Mephisto
Mephisto
Mephisto
Mefisto
Mephisto
Režie:
István SzabóKamera:
Lajos KoltaiHrají:
Klaus Maria Brandauer, Krystyna Janda, Ildikó Bánsági, Rolf Hoppe, György Cserhalmi, Péter Andorai, Karin Boyd, Christine Harbort, Tamás Major (více)Obsahy(1)
Chce hrát za každou cenu, svou tvář přitom ztrácí na jevišti i v životě. Je nepopiratelné, že filmem Mefisto, natočeným podle stejnojmenného románu Klause Manna, syna Thomase Manna, dosáhl maďarský režisér István Szabó jeden z vrcholů své tvorby. Vypráví příběh talentovaného herce Hendrika Hofgena, podléhajícího bezmezné ctižádosti, které obětuje své morální zásady, politické přesvědčení, umělecké ambice, osobní život. Marně se klame iluzí, že ve zvráceném totalitním světě by mohl kolem sebe vytvořit klidný ostrov umění. Na vrcholu společenského vzestupu je Hofgen osamoceným a vnitřně rozpolceným mužem, vydaným na milost a nemilost nacistické moci, které sloužil… Film získal Oscara za nejlepší zahraniční film. A na XXXIV. MFF v Cannes 1981 obdržel Cenu za nejlepší scénář a Cenu FIPRESCI, kromě toho mu patří řada dalších prestižních uznání. Snímek vykresluje především obraz kariéristického umělce, který je ochoten spojit svůj osud s nacisty, ale také zachycuje v širokém záběru politické události v Německu v třicátých letech. Na filmu je pozoruhodná kamera Lájose Koltaie, pracující se světlem ve stylu německého expresionismu, i režie, stavící na dynamickém tempu, v němž rozehrává scény plné napětí a na působivém vedení hereckých představitelů. Z velkého počtu výborných interpretů vystupuje do popředí představitel titulní role, vídeňský herec Klaus Maria Brandauer, strhující svým vynikajícím a přesvědčivým výkonem. (Česká televize)
(více)Recenze (142)
ČESKÁ TELEVÍZNA PREMIÉRA: ČT 2 = 26.11.2012, réžia českého znenia (ČT 2012) = MIKULÁŠ PÁNEK (3.12.2012) ()
For Me 92% ()
Na úspěchu filmu má určitě největší podíl výběr herce pro hlavní roli. Brandauerův výkon je opravdu strhující a uvěřitelný.Podařilo se mu věrohodně podat ten vnitřní boj mimořádně talentovaného umělce s touhou po kariéře a svým svědomím. Divák samozřejmě ví, co je správně, ale není vždycky tak lehké odsoudit. Alespoň já jsem to tak cítila po zhlédnutí filmu , už ale ne po přečtení románu Klause Manna, ve které hlavní hrdina vyznívá jednoznačně jako zavrženíhodná svině. Musím říct, že Mefisto je jedním z mála případů, kdy se kniha podaří převést na plátno tak dobře, že film svoji knižní předlohu předčí. ()
Nie je ľahké žiť so svojimi rozhodnutiami, rovnako ako nie je ľahké poddať sa určitej ideológií ak už sledujeme svoju vlastnú. Szabó spravil výbornú fresku života jedného herca, keď bol fašizmus pred bránami. Príbeh sa sústreďuje na Hendrika. Jeho zbabelosti, aj prejavy citu a pochopenia do čoho sa zaplietol. Príbeh je vystavaný naozaj skvele. Pritom postráda pamätné zábery. Je celý zložený z dialógov a ak sa už vyskytneme v priestore je to len na krátko. Pocit akéhosi väzenia je tak všadeprítomný. Najväčšie ovácie ale patria Brandauerovi a jeho uhrančivému výkonu. Nie je ani zlý, ani dobrý. Je niekde medzi tým. Keby bol koniec možno trochu odhodlanejší prísť z nejakou výraznejšou bodkou bolo by to za plný počet. Ale inak sa jedná o scenáristický aj režisérsky skvost. ()
"Ty miluješ jen sám sebe.. A ani to ne dost !!" ()
Mistrovský film s démonickým KMB...Obávám se, že pět za film a taky pět za divadlo... ()
Tuším, že Hendrik (Klaus Maria Brandauer) měl jasno ve třech věcech, předně se oženil s divadlem a nehodlal se své práce vzdát, pak chtěl přežít, ono s kulkou v hlavě se poměrně dost obtížně zkouší nové představení, no a věděl, že nechce opustit svou rodnou hroudu a mateřský jazyk... Co netuším, je, má-li to kloudné řešení bez znalosti událostí a dalšího vývoje, mně se totiž z pohodlí mého gauče v obýváku a utrpěným dějepisným vzděláním nechce ani za mák soudit... ()
Myšlenkově velmi hluboký film, o kterém se dá debatovat hodiny a hodiny. Líbí se mi, jak jsou v něm věci absolutně nejednoznačné. Kdybychom o Höfgenovi slyšeli jen tolik, že to byl herec sympatizující s nacismem, bylo by strašně jednoduché ho odsoudit. Ale po skončení filmu to tak jednoduše nejde. Jak naložit s člověkem, který udal svého známého a de facto ho tím odsoudil k smrti, když ten samý člověk pomohl svému příteli a své lásce uniknout před smrtí? Jak soudit člověka, který měl odpor k nacistickým pohlavárům, a přesto si pro ně doma cvičil stisk ruky, aby ho měl dostatečně pevný? Je Hendrik Höfgen ďábel s bílou maskou nebo anděl s černým ksichtem? K úplné pravdě se nikdy nedobereme, ale o to zajímavější je se po ní ptát. Symbolika filmu (mefistovský převlek) funguje dokonale, finále je úžasné. Je pravda, že film mohl být trochu kratší, ale na druhou stranu, sám nevím, kterou linii příběhu bych vypustil, takže u mě vlastně naprostá spokojenost.. ()
Právem oceňovaný film a jsem ráda, že jsem ho viděla až teď, ve zralejším věku. Dříve bych možná nerozuměla. Čemu? Všem těm situacím, kdy se lámal chleba a kdy se Mefisto musel vyjádřit, zachovat. Je jich tam hrozně moc a děj plyne, aniž mnohé postřehneme. Ze začátku mi byl ambiciózní herec silně nesympatický, ale postupem času, když kolem mizeli a ubývali lidé, jsem ho čím dál tím víc chápala. Vždyť vlastně nedělal nic špatně, jen plul s proudem. Je odsouzeníhodné, že člověk nechce vybočit z davu? Že není statečný a nepálí za sebou mosty? Že chce jenom být dobrý ve své profesi? Vždyť několikrát využil svého postavení a přimluvil se za své kolegy. Je to málo? Kdo z nás by dokázal víc, kdo by riskoval víc? Odpovězte si a snažte se být upřímní, nikdo vás u toho nevidí. Sama na tyto otázky nedokážu odpovědět a ještě dlouho mi budou ležet v hlavě. Pokud jde o hodnocení filmu, jasný plný počet. ()
Unylé tempo tak slibného filmu pro mnohé jistě naprosto bezchybného - mě donutilo k nedobrovolnému vlnění se ve všech směrech a to hlavně po stránce etické. Co se smí a co se ve filmu nesmí objevit, abych jej nezahrnula do kategorie "ano jde to, ALE" přesně nevím.. Třeba se mi nelíbilo nahé svíjení se v baletních pozicích, které místo krásy těla mužského(pro některé i ženského)pobouřily mé vlídné oko. Což o to - pasáže doslova umělecké vystřižené z divadelních prken či zkouška nutná pro nacvičení hry - byly momenty, které stály za pozornost. Za dusotu kopyt nacistického komanda pravidelně pochodujícím a ovlivňujícím životy lidí z celé NDR a nejen jí, musím odsoudit tento film k průměru. Zajímavé výroky: "..takže ten velkohubý panák se stal kancléřem...a já myslel, že národní socialisty nelze brát vážně...já jsem přece z Porýní, moje matka i můj otec - nemám se přece čeho bát!"; "tohle je mé stanovisko - Shakespeare!" a konečné "Co ode mě chtějí? Co chtějí? Vždyť já jsem jenom herec!" ()
Výkon K. M. Brandauera je ďábelsky dokonalý. Velice zdařilá adaptace Mannovy předlohy. ()
Brandauer vytváří impozantní roli a navíc se jí nenechává pohltit a v každé scéně z něho číší osobitost a mistrný nadhled. Film na mě působil trochu chladně, ale to nic nemění na tom, že si Oscara zasloužil vrchovatou měrou. ()
Po zralé úvaze jsem se rozhodl film neohvězdičkovat - alespon pro toto první zhlédnutí, protože jsem se dostal do situace, kdy se rozhoduju na té škále od tří do pěti hvězdiček. Na škále od průměrné, bo podivné až po dokonalost samu (i když ta se s podivností zrovna apriorně nevylučuje). Rozervanost hlavního hrdiny nás provází celým dějem, za jejího současného stupňování. Hedrik Hofgen je člověk možná trochu víc arogantní a snaží se dělat to svoje umění, je přeci jenom umělec - v tomto se filmu myšlenku daří skvěle vyobrazit. Ale horší stránkou (nevím ovšem nakolik je to dáno zvláštností předlohy zvláštního autora) je celková zmatenost děje již od samého začátku. Vizuálnost dokonalá, ale další věci mimo formu jsou prostě mimo formu... prostě nevím, jak hodnotit a dávat kompromis mezi 5* a 3* jen kvuli hodnocení se mi zase nechce... ()
S ďáblem se nedá smlouvat. 1) Předlouhý film přecpaný divadelními monology je zřejmě určen divákům, kteří se chtějí v klidu zamyslet nad polopaticky podanými příměry a pravdami o paralelách divadla a theatra mundi._____ 2) Herci, dramatikovi a homosexuálovi Klausu Mannovi posloužil pro napsání částečně autobiografického příběhu jeho pravděpodobný milenec, herec Gustaf Grundgens. Tento pruský státní rada za nacistů pomáhá po válce obnovovat divadelní život v sovětské (!) zóně, aby posléze přeběhl do západního Německa, kde hladce naváže na předválečnou slávu. Inu, divadlo mě potřebuje a každý režim potřebuje divadlo._____ 3) Třiačtyřicetiletý režisér István Szabó natočil podle knihy třicetiletého spisovatele oskarový film, který ovšem navzdory několika výpravnějším scénám svým důrazem na text, vyprávěním do kamery a absencí akce připomíná spíše televizní inscenaci. První hodinu filmu bych klidně postrádal i s její ukecaností a vážným rozebíráním trivialit._____ 4) Přesvědčivého Goringa (Rolf Hoppe, král z Tří oříšků pro Popelku) i ostatní herce doslova válcuje svým obrovským hereckým nasazením Rakušan Klaus Maria Brandauer (titulní role), jehož fantastický herecký výkon se, přinejmenším v mých očích, rozhodujícím způsobem podílí na vyznění jinak dost nevýrazného filmu. ()
6/10 Prvni pulka, ac poslabsi obsahuje i dobre sceny, ale uz jsem myslel, ze zaspim ;]] ale probrala me druha pulka, ktera byla lepsi, bohuzel jsem cekal nejaky klimax, ktery neprisel a vyznelo to tak nejak do ztracena. Kazdopadne K+M+B 1981 je super - nebyt jeho, tak je ten film polovicni - a mel by byt hlavne na delku... ()
137 m ()
Jediný problém ktorý mám z touto snímkou je dĺžka. Hlavne prvá polovica sa ťahá a ťahá a unavila ma (a to som fanúšikom filmov Bélu Tarra). Druhá polovica už nabrala spád a krásne ukázala tvár totalitnej spoločnosti. Úplne som sa vžil do hlavnej postavy ktorá síce odmietala prichádzajúci režim ale čoskoro zistila, že ak nebude spolupracovať, dopadne ako jej kolegovia ktorí sa proti nemu postavili a úplne náhodou zomreli na "následky autonehody, či spáchali samovraždu". 3.5*. Myslím si, že by som, bohužiaľ, za rovnakých okolností riešil prežitie rovnako. Chápem nadšenia ale aj kritiku... Zvolil som si strednú cestu. ()
Na tomhle filmu nevidím nic objevného. Brandauer je výtečný, jeho role je rozhodně to nejlepší z celého díla, stejně tak se mi líbila většina herců a samozřejmě divadlo. Přesto jsem asi čekala něco víc, film se mi zdá zbytečně dlouhý. Nic převratného. ()
Dlouho jsem váhal mezi 4 nebo 5 hvězdičkami, ale nakonec jsem se rozhodl pro maximální počet. Důvodem je fantastický Brandauer, jehož živelný výkon mě doslova ohromil. Obsah filmu je velice dobře popsán v ČSFD obsahu, takže nemá cenu ho sem psát. Já se spíš zmíním o scéně, které na mne nejvíc zapůsobila - odehrává se po představení hry Mefisto a hlavní herec jde do lóže za generálem. Pohledy všech lidí upřeně hledí na Mefista a generála jak si třesou pravicemi a se strachem sledují začátek nového spojenectví. Úžasná scéna, kterou činí výjimečnou především to, že se odehrává úplně bez zvuku. ()
ocenenia : Oscar 1982 - Najlepší zahraničný film ◘◘◘◘ MFF Cannes 1981 - Najlepší scenár (István Szabó, Péter Dobai), Cena FIPRESCI ()