Sloní muž

Zdánlivě se jedná o film o jednom člověku, avšak celý příběh nám dává několik otázek k zamyšlení. Jsou to především otázky typu, co dělá člověka člověkem, zda - li je to jeho vzhled, nebo to co má uvnitř. Příběh byl samozřejmě koncipován tak, že z hlavního hrdiny Mr. Merricka byl udělán člověk se všemi dobrými morálními hodnotami tak, aby bylo podníceno to, že vzhled je jen schránka. Vynikající herecké výkony. Za sebe mohu říci, že černobílé barvy snímku jedině prospěly a nejspíš je to asi i proto, že i když se řeknou byť jen třicátá léta, tak si každý představí černobílý film. (12.11.2009)

Na tenhle film jsem se chystal poměrně dlouho, snažil jsem se o to, aby přišla ta správná atmosféra (sobota v noci, sám doma) a šel jsem do toho. Hned ze začátku mě dostala skvělá atmosféra, která se dá krájet, tohle se Lynchovi neuvěřitelně povedlo. Už při první půl hodině jsem ten film miloval, Anthony Hopkins a jeho slzy při prvním spatření. John Hurt a jeho první slzy při krásném zacházení, na které nikdy nebyl zvyklý. Určitě vás napadá, že to o ničem jiném ani není. Celkově však jde hlavně o pohled na vnímání lidí, kteří prostě nejsou schopni přijmout něco výjimečného a neobvyklého. Opět tu jsou dvě strany mince - lidé, kteří jsou vyloženě krutí a lidé, kteří jsou až neuvěřitelně milí. Tento film vás opravdu vezme za srdce a John Merrick je jednou z tich největších filmových postav (i skutečných). Krásné dílo. (14.02.2010)

Umíte si představit jaký měl život? Ano umím. Ne neumíte,to si nikdo neumí představit... (14.07.2019)

A hele, Lynch umí natočit i smysluplnej film se souvislým dějem. Ale to by nebyl pan režisér, kdyby si pro nás nenachystal něco speciálního. Krutý postižený osud si o to černobílé provedení vyloženě řekl (i když Lynch by natočil černobíle i bollywoodský dokument o výbuchu ohňostroje v továrně na barvy). Jedno je ale jasné - člověku bylo toho člověka strašně líto, o to víc, že to bylo dle pravdy. Kvalitní filmařina. Johna Hurta by nepoznala ani vlastní mama a i když skutečný Joseph (ano, ve skutečnosti to nebyl John) Merrick byl přece jen víc "přírodní", maska byla parádní. Nesmím opomenout ani solidního Tondu Hopkinsovic nebo parádní dobové vyobrazení. Paradoxně, i když je tento Lynchův film normálně pochopitelný, nejde mi zařadit ho mezi špičku jeho tvorby. (27.09.2021)

True story. 100% Mastrpís. (15.02.2023)

Ano jde o báječný film nesoucí opravdu silné poselství, ale přijde mi to strašně nadhodnocené. Podle ohlasů jsem byl natěšen a čekal jsem, že tento snímek změní můj pohled na lidskost, ale... ona to byla celkem nuda... Atmosféra hutná, herecké výkony taky velmi působivé a zpracováno to bylo na jedničku (taky Lynch no :) ), ale prostě... Co na tom všichni vidíte tak vyjímečného? (22.01.2007)

Dojemný a laskavý film o soucitu, i lidské chátře, která týrá ve svůj prospěch nemocného, tělesně deformovaného člověka s dobrou duší. Ale i ten má právo na plnohodnotný život, který se mu snaží zajistit jeho lékař, jež se v průběhu filmu stane jeho ochráncem. Zdá se až neuvěřitelné, ale film je natočen podle skutečné události. Asi nejlepší film Davida Lynche?! (31.03.2008)

Elephant Man mě přikoval k sedačce a já jen s úžasem hleděla na všechno to krásné i zlé, co se odehrávalo před mýma očima a i na to, se odehrávalo ve mě. Elephant Man mě naprosto dojal. . . 10/10 (09.01.2009)

Veľmi mi nesedeli tie časté zatmievačky. Neviem či to je štýl zodpovedajúci dobe, alebo Lynchov prínos, ale prišlo mi to ako dosť neobratné nadväzovanie scén. Film veľmi dobrý, ale za srdce ma chytil až samotný záver. Niektoré pasáže sa mi naopak celkom vliekli. Hopkins výborný, rovnako ako John Hurt, ktorý to naozaj zmákol parádne (vzhľadom na to ako sa mal hýbať a pod akým nánosom make-upu bol schovaný). Rozhodne pôsobivosti filmu pridáva fakt, že Joseph Merrick naozaj žil. IMHO sa na filme už trošku podpisuje zub času. (18.02.2009)

Lidský a citlivý, možná trošku až příliš podbízivý film. Na poprvé jsem mu na to skočil a na podruhé už nemám chuť na něj koukat (jako u většiny Lynchových filmů). (01.03.2009)

Film hraje na city od začátku do konce. (11.12.2009)

Bravůrní! (01.11.2012)

Když vám přeběhne mráz po zádech, tak s jistotou víte, že na tento snímek dlouho nezapomenete. Netradiční ve všech svých aspektech. Máme tu Lynche, jež výjimečně nic nekomplikuje, máme zápletku, jež je svým obsahem jedinečná a máme příběh jednoho "srkače čaje o páte", jehož inteligenční kvocient převyšuje nejednoho z nás. Jedinečné! 90% (14.11.2012)

Úctyhodná sbírka závažných témat: jak se jako lidstvo vyrovnáváme s jinakostí, jak se s ní vyrovnává ten, kdo je jiný, co je to lidská důstojnost a co s člověkem udělá její odebrání či navrácení, kde jsou hranice mezi vědou a voyerismem, jak vypadá niterný soucit a jak soucit jako společenská maska a levné emoční dráždidlo… Po letech se mi ale zdá, že film sám není úplně nevinen pokryteckým využíváním právě těch maloměšťáckých pudů, do kterých šije, voyerského uspokojení z pohledu na netvora i dojetí, které si lze tak snadno přivodit nad netvorovou lidskou duší. Což podle mě bude souviset s tím, že po Mazací hlavě se Lynch ještě dost hledal, rozhodl se začít myslet taky trochu na diváka a zahájil celoživotní experimentování s tím, jak daleko mu musí vyjít vstříc a kolik prostoru může nechat volným asociacím a vizím – u Sloního muže se kyvadlo vychýlilo hodně na stranu vstřícnosti, možná až podbízivosti, a výsledkem bylo sedm oscarových nominací dokazujících, že Lynch je schopný komunikovat s běžným publikem, což určitě bylo v dané fázi jeho kariéry i tvůrčího vývoje hodně důležité. Opravdovou rovnováhu ale našel poprvé až v Modrém sametu (kde už si s kýčem pohrává naprosto otevřeně jako s poslední chybějící složkou lynchovského postmoderního mixu). Vzato kolem a kolem, ty čtyři jsou při zpětném pohledu hodně těsné, ale nechám je tam. (03.07.2015)

Neskutečně nádherné, smutné a dojemné s úžasně citlivým výkonem Johna Hurta (zcela bezpochyby jeho nejlepší role) i tradičně výtečného Hopkinse. Jde i o nejlepší věc samotného Davida Lynche, která ale Lynche vůbec nepřipomíná, což dost možná hraje zásadní roli. A ten černobílý obraz tomu filmu také neskutečně přidává, v barvách by to ani zdaleka nebylo tak dobré. Pokud v historii filmu existuje dílo, které vystihuje všechny významy slova DOKONALOST, je to právě Sloní muž. Už dlouho jsem nebyl takhle dojatý. Tenhle film mě zasáhnul, stejně jako osud a život Johna Merricka. Když si navíc uvědomítě, že se to všechno stalo, a že se to stalo takhle, pochopíte. Jeden z filmů, který by bez výjimky měl vidět úplně každý. 100%. (23.03.2018)

Opulentný art zážitok. Elephant Man je pomalá dráma a zároveň veľký film. Kombinácia čo nie je vôbec bežná. Lynch ukazuje odvrátenú stranu ľudskej povahy aj krásnu filmárčinu, kamera a hranie sa s tienmi vytvára temnú atmosféru a hudba bola niečo ako poetická balada. Nejaké výhrady mám k prvej polovici, pár útokov na emócie mi neprišlo úplne prirodzených ale už teraz mám pocit že ďalšími pozretiami sa k 5* možno dostaneme. Na Lynchove pomery absentujú (takmer) abstraktné úlety a Hurt s Hopkinsom hrajú Oskarovo. (dosť sa čudujem že Anthony nedostal aspoň nomináciu). (06.09.2023)

David Lynch ve své druhotině oproti následujícím filmovým zářezům neLynčuje diváka skrze matení mysli a absolutní nepochopení, ale skrze reflexi lidské zhýralosti, sobeckosti a ohavnosti předsudků. Na základě skutečného příběhu z dob, kdy vznikala nejodpornější odnož společenské zábavy - cirkus, natočil dojímavé drama o muži, na němž se příroda přímo vyřádila a celý poměrně krátký život žil ve stínu všech ostatních. Chvilku mi trvalo poznat nezvykle mladého Anthonyho Hopkinse, poté jsem si nejen jeho, ale především hraní Johna Hurta silně užíval. Do té maximální spokojenosti mi ovšem chybělo vskutku hodně. [viděno na Prime Video 4.10.2023] (04.10.2023)

Je to dost odlišné od jiných Lynchových filmů, v podstatě je to takový film pro každého (což se o jeho pozdějších filmech říci nedá). Snad akorát v tom vystižení Viktoriánské doby mu jeho temná duše hodně pomohla. JInak smutné, dojemné a humánní. Docela by mě zajímalo jestli by takový normální film dokázal Lynch ještě dnes natočit. (31.10.2005)

Poměrně často mě kvalitní film dokáže dojmout, ale málokdy mi tečou slzy. Tento patří k tomu málu. (12.08.2007)

Když film skončil, byl jsem jako ženská po sedmém orgasmu v řadě. S otevřenou pusou jsem celý strnulý shlédl titulky, potom DVD vyjelo z přehrávače (stále jsem byl ztuhlý), po chvíli se zase samo zasunulo a najelo menu (pořád – jako kus ledu) – rozmrzl jsem až když se film spustil znova. Je to takový opak Střihorukého Edwarda – Edwarda měli lidi rádi (právě kvůli jeho zvláštnostem), a pak se proti němu otočili (po využití jeho dobroty). Johna Merricka se lidi kvůli jeho zvláštnostem štítili a když potom zjistili že v duši je možná mnohem lepší ČLOVĚK než kdokoliv jiný, obdivovali ho. Příjemně strašidelná atmosféra a mnoho věcí k zamyšlení, lidské bestie a lidská dobrota – to je Sloní muž. V každém případě můj nejsilnější filmový zážitek. (14.10.2007)