Bezstarostná jízda

Jak je důležité míti scénář, ukazuje právě tento film. Úplně vidím, co by z toho vzniklo v dnešní době. Chlapácký film plný hlášek a silných existencionálních mouder. Tato verze je sice hrozně free, ale na dnešní dobu je až příliš prázdná. Skoro se tam nemluví, a když už někdo něco plácne, tak je to ten zde několikrát zmiňovaný improvizovaný blábol. Touha po svobodě má v Hopperově a Fondově podání stále své kouzlo, jejich jízda podkreslená skvěle zvolenou hudbou je podmanivá, ale jako člověka, který éru hippies viděl pouze v několika filmových útržcích, mě to těžko může plně uspokojit. (22.02.2012)

Opojná atmosféra slobody, trávy, piesní (jednu z piesní psychedelickej kapely Fraternity of Man pod názvom Don’t Bogart That Joint, použitej vo filme, neskôr mimochodom celkom vtipne prespieval Pavel Bobek pod názvom Poď stoupat jak dým), slobody bez strechy nad hlavou a života na americkom vidieku. Striedajú sa tu hipícke komunity, drogové opojenie, voľná i predajná láska a buranskí, nenávistne naladení farmári, nedôverčivo pomrkávajúci na módne trendy valiace sa Amerikou. Toto však nie je len biblia Hippie- Typy štýlu, skôr epizóda ukazujúca, prečo sa z komunity večnej voľnej lásky, kvetín a marihuanovej radosti vyvvinuli pomerne rýchlo márnomyseľní Yuppie. Nuž veď dej to sám ukazuje: najprv si treba zarobiť nejakým veľmi výnosným kšeftom, najlepšie na hrane alebo za hranou zákona (aby sme sa moc nenarobili a dobre vyzerajúce fazóny tiel a tvárí zachovali) veľké prachy. Potom si za ne kúpiť poriadne fáro, motorku aby každý mohol čumieť ako puk na to ako sa odťažito a cynicky prúdi cestami-necestami. Žiadna kunda pred Nami a Našimi nafúkanými, všeznalými a peniazmi naplnenými Egami neujde suchá. Kdeže partnerstvo, my jupíci zarábame ťažké prachy a tak si chceme primerane užiť. Manželstvo kľudne venujeme buznám - veď vychádzame z ideálov rovnoprávnych kvetín! Nuž a keď sú problémy, nájdeme si právnika, kúpime mu nejaký ten koks, nech si užije, zarehlíme sa s ním. Ako dobrý kamoš nás vytiahne zo všetkých prieserov, za ktoré nech trpí ten plebs, čo nikdy nepochopil naše slobodomyseľné ideály o večnej láske, estetickej kvetinovej výzdobe a opojných adrenalínových zážitkoch. Hlavne nezabúdať, že všetko treba užiť. A kto si neužíva nech bárs aj zdochne. (20.08.2014)

Amerika tak, jak jí může natočit jedině američan. Stoprocentní zájezd do alternativní kulturou protknutých, marihuanovým kouřem zamlžených a absolutní svobodou volajících let šedesátých. Pohled na to, jaký rozdíl je mezi mluvením o svobodě a svobodou skutečnou, nakolik lidstvo svobodu chápe, jak přijímá projevy svobody jiných. Skvělí herci a skvělý závěr. Možná to není natolik suverénní film, aby přepsal dějiny, ale... záleží na tom, jak moc pro vás znamená pohled na dva maníky, kteří na svých harleyích křižují Ameriku, řízení striktně svou vidinou svobodného světa. (21.06.2008)

Kultovní film o uhulených hippiesácích na motorkách, u kterého jsem povědomě čekal, že buď se mi bude příliš hnusit či provokovat, nebo budu se u něj hořce smát trapností. Snad na základě hodně kritických a ironických komentářů mých oblíbených uživatelů (no... především uživatelek). Kdepák, já vnímal velice seriózní podívanou na dané téma, s velice pěknou šedesátkovou muzikou a poetickou kamerou zachytávající divokou americkou přírodu. Ano, hlavní hrdinové mi zrovna nebyli moc sympatičtí (jako mi je nesympatická celá ta atmosféra hippies), také film často upadal do monotónní polohy jízda krajinou - v pozadí písnička - setkání s někým - zastávka - opět jízda... takže jsem se stihl i nudit. Ale jinak vděčím kolegovi, který mne na zhlédnutí tohoto filmu přesvědčil, protože obohacení se dostavilo. Taky jsem byl překvapen, jak mne hodně bavil mladý Jack Nicholson, kterého opravdu nemusím, ale tady musím říct, že přítomnost známého herce v druhé polovině (po dost monotónní první) tenhle film hezky osvěžila. Nicholsonův výklad teorie o mimozemšťanech mne pobavil. A rozesmálo mne taky, když začla hrát skladba o kouření marihuany Don't Bogart That Joint, kterou jsem znal především v podání Pavla Bobka, u nás přetextovanou s použitím velice chytrých a nenápadných metafor jako "Pojď stoupat jak dým". Ten Bobek tenkrát věděl, o čem má v dobách přísné cenzury zpívat! :-D 60% (25.08.2019)

FREEDOM......nostalgie jako sviňa. Já 15?-ti letý, letní kino Vlašim a parta bezstarostných kluků vyráží na Easy Rider. Krásné to časy.....Hned úvodem přiznávám, nemám „na to“ a nikdy jsem po tom ani netoužil, žít tímto způsobem života. To mi ale vůbec nebránilo v tom, abych si tento snímek neužíval, protože tahle „road movie“ si na nic nehraje a člověk jim to vše věří a to je to nejdůležitější. Trojlístek Nicholson-Fonda-Hopper nám tehdy přichystal nevšední zážitek, který jsme následně až do ranních hodin tenkrát „řešili“ u pivka na zahrádce. A zda-li to funguje i po těch ....letech? Co myslíte? Ponechané hodnocení budiž jasným důkazem. Ikdyž Milan mezitím trochu zestárnul, malinko zvážněl a životem „ vystřízlivěl“a zmoudřel?( blbost :o), nicméně ten „malý bezstarostný klučina“ v něm „někde uvnitř“ dříme nadále a jsem stále ve formě, plný sil (to pouze pro pořádek :o) A nejsilnější momenty snímku (vyjma samotného konce a hudby)? Bezesporu rozhovor u ohně „nad jointem“ mezi Jackem Nicholsonem a Dennisem Hopperem, tam je obsažena téměř celá myšlenka vyjadřující tento snímek...FREEDOM. „Nikomu neříkejte, že není svobodnej, protože oni jsou schopní vraždit a mrzažit, jen aby dokázali, že jsou.“ Potom jsou to bezesporu ty momenty, kdy Hopper s Fondou projíždějí na svých choperech nespoutanou krajinou. A ten nejvtipnější? Jednoznačně Jackova fešácká helma. Pobavila mě tenkrát, řechtal jsem se i dnes. p.s. „Bejt svobodnej samo o sobě není těžký. Je těžký bejt svobodnej v tomto světě“....Born to be wild..... 85% (10.03.2011)