Špína

Strašná škoda, vše potřebné ve filmu bylo, prostředí, kamera, herci i festivalový nádech, nicméně vše zůstalo zcela nevyužito, scénář i některé scény na úrovni Bastardů, pro mě těžce promrhaný potenciál na film, jenž by mohl konkurovat stylu, který mají někteří tvůrci na východě i západě Evropy již dlouhá léta tzv. v malíčku. (27.01.2019)

Po filmu Pirko(2016) v krátké době drhej film s Dominikou Morávkovou-Zeleníkovou. Tentokrát jako Lena a i zde byla znásilněna. Což na ni samozřejmě  zanechalo psychický následky. O tom co se stalo nikomu nic neřekne a uzavře se do sebe. Zavřou ji do pochybné psychiatrické léčebny kde za pomocí elektrošoků sice na hrůznou zkušenost zapomene ale jak se ukáže to nepotrvá dlouho. Najde se spouštěcí faktor, kterej jí vše připomene. Jenže tentokrát už se o tom co se stalo dozví i okolí. I zde Dominika podal přesvědčivej výkon. Pirko(2016) mi s ní sedlo asi víc. Špina to má u mě za slabší 3hvězdy. (10.07.2023)

Znásilněna matikářem. Syrový a tak trochu perverzně znepokojivý pohled do dívčího pokojíčku. A v něm už sice neuzříme rozeseté plastové panenky, uvidíme studentské děvče Lenu, které svůj kosočtverec nedobrovolně vystaví chlípnému Pythagorovi. Jenže o svém zážitku s odmocninou péra mlčí, páchá sebevraždu a ocitá se mezi chovanci v psycho ústavu. Vzdálená reminiscence na Requiem pro panenku sice tenhle film řadí do podobného psychologického ranku, jen nechme Renče Renčem a raději se podívejme na více než nadějný a značně provokativní režijní styl Terezy Nvotové a jejího štábu. Zkušená dokumentaristka se nezapře a i na poli hraného filmu si vedla pozoruhodně. Dvě třetiny filmu jsou kvalitně explicitním psychologickým náhledem do křehké dívčí duše, potažmo náhledem na dospívající mládež vůbec. Ve filmu platí, že čím méně známý herec, o to má divák sugesci, že se ocitl v kruhu mládeže, kde se mluví abnormálně vulgárně, přičemž ty dialogy působí odpozorovaně, prostě žádná umělá mluva jako z nekonečných seriálových debilit. Anna Šišková a Luboš Veselý jsou nejznámějšími hereckými akvizicemi. A vlastně nebýt jejich účasti, převládal by dojem, že se dívám na dokument, případně docu-rekonstrukci ze života panny. Závěrečné vyústění je nejslabším úsekem filmu, najednou neměl příběh kam směřovat, ani věrohodně to nebylo v této fázi pojato. To je škoda, že závěr je tak odbytý. Nvotová ukázala skvělou práci s herci, retardovaný bratr Leny, ztvárnil ho Patrik Holubář, je určitě hodný nějaké ceny, nominaci má v držení Anna Šišková i hlavní představiteka. Hlavní hrdinka je druhý problém filmu - Dominika Zeleníková je veskrze nesympatická ve svém projevu. To hlavní, že by s ní měl divák soucítit, na mě nepřenesla, i když je mnohdy znát, že v tom určitou roli sehrál i tvůrčí záměr. Celkově je konstrukční psychologický ráz filmu posazen neotřele, byť téma oběti znásilnění není zrovna objevné. K filmu si vezměte slovník, slovenština převládá. 7/10 (22.03.2018)

SPOILERy: Pocitovo podobné ako Speak, alebo On the Edge, žánrovo pripomínajúce viac to prvé. Tak trochu môj srdcový subžáner. Vyjazdené kolaje, s pár nejednoznačnosťami (ako vlastne bolo s Leninou spolubývajúcou na psychiatrii a jej otcom? Ako dopadla pomsta, ak vôbec dopadla? Ako dopadol Jakab? Ako dopadne Lena a jej sexuálny život, a bude ešte vôbec nejaký?) a ony už len tie nejednoznačnosti ako také sú často dôkazom remeselnej vyzretosti tvorcu. Tu ich je viac; niektoré sa dajú čakať, niektoré by ste čakali inak, ďalšie jednoducho len tak vyplynú z rozprávania a ani raz nepôsobia na príbeh našróbované násilne a pre efekt. Podobné je to s dialógmi a tým pádom aj hercami. Konečne je tu tvorca, ktorý dokáže zrežírovať niekoľkominútovú scénu s mladými, prakticky neznámymi herečkami, plnú fráz typu "Ty si piča, ty kokos," aby to nielen nepôsobilo smiešne či trápne, ale reálne, zo života, mrazivo. 4krát som mal zimomriavky; pri scéne samovraždy na psychiatrii, elektrošokoch, prezretí a spomínanej hádke. So všetkou úctou k niektorým našim tvorcom, zimomriavky som mal v slovenskom filme naposledy pri Obchode na korze. 90% s doslovným opakom toho, čo som písal v komentári k Môj pes Killer: Presne týmto smerom by sa slovenský film uberať mal. (26.12.2017)

Možná bych dal i 4*, ovšem klíčová postava učitele matematiky a hlavně zinscenování stěžejní scény znásilnění jsou pro mě strašně (až absurdně) nepřesvědčivé a přitažené za vlasy. Herci ok, atmosféra adekvátně pochmurná a depresivní. Slabších 70 % (09.01.2018)

po všetkých stránkach a vo všetkých rolách presvedčivé a realisticky podané herecké výkony (popri dominike morávkovej, na ktorej charizme a prejave celý film stojí, výborné najmä pri do menších úloh obsadených monike potokárovej, juliane oľhovej a patrikovi holubářovi) sú najvydarenejšou stránkou tohto režijného celovečerného hraného debutu, ktorý na príjemne nerozťahanej stopáži v pomerne komorne nastavenej výprave (jeden ústav s osadenstvom, z ktorého sa občas na chvíľku vybehne buď do prístavu, domov k hlavnej hrdinke, alebo do školy) rozpráva psychologicky a emočne náročnú tému. popri dobrej a za európskym štandardom festivalových filmov v ničom nezaostávajúcej formálnej stránke a režijne slušne odvedenej práci s pár dobrými nápadmi, pri ktorej sa kde-tu ešte objaví kozmetická chybička odpustiteľná pri debute (nevypointovanie obrazov, nezvládnutá improvizácia, nekriticky a neinovatívne preberané štruktúrovanie sujetu overeného a videného v mnohých iných podobne tematicky či žánrovo ladených filmoch posledných rokov) je vlastne jediné, čo najviac uberá filmu na naliehavosti, ktorú mohol mať, výpovednej hĺbke a zimomriavkovej katarzii scenáristicko-dramaturgická stránka, kde občas chýba motivické väzbenie (scén či konaní) alebo je nie úplne zrozumiteľne či štrukturálne správne postavené, občas sa skĺzne do dialogickej rutiny a klišé a niekedy sa pri výbere scén a obrazov pristupuje k pokusu o vyvolanie emócie "zvonka", scénami, ktoré sú tu pre ne samotné a pre zvýšenie dramatičnosti či emocionálnosti, pričom iné, ktoré by možno viac pripútali diváka k pacientom a samotnej hrdinke (ktorej samozrejme držíme palce, ale je to hlavne preto, že je obeťou, dejú sa jej zlé veci a je tak krásna a čistá, že tá špina, v ktorej sa ocitne, ju ničí a nám je to ľúto, ale silnejšie emočné a aspoň nejaké intelektuálne napojenie na ňu je slabé) chýbajú. scenáristka s režisérkou si dali dlhoročnú precíznu prácu na vývoji scenára, overovaní psychologickej správnosti konania postáv, konzutovali a poctivo pracovali na koherentnej a pokope držiacej psychologickej komornej dráme, čo im vyšlo, len popri tomto ponore do témy sa niekde občas vytratila (alebo mierne ochabla) snaha myslieť aj na diváka, ktorý už veľa filmov videl, ktorý niečo očakáva a ktorého treba celý čas držať v napätí (alebo ho baviť, alebo prekvapovať, alebo dráždiť, alebo masírovať - skrátka čokoľvek, než len mu ukazovať a o niečom ho presviedčať) a na konci ho oceniť katarziou. debutujúcim autorkám sa však rozhodne podaril pre ne veľmi cenný film, ktorý (verím a dúfam) bude tým najlepším východiskovým bodom do ich ďalšej tvorby a kariéry. (14.06.2017)

No, film a reakcie naňho vyvolávajú na Slovensku veľkú diskusiu, povedzme že nie tak mohutnú ako pri Únose, ale predsa. Proste keď Slováci idú raz za rok na sk film a ten je o niečom, tak to vyvolá diskusiu. O kvalite týchto diskusií nechcem diskutovať. Špina ma nakoniec príjemne prekvapila, ale skôr jej herci, ako scenáristka a režisérka. Vďaka hercom som sa do filmu takpovediac dostal, vďaka scenáristke som nepochopil niektoré dôležité motivácie postáv. Prečo Robo znásilňuje študentky, keď zrejme môže ísť na dízu a nejaké mláďa si odchytiť, alebo klátiť učiteľský zbor? Ako to, že sa nebojí Leninho potenciálneho obvinenia a dokonca chodí k nim domov? Prečo Lena mlčí? Prečo nám to scenár neobjasní? Prečo by som si mal študovať o tom, čo žena cíti po takomto hroznom čine a nedozviem sa to po trištvrte hodine filmu, odohrávajúcej sa na psychiatrii? No a ak má niekto pocit, že Nvotová chce nejak riešiť sk zdravotníctvo, tak...no tak sa mýli. (03.07.2017)

Vynikajúci herecký výkon Dominiky Morávkovej nemohol vyvážiť tú pachuť prezentovanej drsnej reality súčasnej kultúry a života mladých - často ochudobnených o hodnotné duchovné a emocionálne dedičstvo rodičov. Vnútorné zranenia, prázdno, beznádej, plytké názory a dialógy točiace sa okolo sexu (akoby iné témy neexistovali) okorenené sústavným vulgárnym slovným prejavom.... Bože, aké úbohé! Kultúrne sme klesli kdesi na dno, dobrovoľne sme odhodili tradičný kvalitný "morálny kompas", opičiac sa po "vyspelejšom svete".... Čo s tým ?! Nie, film nie je žiadnym hlbokým umením, ktoré povznáša a prináša túžbu po dobre, kráse a nádeji.... Napriek tomu je vo svojej depresívnosti aspoň burcujúci k zamysleniu. A to vidím ako jediné pozitivum. (05.07.2017)

Ve světle českých komedií typu Strašidla nebo Padesátka, v nichž je motiv znásilnění nechutně a amorálně využíván coby zdroj nevkusného humoru, je nutno zdůraznit důležitost toho, že v současné domácí kinematografii existuje i takový snímek, který se traumatem žen ze znásilnění zabývá zcela seriózně a psychologicky. Ke cti mu slouží věrohodní herci ztvárňující převážně výrazně nesympatické postavy, silná atmosféra podtržená nevábným prostředím ústavu i kamerou malující depresivní chladné obrazy a několik emocionálně působivých scén. Ne až tak působivý je však samotný děj, způsob jeho vyprávění a vykreslení konkrétních klíčových situací. Diskutabilní nevěrohodnost úvodního aktu znásilnění nevyplývá nutně z toho, že při něm dívka na svou obranu nekřičí, nýbrž že si násilník vybere k onomu činu mimořádně riskantní okamžik, v němž by eventuálně mohl být snadno prozrazen. Že hlavní hrdinka mlčí o svém napadení je ospravedlnitelné možnými obavami ze zahanbení, leč film se tímhle zabývá příliš povrchně, neb nenechává hrdinku mluvit ani o svých pocitech. V závěru dotyčná sice tvrdí, že nechce být považována za oběť, nicméně snímek samotný ji jako oběť prezentuje devadesát procent stopáže, takže ani nemůže být vnímána jinak. Z filmu to skoro vypadá, jako by oběti znásilnění neměly jinou možnost než se zcela psychicky zhroutit a stát se trvale utrápenými troskami toužícími po sebevraždě - a nepomůže ani pobyt v léčebně, kde se člověk setká jen s neschopnými psychiatry, elektrošoky a pacienty v podobě vulgárních deviantů. Tímto zveličováním prohlubujícího se zoufalství pak film vytváří bezútěšné pocity bezvýchodnosti, namísto toho, aby působil terapeuticky, ukázal jak s takovými pocity pracovat a jak traumata překonávat. Jisté zadostiučinění sice přichází na úplném konci, ale jen velmi zjednodušené a velmi mírné. Potenciální interpretací je ta možnost, že Špína ukazuje odstrašující případ a že oběti sexuálních násilníků by se neměly bát jít s pravdou ven. Hlavní význam Špíny každopádně i přes její pokulhávající zpracování spočívá v zásadním přispění do diskuze na společensky závažné téma sexuálních útoků a jejich důsledků, což se rozhodně cení. (25.02.2018)

"Špina" ma lákala od momentu čo som videl trailer. Ale nakoľko som v tom čase bol mimo, nestihol som film vidieť a dostal som sa k nemu až teraz. A môžem iba povedať, že mi je úprimne ľúto, že som sa k nemu nedostal skôr, lebo tento film by som na veľkom plátne maximálne ocenil. V prvom rade musím povedať, že práca s kamerou na tomto filme je absolútne vynikajúca. Často je pre nás silnejšie to čo nevidíme, než to čo reálne vidíme. A keď nám to potom film ukáže, zapracuje to ešte lepšie. Dialógy pôsobia veľmi autenticky a psychický boj, ktorým prechádza Lena je vynikajúco vykreslený. Je super, že film sa sústredí na ňu, jej boj a jej psychickú traumu. Dotvára to viac tú silu, ktorú tento film potrebuje. Okrem toho je pre mňa až desivé, že slovenské psychiatrické ústavy pôsobia ako miesta, kde je každému úplne jedno, ako sa osoby cítia, čo povedia a podobne, pretože jediné čo je dôležité je nadopovať ich liekmi, vymyť mozog a dať predstavu, že si vymýšľajú a vo svojej hlave si vyfabulovali rozprávky, ktoré im nikto nemôže uveriť, lebo sú vymyslené. Je to desivé a súčasne aj veľmi autentické. To je asi slovo, ktoré som si pri tomto filme vyslovoval najviac - "Autentické." Je to veľmi silný príbeh, ktorý nepotrebuje veľa postáv, no tie na ktoré sa sústredí absolútne skvele pracujú s prostredím a scenárom. Nie je to film, kde tínedžeri sa snažia rozprávať ako tínedžeri. Je to film, kde vidíme tínedžerov, ktorí skutočne rozprávajú ako tínedžeri. V tomto to film zvláda vynikajúco. Okrem toho aj využitie hudby vo filme je vynikajúce. Nie je tu veľa miest, kde je hudba, no miesta, ktoré si zvolia sú veľmi dobre zvážené a fungujú skvele. Celý čas po tom, čo som to dopozeral a aj počas sledovania som rozmýšľal, čo by som na filme vytkol a napadlo mi akurát, že je divné, že jazyk je celý čas taký tvrdý, no na začiatku padne úplne z nepochopiteľných dôvodov slovo "pipík." Neviem či to bolo v scenári, ale bije to do uší, keď si človek vypočuje zvyšok filmu a jazyk, ktorý obsahuje. A druhý drobný detail, ktorý vnímam je fakt, že je zvláštne, keď som mal pocit, že Anka Šišková chcela sama Roba svojej dcére dohodiť. Neviem. Možno za to môžu tie monológy, ktoré spolu s ním prehodí a následne monológy, keď nechá Lenu s ním v izbe, ale tá scénka bola na môj vkus trochu divná. Ale to sú skutočne detaily, kde sa snažím nájsť niečo, čo ma na filme rušilo, keď nad ním premýšľam po dopozeraní. Zvyšok filmu je podľa mňa vynikajúci. A je mi trošku ľúto, že tento rok sme skutočne mali na Slovensku dva vynikajúce filmy, ktoré nás mohli reprezentovať na Akadémii, no rozhodlo sa, že šancu dostane iný film. A hoci si myslím, že "Čiara" je dobrý film, nemám pocit, že by sa kvalitatívne chytal na to, čo nám ponúkli filmy "Špina" a "Nina". Ale to sú moje pocity. A nebudem Vám vyhovárať vaše názory ak ich so mnou nezdieľate. Ak ste tento film ešte nevideli, pozrite si ho. Určite ho oceníte. Hodnotenie: A (06.12.2017)

Scenáristicky nedotažený film o jedné znásilněné středoškolačce. Občas drhnou dialogy, jinde motivace jednání postav, tudíž mě to nakonec jako diváka nechalo poněkud chladným. Rozhodně jsou pozoruhodné herecké výkony zejména celé řady mladých (ne)hereček. Jako režijní debut je to povedené a jsem docela zvědav, kam bude Tereza Nvotová pokračovat (70%). (05.07.2017)

Důležité a až agresivně silné. Zvukově a obrazově neskutečný nátlak na diváka, kde sice některé dialogy zavrzají, jenže pak to mohutně zakřičí emocí, a to až k ohluchnutí. (12.07.2017)

Aj napriek viacerým výhradám je to celkom slušné európske kino. Dominika skvelá. 3,5 * (13.01.2020)

Jakkoliv je mi snaha Terezy Nvotové sympatická, její Špína se nepovedla, není prostě dost špinavá. Už slyším kritiku, že to celé obludně bagatelizuju, jenomže pokud chtěla jak praví obsah od Falconu zachytit ten zločin a trest, měla na to znásilnění jít jinak. A hlavně, vůbec pak nejdeme do hloubky cestou pocitů Leny, ale spíš z dálky pozorujeme, jak je vláčena po špitálech a ústavech a skupinových terapiích (výrazů pro genitály si tu užijete dosyta). Já vím, že i když Lena vypadá, jako že se jí to skoro líbí, pořád to bylo znásilnění, jenomže divák nesmí dostat tolik pobídek, aby si musel říct "proč". Proč nemluvila je jasné, proč si řízla do zápěstí taky, ale proč jí zavřeli do toho blbákova, a proč se lidé kolem chovali jako když je jim to jedno. Líbilo se zachycení obrazů Bratislavy, její rámování v průběhu dne, obsazení Dominiky M-Z a také (ještě hezčí) Anny Rakovské. Jako zjevení působil Patrik Holubář a jeho chůze po obrně. (29.12.2017)

Veľké sklamanie. Film je na rozdiel od opadového zvratku Všetko alebo nič ladený dramaticky a rieši vážnu tému. Avšak to spracovanie je amatérske a presne zapadá do kvality slovenskej tvorby. V prvom rade vulgárnosť. To už všetci slovenské herci vedia hrať len so scenárom, ktorý musí obsahovať zázračné slovíčka p..a, ko..t a je..ť? A to na všetkých miestach, ani tam, kde to vôbec nie je nutné? Toto nie je film z ulice (ako napr. Bratislavafilm). Scenár je v tomto filme najväčšou slabinou, a to je už čo pocedať, keďže herecké výkony prekoná i Pat a Mat. Jakab sa snaží byť úlisný vďaka mastným vlasom, to je asi tak všetko. Vôbec som si k nemu nevyvinul pocit odporu. Hlavná herečka je nejaká albínka, čo na konzervatóriu chodila poza školu. Inak sa jej obsadenie nedá vysvetliť. No a tie scény. Nosným pilierom mala byť scéna znásilnenia, ktorá bola tak odfláknutá, že to nemohlo nikoho zabolieť. Jakab na slečnu ľahol jak vrece zemiakov, tá sa ani moc nevzpierala a jej mamka sa na chodbe bavila so susedou, či bude pršať. Dôveryhodné jak reklama na Perwoll. (04.12.2017)

Nejsilněji snímek působí v blízkých detailech tváře mladé hrdinky. Rozbolavělá bezcílnost je pak až moc nastavovaná. (16.08.2018)

Tereza Nvotová si tento rok odbila debut na poli celovečernej dokumentaristiky ( Mečiar ) a napokon aj týmto snímkom. Špina je debut viac ako dobrý, jej ťažká komorná dráma rozpráva o vysporiadaní sa študentky so znásilnením. Niekedy zachádza do detailov, pocitová zložka je veľmi silná a sugestívna a dusenie svojho trápenia vo vnútri hlavnej hrdinky až skľućujúca. Oceňujem výkon mladučkej Morávkovej-Zeleníkovej. (22.12.2017)

Na poměry české (případně slovenské) kinematografie je Špína rozhodně zajímavým a právem viditelným filmem. Nvotová se s ničím moc nemaže, vypráví přímočaře a syrově. Tomu napomáhá i zručný střih, který ví, jak a kdy narušit rytmus snímku a diváka tak kontrolovaně znejistit. Navzdory výše zmíněným kladům se mě film ale nijak hlouběji nedotkl (ano, nabízí se varianta, že film kvůli svému tématu zapůsobí silněji na ženy, to ale nemění nic na tom, že si dovedu bez problémů představit, jak by mě stejné téma v jiném filmu rozdrtilo mnohem víc), a když navíc končí z mého pohledu trochu režijně bezradným způsobem, měl jsem pocit, že jsem prostě neprožil maximum možného. I tak bych však Špínu rozhodně neoznačil za špatný film a věřím, že Nvotová má v budoucnu potenciál rozvířit zatuchlé místní filmové vody. 6/10 (23.04.2018)

Silný a sugestivní filmový zážitek, který pro mě plně táhne výrazové herectví Dominiky Morávkové. Tu Leninu beznaděj fakt umí pouhým pohledem dotáhnout k dokonalosti a podkresluje tak celkový pocit z filmu. Pokud nebudu koukat jen na sociální důležitost filmu, tak mě trochu mrzí, že občas jako scénář dost zkratkuje a neobjasňuje důležité. I tak velmi silný debut, za který se Nvotová může chlubit. (21.01.2018)

Když je Dominice teplo, tak je vždy teplo nám všem, jenže Špína není ani náhodou letní videoklip nebo vánoční pohádka. Je to drsné a hodně depresivní drama. Nejvíc jsem byl v šoku v přístupu ošetřující lékařky na psychiatrii - ta byla na vyfackování. Kde jsme se to ocitli, ve středověku? Na režijní debut nesmírně silné a povedené, k debutům přistupuji vždy velmi kladně. Dominika hraje jako o život, zaslouží si nějakou cenu. (14.07.2017)