Tisícročná včela

Krásná ,,magicko-realistická sága". Děj filmu je zasazen někam do poloviny devadesátých roků minulého století až po konec I. světové války. Život na malé slovenské vísce se vyznačuje hlavně prací, láskou a lidskou sounáležitostí, což symbolizuje obraz takového věčného včelího roje. Vystupují tu osudy tří generací zednického rodu Pichandů kteří vždy s takovou nezdolnou houževnatostí, posvěcenou odvahou a fantazií, vedou boj o své místo na zemi. Samo (Štefan Kvietik), přezdívaný Včela, zdědil po svém otci Martinovi (Jozef Kroner) lásku k poctivému řemeslu a včelařství. Komediální hravost, příznačná pro starého Pichandu se však v jeho dětech už neobjevuje. Avšak dědova samorostlá moudrost však zůstává zaznamenaná v kronice, v níž později pokračuje Samo a kterou si později pečlivě pročítají i jeho vnuci. Tolik taková moje malá výpověď o filmu. Jedná se opravdu o krásný film, realizace rozvijí výtvarnou stránku a současně osobitou antologií (výbor z lit. děl) prvků a postupu vývoje slovenského hraného filmu. Film se vyznačuje také svojí mnohotvárností ve filmových postupech, ale i podstatně veliké bohatství ve vizuálních motivech tu najdeme. To vše prozrazuje režisérovou rozbujelou představivost. Film tak dosahuje jak svérázné poetičnosti, tak figurální kompozitosti. Asi to NEJ od režiséra Juraje Jakubiska a navíc nesmím opomenout opravdu skvělou hudbu od zpěváka a skladatele Petra Hapky která zde zazněla. (21.11.2006)

Tisícročnú včelu vnímam a hodnotím rovnako, či už ide o štvordielny seriál alebo o hodinu kratší film. Vystrihnutá hodina neznižuje hodnotu pôvodného seriálu, ale ju ani nezvyšuje. Film je pohodlnejší na sledovanie, ako seriál, pretože divák nemusí týždeň čakať na ďalšie pokračovanie a lepšie vníma kontinuitu deja. Jakubiskovi sa podarilo bezchybne pretlmočiť Jarošov román i verne zobraziť dejinné obdobie, v ktorom sa príbeh rodiny Pichandovcov odohráva. Tisícročnú včelu považujem nielen za jeden z najslovenskejších filmov, ale aj za najlepší slovenský film vôbec. Ako u seriálu, aj u filmu považujem za potrebné oceniť majstrovstvo kameramana a nádhernú hudbu Petra Hapku. Českí herci vhodne doplnili slovenskú hereckú elitu, ktorá sa tu zišla. Možno by bolo lepšie trochu krotiť Císlera, ktorý sa s vervou pustil do úlohy maďaróna, ale je to iba vec názoru. Tisícročnú včelu som videl viackrát a nebudem považovať čas strávený pri jej ďalšom sledovaní za stratený. (26.11.2008)

Viděla jsem filmovou verzi (kratší než seriál, cca 160 minut) a byla jsem nadšená. Film mě vtáhl do děje, spoluprožívala jsem s jednotlivými postavami jejich životní osudy, lásky, tragédie. Vizuálně krásné, drsné tak jak drsný byl život na slovenských horách na přelomu 19. a 20. století. Život s přírodou, milostné vztahy, rivalita, souboje, politické spory... až do toho všeho vpadla válka. Nevím zda tak byl zamýšlen, ale vnímám tento film jako silnou výčitku válečným hrůzám, které vtáhnou do boje nevinné lidi, seberou jim jejich talenty, jejich osudy a lásky, jejich budoucnost... pro co vlastně? (29.07.2008)

Prvá polovica filmu sa venuje predovšetkým zoznamke s postavami, charaktermi a vzťahmi medzi nimi, celkom dosť erotiky, do toho príbeh Martina na sklonku života. Myslím si, že keby je zo všetkého o trochu menej (vrátane minutáže), len by to prospelo. Ale z celkového pohľadu chápem nevyhnutnosť prvej časti voči druhej. Kedy si ma ale film získal, bolo v druhej polovici. Strhujúci symbolický dej vztiahnutý k včelám, nádherné exteriéry z prostredia Zuberca a Zázrivej, krásna výprava a výborný Štefan Kvietik. "Včela, taký malý tvor a dokáže zabiť človeka. Čo dokáže potom človek?" (22.04.2024)

Ako film je Tisícročná včela oproti seriálu o niečo kompaktnejšia a zrozumiteľnejšia, kľudne môžem pridať jednu hviezdu. A možno je to aj tým, že postupne prichádzam na chuť Jakubiskovej poetike. O majstrovstve Kronera, Kvietika a Dočolomanského som nepochyboval nikdy, a boli skutočne skvelým výberom hlavných postáv. (09.05.2018)