Jak básníci čekají na zázrak

Je to trochu smutný pohled. V každé scéně je patrné, co chtěl pan režisér natočit a sdělit, stále se tam ta atmosféra původních básníků někde schovává a přidala se k ní příjemná nostalgie. Producentský a sponzorský diktát však celý film úspěšně pohřbil do typické české břečky posledních let. Přesto ale rozhodně nejlepší porevoluční básníci. (17.04.2017)

Legendární veršotepec Štěpán Šafránek se pošesté vrátil, aby zjistil, že se ocitl ve společnosti mrtvých básníků. Dnes už je mu 55 let, sám si vaří, nejčastěji pokrmy z vajíček, má závazek v podobě Štěpána Šafránka juniora a již třetím rokem je z něj vdovec, i když se vlastně nikdy neoženil. Neuzrál už čas našeho poetu oženit? Co takhle se sympatickou fotografkou ze sousedství, t.č. bez zaměstnání, s jedním závazkem, která má slabost pro veršující lékaře. Je neuvěřitelné, že se s tímto básníkem potkáváme už bratru 35 let. A studnice nápadů na filmové verše není bezedná. Tohle, možná ne definitivně poslední pokračování, přišlo napravit tristní dojem předchozích dvou slaboučkých dílů. Na značkách jsou staří známí - Kendy, profesor Ječmen, Vendulka, podnikavý Karas, bývalý doktor Epstein, pohřebák Písařík a další. Shledání s nimi není nikterak problematické, děj není nijak přehuštěný, hlášek je tak akorát, těch vypointovaných mohlo být přece jen víc, Prim(u) držely ty sebeironické, nezbytný product placement samozřejmě nechybí. Pokud jste nějakým zázrakem úspěšně ignorovali předchozí díly, až tak to nevadí, nebudete ale v obraze, pokud jde o Šafránkovy staré známé z minulosti. Pecháček s Kleinem neudrželi lať nijak vysoko. Určitě se ale jedná do jisté míry o napravený dojem nekoukatelných pokračování z roku 1993 a 2003. Šafránek a spol. by se možná ještě mohl vrátit posedmé, kdy už bude název "Jak jdou básníci do penze" nasnadě. Veršotepec přidal poslední rým a odkráčel v dál. Jeho filmová pouť tímto končí. Pro kozy Dendy Nesvačilky snad šel světa kraj. 6/10 (08.02.2017)

Já jsem si film v rámci možností celkem užil. Staré díly jsem viděl všechny dostkrát a ačkoliv to trošku drhlo už od předposledního, jako taková vzpomínka na život je tenhle závěr dlouholeté série poměrně uspokojivý. Teoretizování o smyslu života, potažmo vzpomínky na dobře odžité mládí jsou vždy silné téma a řekl bych, že Dušan Klein už řekl všechno, co potřeboval. Tak zas někdy ve věčných lovištích... (15.03.2017)

Zázrak je něco, v čem vidí člověk jednat Boha. Dají se tímto slovem označit události, ve kterých se zvlášť zřetelně projevuje Boží moc k záchraně člověka. To o zázraku říkají učenné knihy a myslím si to já, protože je to pravda, pod kterou se můžu podepsat. Že by konečně byl Štěpán Šafránek zachraněn? Fakt mu to přeju. Bohužel nemůžu skákat nadšením ke stropu. Při sledování jeho dalších peripetií jsem se nudila a to se pomalu blížím ke škatulce, pro kterou je film určen. Ještě, že máme nostalgickou notičku, která nám z původních básníků zbyla, když už nic jiného. Škoda, působí to jako recyklát. (19.04.2017)

Tak tohle docela bolelo. Na původní trilogii se můžu podívat v podstatě kdykoli a nepohrdnu ani zatracovanou pětkou, ale tenhle "zázrak" Kleinovi odpustím jen těžko. Jedna nevtipná scéna bez pointy střídá druhou, divný střih a tak vůbec. Neštěstí zachraňuje Rybová, která je přesně ten správný typ Štěpánovy múzy (žádná Ute), a pánové Matásek s Vaculíkem. Závěrečná titulková píseň ale moje hodnocení málem srazila na 1*. (08.09.2017)