Jonathan
Režie:
Piotr J. LewandowskiScénář:
Piotr J. LewandowskiKamera:
Jeremy RouseHudba:
Leonardo MockridgeHrají:
Jannis Niewöhner, André Hennicke, Julia Koschitz, Thomas Sarbacher, Barbara Auer, Max Mauff, Leon Seidel, Carsten Strauch, Ella-Maria Gollmer (více)Obsahy(2)
Jonathan má povinnosti, které by třiadvacetiletý kluk mít neměl. Od rána do večera musí pečovat o svého nemocného otce Burghardta a k tomu ještě společně se svou tetou Marthou obstarávat rodinnou farmu. Burghardtův stav se s postupujícím časem zhoršuje a Martha proto najme ošetřovatelku Anku, aby jim s péčí o nemocného muže pomohla. Jonathan se však do Anky zamiluje a zatímco jejich láska vzkvétá, Burghardtovo citové odcizení odhalí zničující tajemství, které vypluje na povrch v souvislosti s příjezdem Burghardtova starého přítele Rona. Jakmile se Jonathan dozví pravdu, dokáže svému otci odpustit? (Cinemax)
(více)Videa (1)
Recenze (10)
Jonathan patrí k tým filmom, ktoré vás dokážu dostať vďaka svojej jednoduchosti a vnútornej emocionálnej sile podanej výpovede. Dokonalé po každej stránke. Príbeh, herci, prostredie, obraz, zvuk všetko v perfektnom súlade. Film v ktorom nič nie je navyše a zároveň mu ani nič nechýba, tomu sa hovorí priamy ťah na bránu teda v tomto prípade diváka. ()
Komorní drama o synovské lásce k otci. 1) Snímek je chladný. Měl bych cítit soucit, necítím nic. Přesto se mi celovečerní debut 41letého scenáristy a režiséra Piotra J. Lewandowského líbil...pro svou svébytnou poetiku - poesii umírání. 2) Zvláštní pozornost si zaslouží velmi přitažlivý 24letý Jannis Niewöhner (Jonathan). ()
ústřední motiv zdá se být dobrý ale zpracování ledabylé.Scénou dvou nahých mužů jednoho umírajícího a jednoho utěšujícího a detailů to totálně zazdili .Tohle Ron Burgovi dlužil? nejsem puritán ale tohle filmaři přepálili.Zkusím se na film podívat ještě jednou jestli jsem něco nepřehlédla a viděla jsem stejný film jako hodnotitelé a třeba změním názor ()
Nebývale silný příběh, který zaujme perfektním výtvarným zpracováním od prvního momentu. Drsný život na farmě si jeho obyvatelé dělají ještě drsnější a nelítostnější, neboť roky tají pravdu, roky žijí v nelásce a v nevyřčených křivdách. Neúnosná situace nakonec samozřejmě vygraduje už tak těžkým okamžikem, kdy otec umírá na rakovinu a mladý Jonathan se ze všech sil snaží být tak zodpovědný, až ztrácí sám sebe. Křehká rovnováha se poruší příjezdem otcova dávného přítele, který je víc, než přítel a dávná pravda může konečně být vyzdvižena na světlo světa. Všechny role perfektně zahrané, scény emotivní a silné, příběh tak lidský a pravdivý, jak jen dokáže být příběh chybujících lidí, posléze hledajících odpuštění a pochopení druhých. ()
Předpokládám, že tento příběh byl primárně určen k ukápnutí slzy. Pokud tomu tak skutečně bylo, ze mě slzu nevymáčkl ani jedinou, a až mě zarazilo, jak chladným mě zpracování příběhu nechalo. Když jsem trochu ve svých pocitech zapátral, uvědomil jsem si, že se nebylo s kým ztotožnit a jeho osud spoluprožívat. A v tom je problém tohoto, po filmařské stránce slušně zpracovaného snímku. Scénárista neseděl jen na dvou, ale hned na čtyřech židlích, a jak už to bývá, mnoho psů, zajícova - tady pointová - smrt. Nemusí být řečeno všechno, ale jedna nit by měla být ta červená. Tady, bohužel, mnoho nitek, ale červená barva žádná. ()
Reklama