Rudý kapitán

Takže, po dlouhé době, jsem odcházel z kina, respektive z českého filmu, velmi příjemně překvapený. Po té smršti nelichotivých recenzí, kterými jsem v poslední době častoval české novinky v našich kinech, bude tohle určitě příjemná změna. Rudý kapitán, na mne od prvních minut dýchnul dobovou atmosféru, která pro mne byla celkem uvěřitelná. Film nebyl napěchovaný přemrštěným vizuálem, ani žádnými efekty na hranici sci-fi. Dějová linie, dokázala udržet moji pozornost až do závěrečných titulků, což není v poslední době u domácí tvorby příliš obvyklé. Ve srovnání s Lídou Barovou, je Rudý kapitán naprostý velkofilm a Renč se může se všemi kopiemi svého paskvilu klidně odstěhovat na Antarktidu! Tak moc je patrný rozdíl. A závěrem nutno dodat, že mne i velice potěšilo, že taková kapacita, jakou je Rudý kapitán, má své řeznictví, na Dolním náměstí v Olomouci :-) Kaiser sice chvilku, ale na výbornou, Suchánek v první okamžik úsměv, to ta Partička, ale nakonec celkem smekám. Takže kdo chce vyhodit nějákou kačku na podporu domácí kinematografie, tak tentokrát máte určitě zelenou. (10.03.2016)

Frajerská adaptácia Dánovej predlohy, aj keď ortodoxní dánisti budú frflať, že z príbehu zmizla tá stupídna línia s templárskym pokladom. Jej vyškrtnutie je však to najlepšie, čo mohli scenáristi urobiť – príbeh tak výrazne nabral na konzistentnosti a mohol sa sústrediť na dostatočne nosnú eštébácku zápletku. Herecky je to takmer bez zaváhania – proti svojmu typu obsadený Suchánek je super, takisto Kaiser, Poliak v hlavnej úlohe to utiahne už len tým, že je sympaťák a dokonale vystihol horkokrvného Krauza. Film má dokonalú dobovú atmosféru – z plátna priam sála horúce leto 1992. Sem-tam prebleskne typicky dánovský chlapský humor či ostrá replika a všetko perfektne dolaďuje možno najlepšia hudba, akú som za posledných 20 rokov počul v českom alebo slovenskom filme. Najviac ma potešilo, ako veľmi moderne film vyzerá, ale zároveň to nie je také to okázalé štylistické cvičenie na tému „aha, vieme urobiť záber ako Fincher alebo Scott“, rôzne cool zábery nerušia rozprávanie. Takisto tam nie sú žiadne samoúčelné akčné scény, keď už dôjde na pár po papuli (alebo do tepny), je to jednak výborne natočené, jednak to dáva zmysel v rámci príbehu. Jediná výhrada smeruje k príliš útržkovitému záveru, ktorý tak pôsobí trochu dopletene a niektoré dejové línie sú potom na „kolektívne dovysvetľovanie v krčme“ alebo druhú projekciu. Palec hore a pokojne by som bral od rovnakého štábu a s tými istými hercami adaptácie ďalších Dánových knižiek. Pokojne s ročnými frekvenciami. ;-) (11.03.2016)

Souhásím s tím, že je tohle velmi zvláštní film. Je hodně atmosferický a ta atmosféra je opravdu hutná. Dala by se pomalu ale jistě krájet na hranolky. Něco mi při sledování řikalo, přepni to a něco zase sleduj to. Dokoukala jsem až do konce. Měla jsem pocit, že se v horkém létě roku 1992 ocitám taky. Fuj. Pocti špíny, hnusu a lepkavého potu nasáklého všude kolem, byl opravdu hmatatelný, až mi z toho vyschlo v krku a musela jsem to spláchnout, na štěstí jen perlivou vodou, protože tohle bylo na panáka. Vidět jednou mi opravdu stačilo. Nechce se mi k tomuto filmu vracet. Ještě, že jsem v té době byla malá holka. (25.01.2018)

"Keď montuješ traktory, máš veriť ve vedúcu úlohu strany a nie v boha." Já jsem se na Rudého kapitána opravdu těšil, ale on se tak dlouho neobjevoval, že mi mezitím začalo být jedno, kdo a proč zapomněl hřebík v kostelníkově hlavě. Pak byl "hrdina" konečně objeven a ono se kupodivu nic nezměnilo. Stále mi bylo jedno, kdo je vrah, kdo farář a kdo estébák. Já jsem zkrátka ve svém životě poznal dva estébáky a jednoho faráře, což nejsou mé nejoblíbenější profese, a přesto bych radši se všemi zašel na jedno, než bych se znovu musel dívat na Rudého kapitána. (12.01.2017)

Stylově natočená tvrdá kriminálka ze začátku 90. let vypadá opravdu dobře – od výpravy až po kameru a střih. Jenže zase mám problém s příběhem, nejasnostmi v něm, nelogičnosti a dost možná i nesmysly. Je to podobné jako s přístupem ke slovenštině, také je to předabováno do češtiny skoro všechno, ale sem tam něco slovensky zůstalo. Mám z toho rozpačitý pocit, že tu bylo zaděláno na víc, ale nakonec je to sice nadprůměr, ale na čtyři hvězdičky ne. (13.02.2020)