Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Vančura
    ***

    Začínalo to celkem zajímavě, ale ke konci se to zvrhne v něco hrozného (hlavně od nástupu vietnamské disidentky už mě to v podstatě přestalo bavit a její postava mi tam strašně vadila). Při sledování mě napadalo, že všichni budou určitě chválit Christopha Waltze, který je zde vážně skvělý, a psát o "nevyužitém potenciálu" námětu, protože to je oblíbené klišé místní komunity (většina lidí obecně má při psaní o filmech problém vyjadřovat se neotřele, proto se v podstatě stále opakují, mě nevyjímaje). Neupírám filmu jistou zábavnost, hlavně v první polovině, ale jako celek mě bohužel neoslovil, a je mi spíše protivný tím brnkáním na apokalyptickou strunu; subjektivně mi navíc přišel i příliš dlouhý a převážně nesympaticky obsazený.(4.1.2018)

  • PogoJoe
    ****

    70%. Pocitově je to tak mezi 3 a 4 hvězdami, ale zaokrouhluji nahoru, protože se mi tu pár věcí líbilo - hlavně několik vtípků, někdy až gagů, které mě zde rozesmály (k čemuž asi i pomohla atmosféra v hledišti kina při CSFD projekci, kdy se lidi okolo smáli poměrně často); dále skvělý Ch. Waltz - ten mě fakt bavil :-) i přes málo prostoru, který zde dostal; zajímavý námět, který ovšem šlo asi využít i lépe: obzvlášť ke konci mi film přišel trochu rozpačitý, zkrátka vyšuměl. Když už je tento námět brán s nadhledem, mohlo se na komediální strunu tedy přitlačit ještě mnohem víc. Potenciál tu byl.(3.1.2018)

  • Oktavianus
    ***

    Přelidnění planety, neustále se zvyšující spotřeba a zároveň i produkce odpadků nedává filmařům v poslední době spát. Zkouší si s tím poradit různým způsobem - od kolonizování Marsu po pokus o vyvraždění většiny obyvatelstva (čemuž tedy v Infernu na poslední chvíli zabránil Robert Langdon). Méně drastickou metodu zvolil Alexander Payne. Zmenšování. Jenže jakkoli miniaturizace lidí poskytuje výchozí premisu, film o ní film není. Žádné vtipy na téma trable mrňousů ve světě, natož nějaký souboj třeba s nepříjemným velkým hmyzem jako v jiných filmech s podobnou zápletkou. Proč Payne při odpovědích na své otázky o fungování světa použil zmenšovací příběh, když není vůbec potřeba? Tvůrci tu honí mnoho zajíců na více frontách. Zmenšování je v první řadě hořkou komedií, která jde proti víře v americký sen, načež se přidává sociální satira o krizi partnerských vztahů, zbohatlictví, vykořeněnosti střední třídy a sociální nerovnosti a končí globálními fenomény migrace, přelidnění, disidentství a souznění s přírodou. Žádné z témat ale nerozebírá poctivě, všechno jen tak nahrubo načrtne a jde dál... Kdybych se ale po zkouknutí traileru pořádně podíval, kdo je Alexander Payne, takovou chybu bych neudělal. On se totiž stále jenom drží svého tématu, kterému se v různých variacích dlouhodobě věnuje. Je jím krize smyslu života, krize lidí, jimž dochází, že promrhali svůj dosavadní život, a hledají východisko. Zmenšování tak doplácí především na skutečnost, že chce být až příliš ohromující intelektuální freskou stavu současného světa, v závěru zacházející za hranu kýče. Jenže to se mu nedaří, je to příliš velké sousto. A tak herecky skvělí Matt Damon a Christoph Waltz vycházejí naprázdno.(2.3.2018)

  • Ampi
    ***

    No Nory si občas pletou v amerických filmech se Švédy, například ve Věci a tady, ale dle mého názoru​ zde je hlavní hrdina Čech. Lépe řečeno Čechoameričan. Paul Safranek je zkrátka Pavel Šafránek, možná nějaký vzdálený příbuzný Štěpána Šafránka z Básníků. Navíc Nebraska, odkud pochází má procentuálně největší populaci Čechů v USA. A navíc jako hodně Čechů má dobré srdce a Matt Damon ho dokázal zahrát, tak citlivě, že byl sympatický i některým uživatelkam a uživatelům, kteří ho jinak moc nemusí.(15.4.2018)

  • novoten
    *****

    Měl jsem s Alexanderem Paynem pokaždé trochu problém. Hlavní hrdinové jeho příběhů totiž hledají smysl života, jeho spásu nebo nový cíl a většinou při tom chodí v nekonečných kruzích a já při sledování často kroutím hlavou nad tím, že se jejich situace vyřeší tak nějak sama od sebe. Zmenšování je pak proto pro mě šokem. Hlavní hrdina totiž svoji neutěšenou situaci pokaždé zkouší aktivně řešit, pomáhá druhým (byť často náhodou nebo nedobrovolně) a vůbec se neustále posouvá dopředu roztodivnými směry. Navíc témat, které Payne s Taylorem sešili dohromady, je taková kupa, že jsem téměř nestíhal přepínat do potřebných rozpoložení a nálad. Ekologie, krize manželství, migrace, přelidnění, sci-fi odbočky, souznění s přírodou, zbohatlíci, samota, slepé uličky budoucnosti. A pokaždé se záplavou detailů. Tenhle příběh má snad všechno a jeho rozporuplné přijetí jasně ukazuje, že je toho pro diváka možná až moc. Já se ale i díky snad desítce známých oblíbených tváří v nejmenších rolích řadím k těm nejspokojenějším.(11.1.2018)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace