem ji vůbec neprožívala. Z americké divočiny a setkáními s různými lidmi se rozhodně dalo vytěžit víc (kde je nějaké meditování nad krásou přírody, kde jsou nějaké hluboké rozhovory s cizinci?). A jsem jediná, komu lidé, které Cheryl potká, připadají jako naprosto jednorozměrné postavy? Navíc jsou setkání s nimi natočená tak divně, že jsem čekala, kdy ji někdo znásilní nebo zavraždí, případně obojí. Za mě palec dolů. (10.04.2015)

Reese Witherspoon si rozhodla připomenout své ambicióznější začátky a vrátit se do doby, než se rozmělnila v průměrných komerčních komediích. Bohužel na můj vkus je to předvídatelný a z psychologického a dramatického hlediska nepříliš zajímavý kousek. Marně si vzpomínám, kdy mi naposledy byly tak protivné flashbacky, které dokonale rozbíjely vyprávění. Bez nich bych patrně nadělil alibistické tři hvězdičky - takhle to ani na ně nevytáhnu. Celkový dojem: 45 %. (18.11.2017)

Ach, u takovéhoto typu filmu vždy cítím - ne nepřekvapivě, řekl bych - vůni dálek. A stejně pak smrdím zalezlý doma, v práci, ve škole nebo v hospodě. Taky by se mi asi líbilo si takhle vyrazit. Ale nemusel bych jít asi x stovek mil pouští... Reese dobrá, celým filmem se příjemně linou tóny Simona a Garfunkela a Hobo Times fakt neměly chybu... 80% (04.03.2015)