Killing Ground

Jasně, snímek „Killing Ground“ by klidně mohl být ještě o něco drsnější, ale i tak si myslím, že to, co nám bylo prezentováno, bylo docela dost. Záporáci jsou přesně tak odporní, jak byste si přáli, osud jednotlivých postav není pěkný, ale s tím se muselo počítat. Jak říkám, na filmu není nic extra originálního, ale v tomhle případě to vůbec nevadí, protože dostanete, co chcete, a je to dobré. (18.04.2018)

Od doby Plivu na tvůj hrob jsem již zhlédla pár filmů, které se zabývají tématem pošahaných a zvrácených vidláků, jejichž koníčkem je vybíjet si své choutky na místních turistech. Tady jsou chlápci pouze dva, ale zato je to opravdu dvojka k pohledání. Člověk si řekne, že jsou něco mezi "fuck buddies", a Harrym a Marvem na "killing spree." :) Aaron Pedersen coby German a Aaron Glenane coby Chook předvádějí výborné výkony. Člověk by jim to všechno klidně i uvěřil. Snímek se v daném žánru docela vymyká zažitým klišé. S násilníky i s jejich obětmi se setkáváme v úvodu snímku, takže divák od začátku zná identity hlavních postav. Většinou se magoři schovávají v lesích a jsou odhaleni až později. Člověk tak jen může čekat, nakolik budou oběti důvtipné, chytré a jak silně budou mít vyvinutý instinkt přežít. Stejně jako čeká, nakolik šáhlí a krutí k nim budou jejich trýznitelé. Snímek dokáže skvěle pracovat s atmosférou a zejména s kamerou. Příběh se odvíjí ve dvou časových liniích. V jedné sledujeme mladý pár, který se přijel utábořit na zdánlivě idylické místo, a v té druhé sledujeme rodinu s malým děťátkem, která tráví čas na stejném místě a jen čekáme, jak krutý byl jejich osud. Krásné lokace Australské přírody ve mě zároveň vzbuzovaly neklid již od začátku filmu. Na podobných místech se může odehrávat jak nezávislé drama, tak boj o přežití. P.S. Ten malý byl stejně borec. I hope he is OK... (14.01.2018)

Za dob Krokodýla Dundeeho byla v australské buši aspoň sranda, dneska se tam na potkání zabíjejí lidi. A hůř natočit už to snad ani nešlo. Film má standardních cca 90 minut, do poloviny se v něm nic neděje, zhruba v půlce se začne cosi dít, pro mě velmi neidentifikovatelné "cosi", kdy vlivem strašlivého střihu a nenávaznosti scén, nebylo o co stát. První utahaná půlka představuje rodinku, milenecký pár a párek primitivních maniakálních lovců vidláků, kteří si všichni dali spicha v divočině. Ti hodní šli kempovat, ti zlí sadisticky vraždit. Na všech prd záleží. Jen málokdo je sympatický a jakkoliv zajímavý. Čtyřčlenná rodinka to už má za sebou, to jsem ale hned nepoznal, že v podstatě sleduji "flashback" s událostmi, kdy už jsou dávno zmasakrováni. respektive ty samé postavy se na scéně objevují souběžně, jen na jiném místě a v jiném čase. Ano, tak příšerně nepřehledně to bylo vystavěno. A na scéně zůstal jen milostný pár, který zmasakrované táborníky najde, a zbývající čtvrthodinku se musí utkat s těmi ukrutně nehodnými pány. Finále se komplet odehrává ve tmě, ne ve tmě, kdy bezpečně ještě poznáte kdo je kdo, ale fakt v černočerné tmě, co by se dala krájet, takže píču bylo vidět. Z herců zapůsobil jen zlověstný Aaron Pedersen, ale film ho následně necitlivě vyřadil, tak už nezbyl nikdo pořádný. Střih, scénář a režie, nic z toho nefungovalo. Nuda, nulové napětí nulové gore, bez jiskry. Potenciál by možná byl, film by potřeboval dostat pořádnou fazonu. Tenhle slaboučce inscenovaný a nedomrlý mix survivalu a exploitationu na mě žádný kvalitní a zajímavý dojem neudělal. 2/10 (16.12.2017)

V životě skoro každého alespoň trochu promiskuitního a rentabilně smýšlejícího muže jednou nastane okamžik, kdy zjistí, že je daleko jednodušší, ekonomičtější a zcela bez marginálních následků prostě si vyhonit a jít spát. Před takovým randem s pravačkou si totiž nemusíte holit koule, vytrhávat chlupy z nosu, cákat se předraženýma feromonama od nějakého francouzského teplouše, ani si pak strkat nitrák pod jazyk, kdyby se na vás figurantka snažila udělat dojem. Navíc ušetříte pěkných pár Smetanů za všechny ty večeře a kina, nikdo se k vám ráno nechce stěhovat, aby se stal generálním manažerem vašeho volného času, neomezeným uzurpátorem vašich kreditek a po tajném vysazení antikoncepce matkou kurevsky drahých nežádoucích konsekvencí vašich avantýr. Také dosud nebyl zaznamenán jediný případ, kdy by pravačka někoho s kyselým xichtem nutila zvedat na hajzlu prkýnko, mýt si každý den nohy, dávat nádobí do myčky, uklízet ponožky ze sedačky, týdenní svršky ze svého oblíbeného odkládacího křesla nebo shazovat panděro. Pravačka rovněž nikdy nepičuje a nevydírá upíráním základních potřeb, pokud se vrátíte zchvácený z práce v čase „zcela neakceptovatelném pro „normální rodinný život““, ani vám žárlivě hned ve dveřích neočichává přirození a nesjíždí lupou cizí vlasy na kvádru, když přijedete ze služebky, na které jste ji pro samá složitá jednání neměl čas zvedat telefony a řešit „životně důležité“ totální kokotiny. Nebo je zde druhá varianta, prostě se na všechny ty dobré rady vysrat a vzít pak tu panovačnou krávu do Austrálie kempovat. Disponujete-li rychlýma nohama a dostatečně pevným charakterem, máte tam docela slušnou šanci, že nějaký páreček retardovaných vidláků váš problém elegantně vyřeší a vy z toho vyváznete se zdravou pravačkou a poučením, nedělat už příště pičoviny. Problém ale je, že pokud jsou ti burani takoví nezáživní, málo úchylní a nedostatečně brutální ňoumové, a vy navíc strávíte poměrně dost času tupým čuměním do buše, než na ně vůbec narazíte, může to být nakonec celkem pruda a vy se odtamtud budete vracet sice osvobozen, nicméně značně znuděn. No selaví, většina důležitých rozhodování v životě vesměs probíhá výhradně mezi menším a větším zlem. Jako například v případě dilematu při hodnocení tohoto filmu. Když prostě nejsou k dispozici solidní čtyřky, jsou pak lepší pevné dvojky nebo trochu povislé trojky? A není to vlastně v konečném důsledku jedno? (08.09.2017)

Solidní lesní survivalové hixploitation, které spíš než na brutalitě stojí na práci s postavami. Klaďasy (a v menší míře i záporáky) má člověk v rámci poměrně sáhodlouhého úvodu šanci opravdu poznat. Zvlášť v závěru pak jejich chování sympaticky vybočuje ze známých hororových klišé, což Killing Ground staví o třídu nad běžnou béčkovou produkci. Na druhou stranu se ale nejedná ani o žádný velký zázrak. 7/10 (25.07.2017)