Tohle je náš svět

Naprosto psychopatická, asociální a ve své podstatě nebezpečná vymejvárna mozků pro výrobu potencionálních nepřizpůsobyvých houmlesáků na okraji společnosti. (30.01.2017)

Pokud odečtu Pána Prstenů, tak si Viggo Mortensen vybírá spíše menší filmy a toto je jeden z nich. Nápadem velice zajímavé rodinné drama s prvky komedie o neortodoxním otci, který se svou rodinou čítající šest dětí žijí v lese, odtržení od civilizace. To se změní po smrti matky, kdy musí celá rodina vyrazit do světa a potýkat se s nástrahami "normálního" života. Mortensen je výborný, stejně jako pár jednotlivých scén, ale jako celek film nefunguje úplně stoprocentně a v mnoha momentech se nepříjemně táhne, převážně v druhé dramatičtější části, kdy začne přituhovat. (04.02.2018)

Chtělo by to zase nějakou epidemii jako loni spalniček, nebo současný Koroňák, aby to lidem, kteří odmítají očkovat své děti docvaklo. Tohle je náš svět je neobvyklý film o síle kompromisu. Režisér Ross vytvořil tragický příběh s něžností a humorem. Je to inteligentní film s hodně věcmi na zamyšlení. Po skončení jako by film pokračoval v mojí hlavě.Film jsem shlédl v pražském klubu Meat factory. (11.06.2020)

V prvom rade veľké prekvapenie, že Viggo ani zďaleka nevyzeral na to, že mu ťahá na šesťdesiatku. Normálne mi pripomenul highlandera Maťa Ďurindu z Tublatanky. Inak film do polovice celkom v pohode, ale očakával som, že prechod z divočiny do mesta prinesie oveľa väčšie zápletky. Tu nastala stagnácia okolo jedného pohrebu a výchovy detí. Nevyužitý potenciál, ktorý mohol konfrontovať konzumnú spoločnosť s ľahkosťou súladu s prírodou. Nakoniec zvíťazil však konzum, normálne mám pocit, že táto agitka v podstate zapôsobila kontraproduktívne. A vlastne, dobre tak. (07.11.2021)

Rodinná adventura s leitmotivem KAM S NÍ... hm, tak to jo. Škoda jen, že mi moje ohraničenost nedovoluje porozumět srandě a užít si ji stejně, jako natureman Viggo a jeho polodivoká rukojmí s encyklopedickými znalostmi - a to jsem se domnívala, že všechny zvrácenosti velkým plátnem už prošly. Film o naprosté neúctě k čemukoli, především pak k životu - rodinné sounáležitosti, výchově, tradicím, morálce - chcete-li k civilizaci - v tom správném slova smyslu. To všechno spláchli do stoky spolu s úchylným přáním osoby, kterou omlouvá snížená příčetnost z přemíry rodinného štěstí na samotě u lesa, odkud je hippie-busem do KFC jen co by kamenem dohodil... Ovšem neopomněli se přitom pokusit o výsměch hodnotám, které se při veškeré námaze ještě nepodařilo zadupat do země, jako již obligátní snahou předvést nematrikové katolíky coby zkostnatělé, bigotní karikatury. Když už se zabývat alternativním způsobem života, což takhle dosadit do filmových postav jinší zálesáky, no ale to už jsem v docela v jiném světě, jakož i žánru... (07.12.2016)

Originální a zajímavý námět, solidní herci, ale bohužel tragické zpracování. Nezajímavá kamera, hudba, celkově slabá dramatická rovina... Škoda, mělo to rozhodně na víc! 60% (06.03.2020)

Film nastoluje mnoho otázok okolo alternatívnej výchovy detí a som rád, že ide o počin objektívny. Nemal som pocit, žeby tvorcovia upredňostňovali akúkoľvek z foriem, hoci sa to sprvu možno zdá. Polemizovať by sa dalo okolo danej témy do rána, v každom prípade po filmárskej stránky ide o slušné nezávislé dielko hodné povšimnutia. Záverečná štvrťhodinka je však na smolu úplne, úplne zbytočná, hoci vzhľadom k úvodu filmu je technicky veľmi pekná. (20.11.2016)

Není to tak dlouho, co jsem viděl tenhleten film o fousatým pošukovi, co se svou submisivní ženou a tlupou dětí žije alternativně v lese na Šumavě (i když teda alternativně a nezávisle žije jenom vocaď pocaď, protože chodit si pro sociální dávky mu až tak nevadilo). Některé rysy tu ve filmu jsou taky, některé ne - třeba to, že Viggo vlastně svoje okolí terorizuje, je tu spíš lehce naznačené. Zato asociálnost dětí v kontaktu s reálným světem tu taky je docela pěkně vidět a v pár místech se stává i zdrojem humoru, kdy nejstarší syn žádá slečnu o ruku namísto toho, aby ji standardně požádal jen o pohlavní styk. Je docela sympatické, že tvůrci lesnímu muži až zas tak moc nefandí a třeba děda, který by mu děti nejradši nechal odebrat, je tady podaný jako docela slušný a rozumný chlap, co měl holt smůlu na potrhlou dceru a ještě potrhlejšího zetě. PS: Noam Chomsky je pitomec. (23.08.2016)

Uvědomit si skutečné hodnoty života není nikdy pozdě, často nebo příliš a rozhodně se tak děje ku prospěchu věci...Save the world man! 😍 😶 💕 (15.10.2016)

Tenhle film od léta provází pověst naprosto skvělého snímku. Matt Ross natočil opravdu dobrý film, který bych ale úplně nepřeceňoval. Je to klasický americký indie film, jako dělaný třeba do nějakého filmového klubu na ČT. Spousta lidí na něm oceňuje rozsah problematiky, kterou řeší a jak se s ní potýká. Při vzpomínce na český dokument Stále spolu mám ale trochu pochyby o tom, jak moc realisticky se k tomu Captain Fantastic staví. Stále spolu je, co se týče úvodního rozehrání prostředí a postav téměř identickým a realita ukazuje, že to, co se v Captain Fantastic jeví jako úsměvné, může být v reálném životě naprostou tragédií. 7/10 (09.11.2016)

(Lumiere - 3.12.2016) (04.12.2016)

Docela mě bavil ten nápad a přestože se z většiny mohl spolehnout na Vigga Mortensena, který celý film táhne, mě asi neoslovil tak výrazně. Nemyslím si, že je film agitační, ale má svoje dějové nedostatky kvůli kterým v mých očích nefunguje na jedničku. (12.04.2017)

Láska na první pohled. Captain Fantastic probírá témata, která jsou mi hodně blízká a záměrně posílá do boje dva zcela odlišné světy. Na jedné straně jsou šťastné a přirozené děti, opovrhování moderním světem a nazývání věcí pravými slovy. Na straně druhé jsou rozmazlená a znuděná dítka, moderní svět, kde se rodiče chovají k dětem jako k bytostem, které ničemu nerozumí a musí zachovávat dekorum, protože tak je nastavená moderní společnost, kde se jakákoliv odchylka trestá. Svět, kde se lidé snaží přizpůsobit ostatní obrazu svému. Co je však na filmu krásné je, že se nesnaží postavit na jednu stranu – naopak ukazuje výhody a nevýhody obou světů. Při sledování jsem měl neustále úsměv na rtech a nikdy mi nepřišlo, že sleduji herce (až na Erin Moriarty, ta byla úplně vedle). Prostě film, který zahřeje u srdce. A závěrečné poučení? Všeho s mírou. (18.01.2023)

Za mých časů bývala Addamsova rodina komedie. Cynismus ale stranou, protože tohle je natolik zvrácený midcult, že je třeba vyjmenovat několik jeho zkázonosných aspektů. Primární je to strašlivé pokrytectví, v jehož jméně se film tváří jako anti-mainstreamová alternativa, ale využívá prakticky veškerých prostředků na to, aby oslovil to nejširší obecenstvo včetně toho nejposlednějšího ňoumy vzádu v sálu, pro kterého je jinak většina snímků ze Sundance feťácká nuda o ničem. Film si totiž pečlivě hlídá délku jednotlivých scén, aby náhodou nezačal nudit, několikrát demonstruje glorifikovanou odlišnost cashovic rodiny skrze jídlo, permanentně rve jako důkazy nadřazenosti do popředí přechytračelé děti a co je hlavní, neumožňuje protagonistovi vnímat své pochyby od nikoho jiného než od něj samotného. Tenhle diskutabilní aspekt však není nikdy zúročený vůči němu kriticky, ale pouze melodramaticky. Vnímat jej jako nebezpečného, idealistického blázna, který si přese vše zaslouží svou pracovitostí a přesvědčením naše uznání, a tedy vyvolává provokující ambivalenci, nelze, protože přes polovinu stopáže plní roli mesiáše a film mu dává za pravdu, protože mu do cesty vkládá pouze takové překážky, na kterých může demonstrovat svou pravdu. A to až do takové míry, že v důsledku izolace traumatická zkušenost s první láskou jeho osmnáctiletého syna je provedena jako humorná roztomilá scénka, jedna z mnoha barev jejich nespoutané jízdy Amerikou. Zdánlivě zajímavý koncept post-hippie komuny v reakci na konzumní společnost je tak rozmělněn na břečku témat, o kterých si budou povídat maminy nad regálem s fair trade potravinami s přivinutým dítětem na prsou a třemi kreditkami ve vyšívané tašce s peruánskými motivy. (01.11.2016)

Po prvních pár minutách jsem byl tak otrávený tím,že se zase dívám na film o nějaké sektě nebo kultu,až jsem chtěl vypnout přehrávač.Zrovna v tu chvíli jsem pojal podezření,že snímek pojednává o Kelly Family a ze zvědavosti jsem ještě vydržel a k mému překvapení po chvíli celá rodina vyrazila na pohřeb v autobusu s hudebním doprovodem Scotland the Brave,takže mi došlo,že o Iry nepůjde.Sám jsem se divil,jak mě pak příběh o střetu dvou životních filosofií vtáhl a bavil.Pouze morálního poučení se mi nedostalo,ale za to si můžu sám,páč jsem cynik,takže když Viggo rozumně zakazuje potomkům jíst dobroty z fast foodu,přemýšlel jsem nad tím,jestli v sobě už všichni nemají svalovce ze zkonzumované zvěřiny.Nejvíc jsem se asi pobavil,když se po debatě o knize Lolita ukázalo,že dědečka hraje Frank Langella,jeho běh o život ze stejnojmenného filmu je pro mě nezapomenutelný.Vedlejším důsledkem filmu je to,že se budu s velkým podezřením na ulici rozhlížet,jestli po mně nejde příliš radikálně smýšlející socialista. (16.11.2016)

Pro mě hodně nečekaně jsem si film užil, tahle rodinka je svým způsobem zvláštně šílená ale zároveň proč taky ne, není nic špatného na tomhle životu. Každý má svoji volbu, užil jsem si film sem tam se fakt i zasmál a taky někdy byl trochu naštvaný ale je to dobře pojato a natočeno a hlavně chytrost hraje velkou roli, samotné nepoznání a skrýváni, všechny faktory života výchovy a způsobu života mají něco do sebe zajímavý a skvělý natočený film, herci a doprovodná hudba na výbornou. (21.10.2018)

Mortensen není takový nesympatický asociální magor jako třeba Ford v Mosquito Coast, on je... sympatický asociální magor. A proč mu vlastně říkám magor, když s jeho názory vesměs souhlasím? Protože mi vadí, když se někdo snaží svoje děti přizpůsobovat obrazu svému a nedává jim možnost volby. Na mě to totiž v dětství taky zkoušeli a dodnes jsem z toho celej traumatizovanej, deprivovanej a přecitlivělej - třeba nesnáším otce i matku a všechny lidi, kteří se jim byť jen trochu podobají... Ale jako komedie (no dobře, jako vážná komedie) film funguje spolehlivě. Jeho humor se nese na podobné vlně jako třeba v The Men Who Stare at Goats, co mě tak momentálně napadá. Některé scény a hlášky jsou fakt prvotřídně vtipné, hlavně hlášky malých dětí, a čím menší ty děti jsou, tím líp. Výborný je i model hippie-maoisticko-anarchisticko-divošské rodinky, která žije v lese a v nouzi nejvyšší "osvobozuje jídlo" ze sámošek. Ale k dokonalosti filmu chybí... vlastně přebývá příliš sentimentálního pathosu v druhé půli, čekal jsem, že závěr zazní v trochu temnější a těžkomyslnější tónině. // Masakr. 9.1.2022 jsem tenhle film zkouknul kvůli přítelce znovu a i když jsem věděl, že jsem ho už kdysi viděl, nezjišťoval jsem si, jestli jsem už k němu psal kdysi komentář a připravil si tenhle: "Tahle utopická, hollywoodskými scénáristy vyumělkovaná a zidealizovaná rodinná tlupa asociálních, prvobytně pospolných inteligentů, vedená asociálním anarchistickým intelektuálním sociopatem Mortensenem, mi živě připomněla jednu skutečnou takovou podobnou rodinu, pocházející z našich luhů a hájů, (https://www.csfd.cz/film/405965-stale-spolu/prehled/), jejíž děti ovšem zdaleka nedosahují výšin mentální kapacity virtuálních dětí Mortensenových. Teoreticky jsou mi sice podobné postoje a sociální experimenty sympatické a oněm lidem většinou dobře rozumím a chápu je, jen výsledek oněch experimentů asi často bývá na hony vzdálený původním plánům a idejím. Jinak film je chvílemi drama, chvílemi groteska či sociální satira, chvílemi komedie, většinou naštěstí komedie černá a chytrá. Já osobně bych ovšem uvítal, kdyby skončil ca o dvacet minut dřív, tedy s oholeným Mortenssenem u ohně. Ten závěr s ukrytými dětmi, pohřbem matky a sluníčkovým, idylickým, laskavě hřejivým epilogem v chaloupce, mi k předešlému nevážně vážnému a filosofujícímu ději příliš neseděl." (10.11.2016)

Aragorn se dal na alternativní hippie styl? Tak přesně tohle mě v prvních minutách napadlo, nicméně postupem času se pod touto slupkou "vyloupl" nečekaně silný a zároveň citlivý film, který za doprovodu skvěle vybraného soundtracku nahlíží do duše poněkud odlišného způsobu života, než v jakém žijeme my. Captain Fantastic u mě osobně způsobil nadšení nad zvoleným tématem a provedením, ale zároveň i lehké zděšení nad tím, jakým způsobem otec v podání výborného Vigga Mortensena vychovává své ratolesti. Ale toto možná bylo dáno tím, že jsem byl vychován v rámci všudypřítomného konzumu, pročež se v tomto způsobu života a výchovy zdaleka tak dobře neorientuji. Ale nechápejte mě špatně - film je pěkný na pohled a nabízí neotřelou filmovou podívanou, která ve mně bude rezonovat ještě hodně dlouho. „If you assume that there is no hope, you guarantee that there will be no hope.“ (14.10.2016)

Taky mě do určité míry štve ten protimluv, který v sobě nesou dvě diametrálně odlišné poloviny filmu Captain Fantastic. Štve mě především proto, že kdyby se je podařilo lépe skloubit tak, aby člověk neměl po zhlédnutí filmu menší ideovou krizi, mohla z něj skutečně vylézt nová indie kultovka. Takhle tam ještě úplně nejsme, ale i tak jde o film, který jednak stojí a padá s Viggem Mortensenem (a jelikož je skvělý, tak je většinu času na nohou), druhak dokáže rozesmívat i dojímat bez toho, aby působil přespříliš podbízivě, čehož jsem se trochu obával. Takový ne úplně doladěný Útěk z divočiny, který přes své chyby zahřeje na srdíčku. 75 % (10.11.2016)

Dost zajímavý film. Moc si nedokážu představit, že bych takhle vyrůstala. Dost děsivá představa, ale pro někoho to možná může být lepší než vyrůstat ve velkoměstě. Čekala jsem malinko jiný konec, ale co už. Tohle je zrovna typ filmu, který si už asi znovu nepustím. 60%. (17.01.2017)