Den matek

Charlie Kaufman sa rozhodol spraviť si svoje ultimatívne hororové béčko. Na otázku, ako to dopadlo, vám odpoviem múdrou poučkou (ktorú som si teraz vymyslel): existujú tri druhy trashu - trash, trash s extra porciou demencie a jeho odnož, trpiaca po väčšinu stopáže zúfalou nudou. Hádate správne, v tomto prípade sa jedná o poslednú kategóriu. Kaufman totiž nielen že napchal po vzore psíčka a mačičky do svojej torty všetky hororové klišé a smery (slasher, mučenie, znásilňovanie, šialená rodinka, burani, kempovanie v lese, lovenie táborníkov, nevinné ženy, ktoré sa musia postaviť svojim väzniteľom), ktoré padli na firemnom brainstormingu; to by bolo samo o sobe celkom zábavné. On sa však totiž po prihlúplo úsmevnom úvodnom morde dvoch členov hnutia hippies (celá expozícia do deja trvá 6 minút) rozhodol trápiť nás ďalšiu cca hodinu sledovaním troch žien, ktoré stále nie a nie zomrieť alebo zabiť svojich mučiteľov a ujsť. Vážne sa tam celú tú hodinu, okrem nezáživného sledovania dvoch bratov v pokročilom štádiu demencie a ich zlatej mamičky, pod ktorej vedením trénujú, podpichujú sa, vtipkujú alebo trápia svoje obete, nič nedeje. Zvyšných 24 minút, ktorých je ešte blbších než predchádzajúcich 66 to zaklincuje. Amatérsku kameru, "herecké výkony", úroveň gore a soundtrack, z ktorého sála hrôza ponechám radšej bez komentára. Alebo som to len nepochopil, a celé je to fromálne dokumentárne spracovaná štúdia zhubného vplyvu celoživotného vplyvu matky na deti a rafinovaná kritika spoločnosti (scéna, v ktorej Ikeovi narazia celou silou televízor na hlavu predsa jasne symbolizuje vražedný účinok zmanipulovaných médií na modernú spoločnosť!)? Nech je to, ako chce, odpad dať nemôžem; pár ráz sa mi objavil úsmev na tvári :-) 5% (04.08.2014)

Podle úpoutávky jsem si představoval úplně něco jiného (a tak jsem si to pustil až skoro po měsíci co jsem to dostal od kamarádky). Překvapilo mě to, jak je to solidně natočené a zahrané (tím myslím tu rodinku sadistů). Bohužel film má nic moc úvod a závěr, ale prostřední třetina je velmi podařená. Den matek je přesně tím filmen, za co lidstvo jednou skončí v pekle, film co musí odsoudit každý normální člověk a filmový fanoušek oněch normálních filmů. Pro milovníka pokleslého braku je však tato podíváná zcela průměrná. (28.01.2009)

No váhám kolik tomu dát ,ale zatím je to jen za dva. Začátek člověka krásně navnadí ,Jákási bába jede ze semináře či z čeho a veze sebou mladý pár ,který tam byl sní k sobě na samotu do lesa ,jenža se v lese porouchá auto a než to spraví vyskočí maník a usekne jednomu hlavu a druhý jde holku znásilnit ,ale bába je zarazí je to jejich máma. A pak ona sama dívku uškrtí. Trojice spolužaček se každý rok schází a jezdí na víkendy blbnout jenže se dostanou až do ono lesa kde sídlí ta "hodná rodinka" Nejdřív je unesou jednu z nich znásilní ,ale po sléze utečou všechny tři ,ale ta znásilněná posléze umírá ná následky dovádění dementních bratrů. A zbylé kámošky se jdou pomstít je to velice průměrné a obehrané kolikrát už to tu bylo někde na samotě šílená rodina co vraždí a mučí turisty. Nakonec holky vítězí ,prý měli právo přežít jenže neříkej hop dokud nepřeskočích......Co k tomu dodat ,že to bylo místy velice nudné a zdlouhavé. Klasické béčko. (25.08.2008)

Když se řekne TROMA, znalcům pokleslých snímků je jasno. V dnešní době této nezávislé filmové produkční společnosti konkuruje svými počiny např. Asylum. Nízkorozpočtové převážně hororové snímky na pomezí frašky, gore a hektolitrů krve ve své době nemající obdoby. Mnohé lze, obzvlášť při dnešním pohledu, doslova a dopísmene považovat až za úchylné. Málo se však ví, že většinou udávaly směr a mnozí filmaři se jimi inspirovali. Týká se to i snímku ´Den Matek´, z jehož námětu se čerpá dodnes. Třeba série ´Pach krve´ (2003 -). I když je fakt, že zrovna tento počin se od tvorby TROMY dosti vymyká. Dějově tu tedy máme dva mentálně postižené bratry, kteří pro potěšení své dementní matky unesou tři dívky a nemilosrdně je mučí a vůbec patřičně likvidují. Ale jo, dalo by se i říci, že se zakladatel společnosti TROMA, stojící i za scénářem a režií, Charles Kaufman mohl sám inspirovat snímkem ´Texaský masakr motorovou pilou´ (1974). Když se to však vezme kolem a kolem, Kaufman se tímto jen zařadil do éry teenagerovských slasherů, které zrovna v kinech slavily divácký úspěch. Co do kvality díla samozřejmě neměl šanci, ale svůj zářez si udělal a to mu stačilo. Počátek osmdesátých let z díla doslova září, takže i nemilosrdný zub času udělal své. Za shlédnutí však stojí a to už jen kvůli hororovému fanouškovství. V jádru věci své nostalgické kouzlo přeci jen zákeřně ukrývá. (03.01.2021)

Dobře zkombinovaný horor s komedií zasazen do lesa,obstojně zdařilý scénář,který sice není kdoví jak dokonalý,zato funguje tak,aby nebyl zas tak špatný. Jako Texaský masakr motorovou pilou nebo Poslední dům na levo,jen se tam trochu snad možná zasmějete. Jakmile jsou děvčata unesena,tak film se přelívá do hororu a to dost dobře a zvláště ten otevřený konec. (16.10.2007)