Das Testament des Dr. Mabuse
The Testament of Dr. Mabuse
The Last Will of Dr. Mabuse
Režie:
Fritz LangKamera:
Fritz Arno WagnerHrají:
Rudolf Klein-Rogge, Thomy Bourdelle, Gustav Diessl, Rudolf Schündler, Jim Gérald, Theo Lingen, Monique Rolland, Camilla Spira, Otto Wernicke, Theodor Loos (více)Obsahy(1)
Berlínsky policajný inšpektor Lohmann (Otto Wernicke) vyšetruje prípad, v ktorom všetky stopy vedú k mužovi, ktorý je už mnoho rokov hospitalizovaný pre duševnú chorobu - Dr. Mabusemu (Rudolf Klein-Rogge)... (matriosa)
Recenze (47)
Fritz Lang sa k návratu k jednému zo svojich najväčších filmov, odhodlal s tou najväčšou vervou. A natočil kriminálku, pri ktorej môžu žasnúť aj dnešný násťročný a čerstvý dvadsiatnici ( pokiaľ im to svedomie dovolí ), pretože niektoré scény mi pripadali, ako keby sa premiestnili z doby dnešnej, do dôb tamojších ( viď prestrelka v brlohu kriminálnikov ). Majstrovsky prevedené akčné sekvencie, ´´creepy´´ scény s Dr. Mabusem ( tá maska ja fakt strašidelná ) a stále napínavý dej. ()
Fenomén doktora Mabuseho je spracovaním unikátne a špecifické dielo, v nemeckej kinematografii niečo ako odvar post-expresionizmu. Neviete komu máte fandiť, akých indícií sa pridržiavať a je pravdepodobné, že zopár twistov na pomätenie vami prejde. Má v sebe spomínané expresionistické prvky a zápletku s ňou spojenou - predovšetkým v montážnej rovine, ktorou tú vnútornú šialenosť dotvára. Mimo tej vizuálnej a psychologickej je však neúprosným a nekompromisným materializmom tých najprízemnejších pudov, v ktorých možno badať genézu nemeckého národa. Čo je mimochodom veľmi nebezpečné a pojať tento film len ako napínavú kriminálku nie je zrovna najšťastnejším konštatovaním. ()
Je až neuvěřitelné, jak snadný byl pro Fritze Langa přechod z němého filmu na zvukový. Jako kdyby ten zvukový film natáčel celý život. V první scéně máte pocit, že pojetí zvuku a filmu ještě není ono, ale pak si uvědomíte, že všechno je záměr a ty zvuky na vás dolehnou stísněně. Zápletka je trochu béčková, ale to bych rozhodně neviděl jako negativum. Je to prostor pro úchvatné efekty, které by jako digitální rozhodně nemohly vypadat lépe. ()
Ano, tak tohle si nechám líbit. Organizovaný zločin, blázinec, nadpřirozeno a nad tím vším jeden démonický mozek. Rudolf Klein-Rogge se pro tyhle role musel narodit, žádné jiné využití si pro ten jeho obličej nedokážu představit. Jediná výtka směřuje k postavě Lilli, která toho dokáže odpustit tolik, že to z ní dělá snad tu nejotravnější ženskou, jaká se kdy octla na plátně. Vážně bych rád věděl, kolik slečen by mi se sladkým úsměvem řeklo, že je jim všechno jedno, kdybych na ně vybalil, že jsem mafián a vrah. (748., 21. VIII. 2012) ()
Docela nabušená detektivka se skvělým zvukem a obstojnými vizuálními efekty, která vcelku pochopitelně trpí naivitou mnohých scén. Na tu dobu... Zcela jsem si zamiloval inspektora Lohmana, takto drsného hrdinu, který si umí pořádně odplivnout, zanadávat, ale i projevit lidskost, přičemž vnějším projevem jeho pravého chlapáctví není muskulatura kombinovaná se slzami v pravou chvíli, ale pořádný pupek, viržinko a jízlivý úšklebek. Jsem pro návrat starých časů. ()
Závěť doktora Mabuse je především důmyslně rozvedeným kriminálním příběhem. Má výraznou romantickou linku a sdělný přesah, který varuje a odhaluje pravou tvář zla. Opět je nejsilnější zbraní atmosféra napětí, strachu a hrůzy z neznámého a plíživě zákeřného nebezpečí. Díky podmanivé náladě a naléhavého hereckého výrazu vtáhne film do svého děje, společně s hrdiny se prochází ulice a stísněné prostory k záchraně a svobodě. Podezření se mistrně rozlévá do všech stran a mrazí z pečlivě vybudované struktury zla a mocichtivosti. Všeobecné zlo není vázáno na jednu jedinou osobu a svou moc buduje na disciplíně, poslušnosti a zastrašování. Zneuznaná a zapšklá genialita, koketující s psychopatickým šílenstvím, pomstychtivě nastoluje svoji děsivou vizi života a společenského uspořádání. Ústřední postavou příběhu je Dr. Mabuse (velmi zajímavý Rudolf Klein-Rogge), ztělesnění zla a geniálního zločineckého mozku se zhoubnými následky pro celou společnost. On je tím hororovým prvkem, který vládne, ovládá a manipuluje. Profesionálním hrdinou je policejní inspektor Karl Lohmann (dobrý Otto Wernicke), vytrvale a se zaťatou pěstí postupující v kruzích do středu příčin a následků. Amatérským hrdinou je Thomas Kent (dobrý Gustav Diessl), věčně nespokojený se sociálním uspořádáním i plněním rozkazů proti lidskosti. Je to prvek, který zneklidňuje a varuje. Nejrozporuplnější postavou je psychiatr a majitel soukromého sanatoria profesor Baum (velmi dobrý Oscar Beregi), spořádaný občan, zasvěcený své práci. A přesto je to on, kdo skrývá nejpodstatnější díl tajemství a zákulisí nebezpečné skládanky zločinu, který přesahuje státotvorné uspořádání. V jedinečně strašidelné metafoře nástupu zhoubné moci. Hlavní ženskou postavou je mladá Lilli (půvabná Wera Liessem) s romantickou funkcí podpory a odvahy. Tragickou postavou je vyhozený policejní detektiv Hofmeister (dobrý Karl Meixner) ve snaze a psychickém zhroucení ze skutečnosti a strachu. Z dalších rolí: nebezpečnou souvislost nalézající Dr. Kramm (příjemný Theodor Loos), přední členové rozvětvené zločinecké organizace Hardy (Rudolf Schündler), Bredow (Oskar Höcker), Bulle (Henry Pleß) a Karetzky (Theo Lingen), oddaná přítelkyně zločinců Juwelen-Anna (zajímavá Camilla Spira), Lohmannova ochotná pravá ruka Müller (příjemný Klaus Pohl), či Baumův věrný sluha (Georg John). Závěť doktora Mabuse přináší stále svěží, strhující a napínavou podívanou s důmyslnou kriminální zápletkou, empatickou romantikou a varováním budoucnosti. Díla velikánů neztrácí na své působnosti ani vlivem času a pokroku. ()
Je to naprosto čistý brak, jakých bylo v té době napsáno tucty (já vyrůstal s příběhy o Nobodym od Roberta Krafta). Ďábelská organizace, únik na poslední chvíli ze zavřené místnosti, čistá láska spasitelská... Jenže to točil Lang a odvedl velmi dobrou práci a Goebbels film zakázal, protože ukázat, jak jedna malá skupina lidí dokáže terorem ovládnout stát, to se mu nehodilo do krámu. Dnes je film jen slušně natočený rodokaps, a je vlastně tragikomické, že se nacisté báli šestákových románů, protože se v nich poznávali. A to jako zlosynové... ()
Na medzivojnovú éru solídne krimi so zaujímavou mysterióznou atmosférou, v ktorom Lang ukazuje svoju kvalitnú réžisérsku prácu. Vlastne ide o jeho druhý zvukový film. Väčšinou má slušné tempo, dokonca v závere aj akciu. Dôjde aj na 'westernovú' prestrelku. Akurát, že film je príliš dlhý a ukecaný. Teraz už tak neosloví, roky času nezastavíš, ale vo svojej dobe musel budiť oprávnenú pozornosť. ()
Krásně braková záležitost s dobovým politickým přesahem; za mě díky neklopýtajícímu tempu koukatelnější než M. Fascinuje mě pozorovat, kam se za pouhých 6 let po Jazzovém zpěvákovi vyvinula práce se zvukem – viz třeba hypnotizující rytmický rachot hned v první scéně, zvyšování napětí pomocí dialogů postav, které odešly mimo záběr, zatímco kamera ulpívá na prázdné místnosti (později mj. oblíbený trik Woodyho Allena, když podle svých slov teprve někdy kolem svého pátého filmu přišel na to, že postava, která mluví, nemusí být vidět) atd. Ještě si musím sehnat němou jedničku. ()
K tomu aby jste si tenhle maly zanrovy klenot uzili nepotrebujete znat prvni dil. Rudolf Klein-Rogge (znamy take z role podobne vysinuteho vynalezce Rotwanga v Langove Metropolisu) je jako Dr.Mabuse - kombinace Caligariho, Moriartiho a Fantomase - demonicky. Skoda jen ze nema vetsi prostor. ()
Svoje kouzlo to bezpochyby ma...ale me osobne to i po opakovane projekci prijde trosku jako kdyz pejsek a kocicka varili dort. Je tam tak nejak od vseho neco, a me to proste nejak asi nesedi... Myslim, ze v Nemecku te doby vznikaly i lepsi filmy. :) ()
Měla jsem pocit, že ty hrozné oči na obalu DVD-čka mě pořád sledují, a tak jsem se raději rychle podívala na film a založila ho do albumu. Byla jsem mile překvapená, že i když jsem neviděla první film, rychle jsem se dostala do děje. Černobílý materiál hypnotické zápletce sluší. Inšpektor Lohmann je šikovnej sympaťák, který rychle chápe a nezdržuje, a tak děj hezky ubíhá. Musela jsem si připomenout, že film byl natočen v roce 1933, protože některé kinematografie takovou úroveň filmového zpracování dosáhly o 10-20 let později. ()
Premiera filmu se konala v Budapešti v roce 1933. V německu byla v třicátých letech z polityckých důvodů 124 minutová verze zakázána. 111. minutová verze byla v německu uvedena do kin poprvé až v roce 1951. Dnešní, v roce 2000 restaurovaná verze je dlouhá 116 minut. ()
Oproti M trochu brakový námět, ale funguje to. Lohmann opět perlí a závěr je na dobu vzniku dost akční. ()
"Zabil som dvoch ľudí. Jedným bola moja priateľka a druhým bol muž, o ktorom som si myslel, že je môj najlepší priateľ." "Prečo by ma to malo zaujímať, Tom? Ľúbim ťa." Kriminálny thriller ozvláštnený bohatou dávkou mysterióznosti. V dobovom kontexte pôsobí veľmi originálne, len som sa často nevedel zbaviť dojmu akejsi zmätenosti v rozprávaní príbehu - je tu veľké množstvo postáv, často sa chovajúcich dosť podivne (dosť ma tým otravovala napr. dievčina Lilli (Monique Rolland), ktorá by sa mala volať skôr Šiši) a je to zbytočne až príliš urozprávané (a to sa sotva začala éra zvukového filmu!), kvôli čomu sa potom často vytráca ten výborný náboj. Je to škoda, lebo inak sa tu ustavične niečo deje a je tu aj na dobu vzniku veľmi slušne zvládnutá akcia s výbornými efektami (veľmi pôsobivá je naháňačka s autami v závere, scéna prestrelky, či scéna úniku z uzavretej miestnosti, čo je podľa mňa najlepšia scéna filmu). Zaujímavé je aj to policajné vyšetrovanie, v ktorom sa charizmatický policajný komisár Lohmann (Jim Gérald) snaží dostať na kĺb tajomnej zločineckej organizácii (odkaz na nacistickú mašinériu?). Film výborne vrcholí ku koncu, kde je sústredené to najlepšie a kde všetko začína konečne dávať väčší zmysel. . ()
Co k tomu asi tak napsat. Lang byl asi opravdu v mnoha směrech geniální, protože přes různé technické nedostatky si udržel moji pozornost. Velký podíl na tom měl Otto Wernicke, jehož komisař Lohmann, oscilující mezi nudným starším pánem a zabejčeným nebezpečným policistou, je nejlepší postavou filmu. Ostatní jsou tak do počtu, nejhorší je asi Lilli. Její scény (až na zaplavování) jsou melodramaticky unylé a skoro nudné. Finále je ovšem velkolepé a hned jednu hvězdičku přidalo. Stejně jako inscenace některých scén: vražda dr. Kramma na křižovatce nebo fantasticky ztvárněný svět šíleného Hofmeistera. Už jen za tyto scény stojí film za vidění i po 80 letech. ()
Naprosto špičkový film! Jedná se o volné pokračování dvou předešlých filmů Fritze Langa, které spolu paradoxně nijak nesouvisí a to Doktor Mabuse, dobrodruh a Vrah mezi námi. Inspektor Lohmann musí řešit další zapeklitý případ, jehož stopy začínají a končí v městském blázinci, ve kterém je mimo jiné už několik let zavřen slavný Dr. Mabuse ve velmi apatickém stavu… Nebudu se tady rozplývat nad všemi kvalitami filmu, těch superlativů by bylo opravdu nespočet. Musím přiznat, že jsem tak výborný krimi-thriller po nepřekonatelném Vrah mezi námi ani nečekal. Jedná se opravdu o vrchol možná nejlepší etapy filmové kariéry Fritze Langa. Ve filmu funguje vše, postavy jak z brakových detektivek, mysteriózní příběh říznutý nadpřirozenými událostmi, atmosféra a základní myšlenka o vytvoření „vlády zločinu“. Je to ve všech ohledech originální a novátorské. Zajímalo by mne zda náhodou nebyla automobilová honička na konci zcela první v dějinách filmu. Pokud ne, jistě byla jedna z prvních a navíc na dobu vzniku i velmi dobře a dynamicky natočená… Pikantní na celém snímku je, s jakou odvahou se Fritz Lang pustil do nápadné a chvályhodné kritiky nastupujícího nacistického režimu. Jen scéna, kdy profesor Baum obhajuje Dr. Mabuseho v blázinci hovoří za vše, jako byste před sebou viděli skutečného Hitlera, pronášející svůj „nádherný projev plný lásky“ k davům v krizi se zmítajícího Německa. Náckové za to Langa nenáviděli, já mu však naopak hlasitě tleskám… ()
Skvostné dílo, jež si našlo cestu do mého srdce. V mnoha směrech se jedná o principiální film pro dlouhou řadu následovníků psychologických thrilerů a podobně laděných hororů, mezi, které lze zařadit ty nejlepší snímky Alfréda Hitchcocka. ()
Aura arcizlosyna Mabuseho v tomto diele vyšumela doprázdna. Jeho scenáre na zosnovanie lúpeží či sabotáží sú na pováženie a status, ktorý sa mu snaží onálepkovať film skrz jeho nasledovateľov nehodno brať vážne. Jeho pohľad z väzenia stále dokáže vyľakať, no to je tak všetko. Pokračovatelia Mabuseho odkazu však nedostávajú poriadny priestor na ukázanie sa, skôr sa snímka zamerala na týpka čo začal niečo odhaľovať až sa zosypal psychicky a taktiež na zločinca, ktorý sa chce kajať a obrátiť a dopomôcť mu k tomu má ženská Lili, ktorá je lidumil jak sa patrí, vôbec ju nevyľaká keď jej muž povie, že je mafián a vrah. Pomôcť snímke mal aj lepší komisár ako v jednotke a myslím, že sa to v castingu Otta Wernickeho podarilo, úspech M ho preto predurčil. Jeho monológy vytrhnú z nie príliš podmaňujúceho príbehu, v ktorom si neraz poviete, že tie scény idú po sebe bez poriadneho kontextu. Scény sú komponované parádne, dočkáme sa aj zopár prekvapení a tak celkovo som ako-tak spokojný. ()
Legenda, ktorá mi nesadla. Musím ešte raz pozrieť a zhodnotiť. Zatiaľ ma to veľmi nenadchlo! Dynamika Langovej réžie i napätie "nemeckej filmovej éry"sa nedostavilo:-( 65% ()