Tisícročná včela

Juraj Jakubisko tady svým jedinečným filmařským stylem vypráví celou jednu éru  přes rodinu Pichandů. Důraz není kladen jen na osudy a život obyčejných lidí v Litpově, ale i na překrásnou slovenskou krajinu. Prošel jsem si kouskem historie Slovenska, prožil jsem velmi silné scény, zejména střelba do lidí na demonstraci a při písni Mariky Gombitové se mně z té nádhery úplně sevřelo srdce. (02.04.2024)

Ako film je Tisícročná včela oproti seriálu o niečo kompaktnejšia a zrozumiteľnejšia, kľudne môžem pridať jednu hviezdu. A možno je to aj tým, že postupne prichádzam na chuť Jakubiskovej poetike. O majstrovstve Kronera, Kvietika a Dočolomanského som nepochyboval nikdy, a boli skutočne skvelým výberom hlavných postáv. (09.05.2018)

Sága o chudobné zednické rodině Pichandů z Horného Uhorska. Situace a osudy, u kterých si říkáte, je to realita nebo sen!? Chvála bláznovství, povyšování obyčejných věcí na neobyčejné, smutek, ovšem stále nová touha jít dál. Pohřeb starého Pichandy, rozhánění demonstrace za zvuků omračující písně Mariky Gombitové či závěrečná scéna - okamžiky, které se dokáží nadobro vrýt do paměti. Životní dílo Juraje Jakubiska. 100%. (23.11.2008)

V roku kedy vznikol som sa narodil a po prvom vzhliadnutí mi prirástol k srdcu. V tej dobe sa u nás na Slovensku hralo aj režírovalo srdcom a preto sa hralo a režirovalo dobre. Film prekonal knihu a prekonal aj sám seba, pretože odhalil gény slovenkého národa v období tridsiatich rokov, na prelomí storočí, tak pravdivo a čisto, že ako Slovák sa s tým bezpodmienečne stotožňujem. To prirovnanie k včelám je tak pravdivé. Náš údel je v tomto filme, naše dejiny sú tu a v neposlednej rade aj náš film. Už nebudú také filmy, ani takí herci ako Jožko Króner┼, Štefan Kvietik, Miško Dočolomanský ┼, Paľko Mikulík, Milan Kiš┼, Štefan Mišovic┼ a ďalší. Tento film je o nás Slovákoch a nemožno ho hodnotiť ako film. Pre mňa je to to isté ako písať kritiku na Bibliu. Kto hodnotí tento film negatívne siaha mi na Bibliu a na moje presvedčenie. (26.05.2011)

Magicko-realistická sága jednoho rodu, která se výrazně inspiruje italskou kinematografií a která pro Jakubiska (aspoň z mého pohledu) přináší jeden z jeho nejlepších a nejucelenějších filmů. A ačkoli si to z Itálie bere víc než dost (třeba scénu demonstrace), pořád to má svoji osobitost, které jsem sice ne hned, ale pořád docela rychle, přišel na chuť. Fantaskní scény se zde chytře střídají s realitou, která je mnohdy těžká, ale protagonisté a lidé okolo nich se snaží z těžkých situací dostat i něco pozitivního, tudíž zde mají svůj smysl i scény, které se můžou zdát poněkud mimo. Hlavně je to ale je nejčistší ukázka poetiky slovenského venkova, kterou zpracovával třeba i Štefan Uher, ale Jakubiskovi takové podání sedlo naprosto dokonale, vzhledem k tomu, že jeho filmy jsou plné výrazných vizuálních hrátek - a tady jimi rozhodně nešetřil. Na mě jich je až moc na úkor všeho ostatního, ale tohle není tolik problém Tisícročné včely jako třeba Dovidenia v pekle, priatelia, jelikož tady je mnoho Jakubsikových nápadů vyrovnaných scénáři, který sám o sobě má spoustu silných scén. Ty necelé tři hodiny za to rozhodně stojí. 4* (11.04.2024)