Režie:
Juraj JakubiskoKamera:
Stanislav DoršicHudba:
Petr HapkaHrají:
Jozef Kroner, Štefan Kvietik, Ivana Valešová, Michal Dočolomanský, Eva Jakoubková, Pavol Mikulík, Jana Březinová, Štefan Šafárik, Bára Štěpánová (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Sága slovenského zednického rodu Pichandů, jehož osudy sledujeme po třicet let na přelomu 19. a 20. století, slavila úspěch už ve své literární podobě – jako stejnojmenná kniha Petra Jaroše. Nutno však říci, že teprve ve filmovém zpracování režiséra Juraje Jakubiska, s řadou vynikajících slovenských a českých herců a hudbou Petra Hapky, se stala opravdu hitem. Propletená kronika jednoho liptovského rodu, osudy lidí denně bojujících o důstojný život na této zemi, o štěstí, lásku a smysl života, oslovila všechny. Poselství starého Martina Pichandy (nezapomenutelný Jozef Kroner) o tom, že všude, i v tom nejvšednějším a nejubožejším životě je třeba hledat si svou svobodu a smysl života, promluvila zvlášť výmluvně v totalitní realitě počátku osmdesátých let. Společnost se změnila, ale moudrost tohoto poselství zůstává stále stejně naléhavá. Film, který díky svému poselství a nevyčerpatelné Jakubiskově obrazové fantazii získal ocenění i na zahraničních filmových festivalech (např. nestatutární cenu La Fenice na MFF v Benátkách v roce 1983), patří k tomu nejlepšímu, co bylo v československé kinematografii od války natočeno. Kromě verze pro kina vznikl i čtyřdílný televizní sestřih. (Česká televize)
(více)Recenze (133)
Prvá polovica filmu sa venuje predovšetkým zoznamke s postavami, charaktermi a vzťahmi medzi nimi, celkom dosť erotiky, do toho príbeh Martina na sklonku života. Myslím si, že keby je zo všetkého o trochu menej (vrátane minutáže), len by to prospelo. Ale z celkového pohľadu chápem nevyhnutnosť prvej časti voči druhej. Kedy si ma ale film získal, bolo v druhej polovici. Strhujúci symbolický dej vztiahnutý k včelám, nádherné exteriéry z prostredia Zuberca a Zázrivej, krásna výprava a výborný Štefan Kvietik. "Včela, taký malý tvor a dokáže zabiť človeka. Čo dokáže potom človek?" ()
Ako film je Tisícročná včela oproti seriálu o niečo kompaktnejšia a zrozumiteľnejšia, kľudne môžem pridať jednu hviezdu. A možno je to aj tým, že postupne prichádzam na chuť Jakubiskovej poetike. O majstrovstve Kronera, Kvietika a Dočolomanského som nepochyboval nikdy, a boli skutočne skvelým výberom hlavných postáv. ()
Tohle se musí vidět. Ze začátku nevíte kdo je kdo a co je co, druhý díl jsem pro jeho zamotanost a zdlouhavost ani nedokoukal, ale vrátil jsem se k němu později a spolu se zbytkem jsem ho slupnul naráz. Atmosféra je nepopsatelná, a jak se to pak pomalu vykresluje a v ději začíná přituhovat, člověka to chytne a nepustí. Poslední díl je už docela síla. ()
Pozrite na tie včely, chlapci - znášajú med celé tisícročia, aby zachovaly rod. Jedna padne, druhá ju nahradí. Všetko ich nivočí - mráz, choroby, aj my l'udia. Ale včelstvo žije stále, hádam večne... [Seriálová verze] Narozdíl od (nej)novějších Jakubiskových filmů je Tisícročná včela neobyčejně silná nejen svou výtvatrnou podobou a citlivě vykreslenou atmosférou, ale především nevídanou schopností vtáhnout diváka do sebe a dát mu pocit, že s "murárskou" rodinou Pichandů žije v jedné osadě už od narození a proto i jejich spletité osudy nevnímá jako nečí tvůrčí konstrukt, ale přímo osobní záležitost. Jakubiskova okouzlenost dobou a smysl pro alegorie i pečlivě komponované záběry se snoubí s působivostí scénáře (méně zajímavý je akorát první "seznamovací" díl, v němž charakterní cherectví Jozefa Kronera vyniká natolik, až jsem měl pocit, že se jedná o ústřední postavu), vynikající Hapkovou hudbou a suverénními výkony herců, kteří s bravurou zvládají zachytit i dozrávání a stárnutí stvárňovaných postav. Krom vlažnějšího úvodu mě rušily jen nesedící postsynchrony, spíše televiznější záběrování a vůbec jakási Jakubiskova neochota více rozpohybovat mizanscénu, vinou čehož chybí časově i emočně rozmáchlé sáze punc určité velkoleposti, jaký by ji vynesl mezi největší filmová díla bývalého Československa. 90% ()
Mimoriadne zle zostrihané dielko známej ságy, pri stvárnení ktorej sa zišla slovenská elita. Divák si musí v zobrazenej spleti veľa vecí domyslieť, a nie vždy to ide. Režisér rozvetví množstvo príbehov, no k niektorým sa po čase ani nevráti, niektoré rieši samoúčelnými skratkami, že bez znalosti literárnej predlohy je divák stratený. Celý film ťahá Kvietik, ktorého zrenie v čase som si najviac vychutnával. Jakubisko vo výprave (sociálne protesty, vojna) opäť potvrdil, že je slaboch. Vylepšil si to pri navodení atmosféry domova, Slovenska, a špeciálne Liptova. Lúčenie sa murárov s rodiskom pri odchode na murovačky zahreje každého vlastenca pri srdci. Hudobný podklad mu skvele nachystal Hapka, i vďaka nemu sa tentoraz dala zhrýzť Jurajova dávka surrealizmu. ()
Galerie (6)
Photo © Štúdio hraných filmov Bratislava
Zajímavosti (12)
- Film byl natočený na motivy stejnojmenného románu Petera Jaroše, který je i spoluautorem scénáře. (Terva)
- Film se natáčel ve skanzenu Zuberec a vesnici Zázrivá na Slovensku. (M.B)
- Tisícročná včela se stala vítězným filmem čtenářské soutěže "Komu dáte svoj hlas 1984" časopisu Film a divadlo. (kosticka7)
Reklama