Atentát v Ambassadoru

Zasmušilé tři hvězdičky pro film, který měl na to, aby utkvěl v paměti na věky. Jenže na to by nesměl stát za scénářem sám Estevez, jenž je velice schopný v dialozích a také nadaný jako režisér, ale dějové myšlení mu prostě uniká. Ambassadoru by stačila polovina postav, na nichž by se dala celá událost mnohem lépe vykreslit, stejně jako by herci dostali prostor pro svoje výkony. Závěrečná scéna postřelení jen ukazuje, kolik postaviček bylo pro příběh zbytečných a obzvlášť vynechání starých bardů (Sharon a Demi mě vážně neoslnily) by filmu jen prospělo. Mladá krev vpřed. To bylo heslo minulosti i současnosti. A troufám si tvrdit, že Bobby by se mnou souhlasil. (08.08.2007)

Bobby je jméno neformální a naznačuje, že jeho nositel byl oblíbený a měl blízko k lidem. Bohužel snímek tuhle neformálnost legendy americké politiky nedokáže zprostředkovat. Kandidát na prezidenta k nám promlouvá jen prostřednictvím svých projevů, ze kterých byly vybrány pohříchu ještě poměrně rozsáhlé pasáže. Nemám nic proti velkým myšlenkám, když se podávají nevtíravou formou. Tady jsem měl ale pocit, jako by se režisér poněkud inspiroval proslulou Oprah Winfrey Show. Nemám k tomuto způsobu komunikace vztah. Na můj vkus je to patetické a zároveň nasáklé vlezlým sentimentem. Dojímavá hudba se, jak přibývaly minuty, měnila v trýznivé mučení. Jednu hvězdičku si Bobby zaslouží za nápad vylíčit poslední hodiny před atentátem prostřednictvím kaleidoskopu postav hotelových hostů a zaměstnanců a použít tak metodu, kterou ve Spojených státech proslavil Robert Altman, a druhou za hvězdné obsazení a herecké nasazení. Na druhou stranu, přišlo mi, že některé postavy jsou nadbytečné a o některých bych se chtěl dozvědět víc. Celkový dojem: 45 %. (07.07.2015)

Tohle není o ději samotném, ale o neskutečném množství postav a jejich individuálních příběhů, které se více, či méně prolínají, a i přesto si snímek drží svižné tempo. Estevéz se zaměřil na psychologii postav, a to je silná zbraň tohoto filmu. Nemluvě o zástupu známých tváří, které uvudítě. O Kennedym a atentátu na něj jsem nevěděl prakticky nic, takže i závěr byl pro mě velká neznámá, nebyl zvládnut vůbec špatně. Pro Čechy je určitě hodně zajímavá postava reportérky Janáčkové (škoda jen že ji hrála původem Ruska) píšící pro Rudé právo, pro mě osobně pak postoj Američanů k událostem v roce 1968 v ČSSR. 80% (02.08.2010)

Bez výjimky skvělé obsazení a příjemný mozaikovitý scénář, který diváka v úplném závěru přesvědčí, že každý z viděných příběhů (vlastně i ten hippík Ashtona Kutchera) v něm opravdu měl své místo. To je to, co pro mě z Bobbyho udělalo vynikající film. Kromě přesvědčivé dobové atmosféry nabídl řadu opravdu skvělých scén, například rozhovor Demi Moore a Sharon Stone před zrcadlem nebo vysloužilého vrátného Anthonyho Hopkinse, který neodolá a ještě jednoho významného hosta si v Ambassadoru přivítá... A pak ten závěr. Bonusem pro našince je navíc reportérka Janáčková z Rudého práva a příjemný fakt, že scenárista a zároveň režisér o situaci v tehdejším Československu opravdu něco ví. (08.04.2015)

Docela jsem měl chuť zajít do hotelu Ambassador a říci "Zrychlete to přátelé, zrychlete to." Jenže pak přišel konec a já byl pekelně rád, že to nikdo nezrychlil. Moje další chuť byla, že sem prostě zkopíruji řeč Roberta Francise Kennedyho, jenže by mě k tomu chyběla závěrečná obrazová část filmu, protože přesně tohle spojení společně s hudbou mělo v sobě obrovskou emocionální i myšlenkovou sílu. No a mám taky chuť se zde vyjádřit k hercům a to bez slůvka "jenže". Takže z pánské hvězdné pěchoty na mě udělal největší dojem Emilio Estevez a z dámské prvoligové herecké sestavy Sharon Stone. Teď už mám jen jedinou chuť, skončit tenhle komentář. (21.10.2007)