Pride

Pride je vesměs pohodové a úsměvné dílko. V mnoha směrech může působit naivně, ale je to o té nadsázce, kterou film hojně využívá. Co se týče dojemnosti, v některých chvílích je to na hraně, ovšem v drtivé většině se ji tvůrcům podařilo docela s přehledem ukočírovat. Osobně jsem čekal o něco víc humoru a méně „životních rad“, proto dávám „jen“ slušné 4*. (15.01.2015)

„ GAYOVÉ A LESBIČKY PODPORUJÍ HORNÍKY A JEJICH RODINY!…“ /// Režisér Matthew Warchus, je stejně jako scénárista Stephen Beresford, známej hlavně divadelnímu publiku a jejich (logický) spojení vedlo k převedení zdánlivě neuvěřitelného skutečného příběhu ve film, u kterého se všichni náramně bavěj. Od začátku se věnujeme vzniku uskupení velšských aktivistů LGBT, podporujících horníky neboli Lesbians and Gays Support the Miners (LGSM). Příběh je vyprávěnej převážně z jejich pohledu. A vyprávění je to pohodový, svižný a hlavně vtipný. Scénář kombinuje vtip, politiku a historii, ale nezlehčuje témata, o kterých vypráví. Víc než o politiku jde o navazování přátelství a za srdce chytající projevy. Že stávka skončila neúspěchem, není tajemstvím. Film staví na tom, co všichni dosáhli. Na solidaritě, na spojení malých proti zvůli moci. V centru dění je nejmíň tucet postav. Celá komunita, pestře a dobře poskládaná. Téměř každej tady má nějakej problém, kterej se ovšem zbytečně nepitvá, ale svižně vyřeší. Většinou optimisticky. Možná jde vo to nejlepší anglicky suchý vyprávění, jaký jsem zažil, protože těm postavám naprosto věřím. Jsou to lidé, kteří tvoří historii. Tu historii, která dokázala rok po stávce díky hlasování Národního odborového svazu horníků, do stranického manifestu Labouristické strany včlenit práva gayů a leseb. Připomíná vítězství lidských vztahů nejen nad politickou ideologií a zdůrazňuje sílu takovejch obyčejnejch věcí, jako je solidarita. Navíc dokazuje, že jsme za 30 let udělali v právech homosexuálů velikej pokrok. Proto škodolibě očekávám reakce na fakt, že se filmová práva prodali i do homofobního Ruska. Ale třeba i tam zjistěj, že bejt stejně teplej, může bej dobrá prdel! /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Jedu jen kusy podle skutečnosti. 2.) Nejsem rozhodnutej…(jestli bejt horník?... aha…). 3.) Thx za titule „perlovk“. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ** AKCE ne NAPĚTÍ ne (27.08.2015)

"Solidarity forever, for the union makes us strong!" Krásná, povznášející a jímavá komedie s temnými podtóny thatcherismu, která neprávem zapadla a patří k tomu nejlepšímu a nejzábavnějšímu co v roce 2014 vzniklo. Dvouhodinová stopáž se kolem mě prořítila ani jsem nemrkl. 90% (29.06.2015)

Místy vtipné, místy vážné, místy dostatečně teplé, aby to v minutě dramaticky zchladilo. Pride vypráví příběh události, o které jsem neměl ani šajnu, dokud jsem neviděl The Imitation Game a nezjistil, co Velká Británie udělala s Alanem Turningem. Zajímavé, že oba dva filmy, kterými se prolíná právě příběh tohoto filmu vyšli v tomto roce. Holt občas je potřeba vykopat zakopané kostlivce, které už měl kde kdo. Škoda jen, že mě tenhle film dlouhé celé dvě hodiny hrozně nudil. Čekal jsem ten britskej náraz gayů a lesbiček s místními vesničany daleko brutálnější, ironičtější a zábavnější. Jenže to tak úplně nebylo. (15.01.2015)

"Nemůžeme sem jen tak nakráčet a myslet si, že nás nepodříznou." Aby bylo jasno, tak horníkům rozumím, gayové mi nevadí a pro lesbičky mám docela slabost, ale do čela Prague Pride se kvůli tomu s americkým velvyslancem stavět nebudu. Nicméně tahle partička mě celkem pobavila a svou sexuální orientaci mi do hlavy tlačila dostatečně opatrně na to, abych se cítil být pohoršen. A tak jsem se nechal šokovat tím, že lesby jsou vegetariánky a odteď si začnu prohlížet každý spacák, jestli v něm někde neleze ten AIDS. Ale dost bylo strachování, nyní poběžme na koncert Šachty a zvrhlíci, protože ten vypadal skvěle, i když o bezpečí své zadnice bych při něm měl jisté obavy. (18.05.2017)