Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Kriminalista Viktor Mojžíš se dostane do konfliktu s majitelem psa Jindřichem Oseckým, jenž nečekaně napadne jeho šestiletou dceru Lindu. Použije služební zbraň a psa zastřelí. Incident ale vyvrcholí fyzickým střetem obou mužů a neúmyslným postřelením majitele psa Jindřicha Oseckého. Viktor je následně propuštěn ze služby a odsouzen nepodmíněně na několik let. Když vyjde z vězení, ocitá se na úplném dně. Manželka se s ním rozvedla a chce uhradit výživné na dceru, která jej vlastně nezná a Oseckému, který skončil na invalidním vozíku, musí platit odškodné. Naštěstí mu alespoň jeho kolega Taraba z kriminálky dohodí práci u známého v detektivní agentuře. V téže době na německé dálnici uprchne svým pasákům Klára Osecká, která byla několik let nezvěstná. Policejní tým vedený právě Tarabou informuje její rodiče, manžele Osecké, o vážném fyzickém i psychickém stavu jejich dcery, která byla hospitalizována v nemocnici. Vyslýchá zároveň Lukáše Kulhánka, který řídil auto, z něhož se Kláře podařilo utéct a Kulhánek tuší, že se kolem něj stahuje smyčka. Musí tak za každou cenu umlčet Kláru, aby proti němu nemohla svědčit a ohrozit tak nejen jeho samotného, ale celou skupinu, která se na obchodu s bílým masem podílí. Osudy Jindřicha Oseckého a Viktora Mojžíše se v těchto souvislostech znovu po letech nečekaně protnou. (Česká televize)

(více)

Recenze (195)

Malarkey 

všechny recenze uživatele

Dvojdílný příběh, u kterého je krásně vidět, jak skvěle může na papíře znít originální námět, ale jak snadno ho scénárista může zprznit samotným průběhem. Zde to snad nemohlo být ani vokatější a musím teda říct, že mě to zatraceně mrzí. Nejsem schopný pochopit, jak Česká televize dokáže za poslední léta natočit dvojdílná témata jako jsou Dukla 61 nebo Metanol a pak vymyslet Stockholmský syndrom, kde jsem se sakra snažil, abych to celkově zhodnotil na tři hvězdy. Námět je totiž fakt super. Postava Davida Švehlíka je ale pro mě totální úlet. Nechci spoilerovat, ani nemám náladu to dál rozepisovat, protože bych se tu musel hrozně vyvztekat, ale přijde mi, že každýmu snad musí bejt jasný, že takhle by se policajt nechoval a člověk už vůbec ne. Nevím, kdo ty filmy schvaluje v ČT a už vůbec nejsem schopnej pochopit, jak je možné, že Česká televize dokáže natočit za poslední léta pětihvězdičkovou pecku a pak průměrný film. Škoda, tak snad příště. Co Vám budu povídat, kdyby Česká televize točila jenom dobré filmy, popř. seriály, byl bych radši…žádná jiná televize to tady neumí. ()

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Nechtěl jsem hodnoit po prvném díle jako kolegové, protože tady bylo zjevné, že až závěr to celé sepne. Za začátku to mělo velmi solidně našláplo i když ten faktor osudovýh náhod mě přišel docela nevěrohodný, ale zase to bylo za cenu orginální zápletky a to nejen z hlediska napětí a krimi žánru, ale především psychologie. Druhej díl měl gradaci, to ne že ne, ale opět spousta klíčových náhod trošku ten realismus ubíjela. Závěrečná akce ubila druhou hvězdičku to nemělo s realitou nic společnýho, spíš s groteskou. Ovšem ty tři co dávám, jsou poctivý, jednalo se krimi-thriller, který měl drajv, napětí a velmi kvalitní herecký výkony a to není zase tak málo. ()

Reklama

Tosim 

všechny recenze uživatele

Miroslav Sovják, scénárista vynikajících Obětí nebo zajímavé Occamovy břitvy, se po letech vrátil dost razantně. První díl má odpich, šokující scény, vymazlený vizuál a výborné herce. Problém s druhým dílem je v tom, že většina jeho stopáže vypráví o stejných věcech, jako první a katarze je dost rychlá. Oceňuju pravdivé zobrazení mravenčí práce policie a to, že onen stokholmský syndrom se nemusí vždy týkat jen zločinců. Snímek mi byl hodně sympatický, přidávám. 70%. ()

castor 

všechny recenze uživatele

Po pěti letech zdrhla z Holandska pasákům. Drželi ji násilím, pod drogami, prodělala několik potratů. Domů se jim vrátila zlomená troska. Dvě rodiny, které před časem spojila nešťastná náhoda, se po letech znovu potkávají. Jeden z aktérů zlomového okamžiku se vrací z vězení, druhý je do konce života na vozíku. A k tomu roky pohřešovaná dcera, okolo které zůstává opar trvalého ohrožení. Bavila mě stálá bezmoc rodičů, bavili mě herecké výkony „těch dobrých“ – Mauréry, Švehlík, Finger – i arogantního mafiánského poskoka Vojtěcha Vondráčka, který vše umně prodává strachem ze všeho a především z nevyzpytatelnosti vlastního chování. Ostatní grázlové jsou spíš karikaturami, Elizaveta Maximová se snaží nahlédnout do duše zraněného člověka, ale mě nepřesvědčila (mimochodem v takovém stavu by rozhodně neodešla k rodičům do domácí péče). A pak jsou tu ty malé i větší přešlapy a berličky, kterými si tvůrci pomáhají. Švy příběhu jsou místy hodně na vlásku, neúspěšné opakované pokusy o likvidaci svědkyně jsou úsměvné, závěr v podobě hrdina proti přesile je na tom podobně (zase musel někdo udělat pár školáckých chyb). Kriminálky na veřejnoprávní televizi zrovna zmáknuté nemám, ale chápu, že se tenhle vděčný žánrový kousek diváctvu mohl líbit. Tři hvězdy jsou každopádně až až. ()

Fr 

všechny recenze uživatele

„KLÁRA JE DŮLEŽITÝ SVĚDEK…“ /// Parádní úvod! Rychlý a jasný uvedení do problému a skvělej Švehlík (super role!). Film na závažný společenský téma… prostě ze života. Holky co chtěj prachy, fetky co chtěj akorát zhebnout a starostlivý (zoufalý) rodiče – co nechtěj, aby jejich (jediný) dítě zheblo. Samo, když šel po obchodu s bílým masem Bryan Mills, bylo to jiný kafe. Tady to má ale taky svoje kouzlo. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Dcera si jede vydělávat do zahraničního klubu. 2.) Zjistí, že spojení blonďák, cigán a Albánec smrdí průserem. /// PŘÍBĚH ***** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * ()

Galerie (43)

Zajímavosti (17)

  • Zahraniční scéna, kdy hlavní postava (Elizaveta Maximová) utíká z čerpací stanice a dojde ke střetu s vozidlem, nebyla natáčena v zahraničí, ale na obchvatu Ostravy – ulice Mariánskohorská). V scéně byla použita kaskadérka na lanech a pro účely natáčení musela být uzavřená celá tato rušná spojnice. (Van_Stajpen)
  • Jeden ze tří motorkářů, kteří vychází z čerpací stanice, je Roman Izzi Izaiáš, frontman české rockové kapely Doga. (rublik05)
  • Diagnóza „Stockholmský syndrom“ skutečně existuje. Poprvé byl popsán psychiatrem Frankem Ochbergem v roce 1973. Stockholmský syndrom je specifická pozitivní emoční i afektivní vazba a závislost oběti (např. rukojmí) na pachateli (např. únosci) vyskytující se též ve vztazích některých vězňů a jejich vyšetřovatelů. Často se Stockholmskému syndromu nesprávně říká Helsinský syndrom. (Van_Stajpen)

Reklama

Reklama