poster

Hřbitov domácích zvířátek

  • Česko

    Řbitov zviřátek

    (festivalový název)
  • USA

    Pet Sematary

  • Československo

    Cintorín domácich zvierat

Horor / Fantasy

USA, 1989, 98 min

Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Bauer
    ****

    Nedávno jsem dočetl Řbitov zviřatek od nejlepšího spisovatele , který byl , je a bude ( aspoň teda pro mně ).Na film jsem se netěšil , protože víme jak to většinou dopadá , když se natačí film podle knihy ale chtěl jsem tento film každopádně vidět.Kniha má neuvěřitelně skvělou atmosféru , jenže film taky a poslední 30 minut pro mně bylo docela i strašidelných.Největší chyba , která se dá filmu vytknout , je výběr herců.Jejich výkony jsou opravdu ubohé a hlavně Dale Midkiff ( Louis Creed ) , který má furt stejný výraz ve tváři a sem tam se pousměje, prostě hrůza.Alespoň , že ty dvě děti ( hlavně ta holčička) hrajou slušně.Ale i tak si myslím , že ty 4* jsou zasloužené.(21.8.2006)

  • eraserhead666
    ****

    Jeden z mála případů Kingova příběhu, kdy se mi film líbí více než kniha (snad proto, že scénář psal sám King). Kniha mi přijde strašně roztahaná a nudná. Ono se v celém příběhu toho zase tak moc neděje, je to takové komornější drama pro pár postav a ve filmu to celé vyznívá lépe, než v knize. Začátek je trochu pozvolnější (ale to u Kinga občas bývá, viz. např. Osvícení), ale pak už to jede. Trochu mě zajímalo, jak si s hororem poradí režisérka, přeci jenom, režisérek je pomálu a v hororovém žánru tím tuplem, ale žádný strachy, čím déle ten film trvá, tím má hustší atmosféru. A malý Gage, brrrr, nechápu, jak mohli tomu malému klukovi vysvětlit, jak se má tvářit a on to pochopil přesně a udělal to tak.(10.5.2010)

  • Pumiiix
    *****

    Výborný knižní přepis mé oblíbené „Kigovky“ kniha dobrá a s filmem jsem spokojený taktéž. Pořádná oldschool atmosféra, taky proto je tak strašidelná a doslova hmatatelná – dobré herecké výkony. Druhý díl je proti jedničce už totálně mimo, vzpomínám si na scény s Martou, (doufám, že si jméno pamatuji dobře) měl jsem DOSLOVA husí kůži a pořádně nepříjemný mrazivý pocit. Ne všechny knižní předlohy S.Kinga, dopadly zrovna nejlíp ;-( ale tahle se s přehledem může zařadit vedle - např. Osvícení, To, Hustá Mlha, Zelená Míle atd… 10/10* btw: možná trochu nostalgie ;-)(22.3.2007)

  • Faustka
    ****

    Samo o sobě by Mikmacké pohřebiště nezískalo takovou moc, kdyby mu ji Stephen King sám nepřisoudil. Jen King si dokáže s takovým mistrovstvím pohrávat se slovíčky. A proto jsou jeho knihy, tak přitažlivým námětem pro film. S jak velkou úspěšností, to už je jiná.. Někdy s horším, jindy s lepším výsledkem, ale nikdy se nevyrovnají knižní předloze. Poté, co jsem zhltla „Řbitov zvířátek“, bylo pochopitelné, že okamžitě sáhnu po Hřbitovu domácích zvířátek s utvrzením, že: Stephen King tu „moc“ má. Přála jsem si;) opětovné setkání s Wendigem; stínem nic netušícího Dr. Louise Creeda, obětavou Rachel, duchem-průvodcem Victorem Pascowem, Zeldou s míšní meningitidou hluboce vepsanou ve tváři, lovcem bez zábran Churchem, citlivou Ellie s nelehkým údělem: poodkrýt budoucnost, roztomilým Gagem s ostrým skalpelem svírajícím v drobné dlani i dobráckým Judem, jenž s úmyslem za každou cenu být prospěšným, zapříčiní mnohé.. Jenže, kdo z nás pozná tu pravou chvíli.(15.11.2010)

  • Shadwell
    ****

    Hřbitov domácích zvířátek lze interpretovat dvojím způsobem. Za prvé jako velmi důslednou polemiku se zombie filmy, která tvrdí, že někdy je lepší prostě zemřít. V podstatě se tu dosti vehementně filozofuje, zejména ústy souseda Juda, o špatnosti celého jednoho hororového subžánru zvaného zombie filmy. Za druhé ten film lze chápat jako komentář k počínání sériových vrahů, kteří také zpravidla začínají na zvířatech a na lidi přejdou až později. Není pochyb o tom, že tím vrahem tu je hlavní postava, otec rodiny, který si akorát racionalizuje své vražedné činy. Chce to akorát trochu přetočit optiku. Nebo si vzpomenout na Osvícení. Popravdě tím ten film trochu připomíná Holbeinův obraz Vyslanci, kde se pyšní dva francouzští poslové, ovšem pří pohledu zcela z pravé strany zahlédneme na obraze zprvu skrytou lebku. Geniální zástěrka celého příběhu tak spočívá v tom, že dcera tuší ve snech budoucnost a matka má šílené halucinace, nicméně tím hlavním, kdo tu trpí bludy, je otec rodiny, kterou postupně vyvraždil. ____ Má se obecně za to, že natáčet jednoduché filmy, mezi něž patří i tahle notně přímočará a lineární podívaná, není nic náročného. Problém je v tom, že to tak docela neplatí, protože u jednoduchého filmu se není za co schovat a každá chyba je ihned vidět. Jednoduché filmy tím připomínají karate nebo taekwon-do, kde také platí, že jednoduché katy (sestavy bojových technik) mnohem častěji prokážou chybu bojovníka než katy složitější, kde to lze skrýt za rychlé či komplikované pohyby. Z toho důvodu mám velký respekt před filmy, jako je tento, který ve své jednoduchosti představuje dokonalý opak stylistických triků mistrů audiovizuality á la Tony Scott či narativní rošád různých příběhových linek á la Nolan, nicméně je velmi dobře zrežírovaný, neboť každá scéna perfektně funguje, a celý to má minimálně zpočátku takový až hitchcockovský parametry ve smyslu obyčejných lidí, v jejichž životech se pod povrchem začne odehrávat cosi zničujícího a tajemného. Je sice fakt, že natočit nějaký vyloženě složitý film je asi těžší než natočit film ryze jednoduchý, ale natočit jednoduchý film je pořád těžší než natočit něco středně složitého. Ostatně když krachují firmy, jdou prvně ke dnu ty středně velké (stáhnou je dolu fixní náklady, které musí platit bez ohledu na výrobu), poté malé (díky své štíhlosti jsou s to chvíli vydržet) a nakonec velké (coby nejkonsolidovanější firmy jištěné rezervami vydrží nejdéle). Stejně se to má s filmy – nejméně náročné je natočit ty středně složité, následují jednoduché a nakonec složité. Ta analogie je zjevná. Ono dávat rovnítko mezi filmy a firmy se může zdát trochu jako úlet (který navíc nahrává moralizujícím kritikům mainstreamové kinematografie), jenže v praxi to tak skutečně chodí. Stačí připomenout známou kauzu Warner Bros., kteří kvůli tomu, aby nemuseli platit hercům procenta ze zisku, u svých filmů uměle navyšovali náklady. Dělali to jednoduše – nechali ty filmy natáčet fiktivní firmou (která byla ovšem normálně součástí Warner Bros.), které účtovali přemrštěné licenční poplatky za to, že pro ně ten film může natáčet. Tím navyšovali náklady svých filmů, respektive snižovali jejich zisky, a herci měli smůlu. Proto je lepší si dát do smlouvy procenta z celkových tržeb, a nikoliv ze zisku, který se dá v rámci „kreativního účetnictví“ různě šmelit.(8.7.2012)

  • - Nabídku na režírování tohoto filmu dostal původně Tom Savini, ten však tuto možnost odmítl. (TheRaven)

  • - Debut pre Mika Hughea, ktorý mal pri natáčaní 3 roky. (rador)

  • - Ve snímku se nachází oproti knižní předloze několik změn. V knize má například Jud Crandall za manželku Normu. Ve filmu je již vdovec. (Nach)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace