The Elephant Man
The Elephant Man
Sloní muž
Režie:
David LynchKamera:
Freddie FrancisHudba:
John MorrisHrají:
Anthony Hopkins, John Hurt, Anne Bancroft, John Gielgud, Wendy Hiller, Freddie Jones, Hannah Gordon, Michael Elphick, John Standing, Dexter Fletcher (více)Obsahy(1)
Tragický příběh muže, který se narodil s hrůznou deformací. Režisér David Lynch je známý především díky dvěma ve své době skandálním snímkům Modrý samet (1986) a Zběsilost v srdci (1990). Pozornost publika však vzbudil už svým filmem z roku 1980 Sloní muž. Zachytil v něm podle autentických materiálů tragický osud mimořádně deformovaného člověka, Angličana Johna Merricka. Lékař Londýnské nemocnice Sir Frederick Treves našel tohoto nešťastníka mezi pouťovými atrakcemi a pomohl mu najít cestu k vlastní identitě. Takzvaný Sloní muž se projevil jako inteligentní a citlivá bytost, žijící s děsivým handicapem. Lynch vychází ve smutném příběhu z prostředí viktoriánské Anglie. Akcentuje bizarnost dobových londýnských ulic a dílen, kde se upocení muži lopotí u záhadných strojů, jejichž pára zahaluje temná zákoutí. Zdánlivě realistické vyprávění je ozvláštněno mystickým prologem a epilogem v působivé snové poloze. Stěžejním prvkem zůstává prezentace titulního hrdiny, při níž divák prochází podobným procesem jako lidé okolo Sloního muže. V této souvislosti je nutné ocenit výkon Johna Hurta, který v nevšední masce dokáže opravdu hrát. Lékaře Trevese ztvárnil Anthony Hopkins, ve filmu dále hrají John Gielgud, Anne Bancroftová a další známí herci. Snímek získal řadu prestižních filmových cen a byl nominován celkem na osm Oscarů. (Česká televize)
(více)Recenze (766)
Příběh pozoruhodného muže, který by se dle mého názoru vešel i na kratší stopáž než něco málo přes dvě hodiny a proložení klidného děje divokými "lynchovinami" se tam podle mě moc nehodilo, na druhou stranu to vyvážily skvělé herecké výkony, hudba (i když tam byla jen poskrovnu) a precizně udělaná maska Sloního muže. Černobílý obraz se k tomuto příběhu hodil a dělal ho o to silnější. Film, který stojí za to ho minimálně jednou shlédnout. 7,5/10 ()
Je to až neuvěřitelné ,ale film je natočen podle skutečného života Johna Merricka "sloního muže", který žil na přelomu 19. a 20.století. Nepotěšilo černobílé zpracování ...90% ()
Lynch tu vytvoril tak citlivý a dojemný zážitok, ktorý umocňuje aj cez masku a kilá makeupu excelentné nežné herectvo Johna Hurta, že som mal pri viacerých scénach slzy v očiach, a to bez toho, aby som cítil nejaké násilné emočné vydieranie. Krásny príbeh, ktorý človekom pohne a zanechá ho po nádhernom konci na chvíľu bez slov. ()
Neuběhlo ani dvacet čtyři hodin a já musel shlédnout další snímek od Davida Lynche. No. Byl jsem příjemně překvapen. A to hned z několika faktorů. Za prvé musím pochválit perfektní výběr herců, protože ty herecké výkony jsou na naprosto profesionální úrovni, a ten, kdo to táhne na čistotě hereckého umění, je právě Anthony Hopkins, není proto vůbec divu, že se se o deset let později stal tento herec, dnes velký sir, Hannibalem Lecterem, protože ta doktořina mu naprosto pasuje. Sloní muž je citlivý, humanistický příběh, který lehce zavání tvorbou Tima Burtona, jenž může překvapit svou komorností, avšak nepopíratelnou kvalitkou v podobě dialogů a práci s prostředím, zvukem a kamerou. Odkrývá mnohé filosofie, ta nejzásadnější je práce a uvědomění si kontrastu mezi fyzickou a psychickou entitou každé lidské existence. Ne jednou jsem měl mráz na zádech, kdy jsem cítil doteky jarní mlhy, která se mi škrábala po vnější straně pokožky. Jaké je tedy poselství filmu, jsem tu zmínil ve zkratce více než dost. Proto mějme na paměti, že nejde o to, jací jsme zvenčí, ale jaká je pravá podstata naší duše. Může to znít sebevíce klišovitě, ale takto to je. Tady se totiž neukazuje jen lítost nad bytostí, ale ukazují se zde právě i dobří lidé, kteří si tuto skutečnost mezi tělesnou schránkou a lidskostí uvědomují. Protože to je to, oč tu ve filmu běží. Proč by měla být lidská schránka brána jako stěžejní ve společnosti? Proč by nemělo jít o charakter osobnosti? Řekněte mi to, kurva. Já sám nad tím bádám do dnešních dnů, a to nejsem pouze humanistou. Jde o něco mnohem víc, co si dnes stejně uvědomuje jen minimum lidí. Jde přece o činy, o skutky, o chování se k druhým, o to jací jsme v tom, co děláme, a ne, jestli nám příroda dala i dar zvenčí nebo ne. Lynch to dokonale promítl a stejně žasnu nad tím, že po psychedelickém surrealismu v podobě Mazací hlavy si zvolil zrovna toto téma, které může být na první pohled komorní, ale vnitřně je silné. I tak ale zůstávám u čtyř hvězdiček, přeci jen je tento scénář doopravdy skromný, a nepřekvapí, byť závěrem nesmírně posílí! Co přeci jen může být kolikrát lepším přáním, než se vypsat jako každý normální člověk... Děkuji, Davide, a těším se na další tvorbu! ()
Pan režisér David Lynch mě vždycky překvapí něčím novým. Sloní muž je velmi citlivě natočený snímek podle skutečné události. Lynch dokazuje i zde, ve svém druhém počinu, že prostě umí... umí vytvořit tíživou a depresivní atmosféru (monochromatické pojetí, industriální motivy, hudba, na které se podílel), která na vás padne hned v počátku a nepustí vás z 19. století ani na okamžik. Mistrně vedená kamera a výkony všech představitelů jsou prostě k nezaplacení. Co se týče příběhu, tak mu lze máloco vytýkat, protože (jak jsem zmínil výše) je vystaven na událostech, které se skutečně odehrály, nicméně je to ukázka toho, že zrůda je v každém z nás.. ()
V případě tohohle filmu se mi ani nechce věřit, že ho má "na svědomí" David Lynch. Špatný film to rozhodně není, ale naprosto mu chybí obvyklý režisérův nadhled a lehkost. Silně humanistické pojetí má za následek, že snímek působí příliš moralizujícím a povýšeným dojmem. Lynch se z nás zde snaží ždímat emoce prvoplánovitým a v podstatě primitivním (tj. pro něj naprosto netypickým) způsobem. Extrémním případem je závěrečná scéna, která místo toho, aby mě dojala k slzám, mně svojí teatrálností a patetičností definitivně otrávila celý film. Myslím, že v tomhle případě Lynch nasměroval svoji zálibu v bizarnosti špatným směrem. Tenhle žánr mu prostě a jednoduše nesedí. V podstatě jen z úcty k režisérovi dávám ***. - Ševče, drž se svého kopyta (resp. Lynchi, drž se svého Twin Peaksu)! --- Pro Tetsua: Já se obávám toho, že ano. (Resp. ve filmu nevidím jediný náznak toho, že ne.) ()
Můj nejoblíbenější film. Více to nepotřebuje komentáře, které zde již navíc byly řečeny. ()
Projekt 100 (2004). Výborný film o hľadaní ľudskej dôstojnosti. Naozaj hustá atmosféra. ()
Pravděpodobně asi nejuchopitelnější a emocionálně nejsilnější snímek Davida Lynche. Úžasný Hurt, který Merricka, člověka s tělem zrůdy ale také s citlivou duší, ztvárnil skvěle a neméně perfektní Hopkins. Černobílý materiál jen dodává na poetičnosti a závěr je opravdu smutný. Tento film budiž důkazem, že Lynch dokáže natočit i relativně konvenční a nádherný film. ()
Emocionálna bomba... ()
Výborné herecké výkony a veľmi silný príbeh. Film dokenale zobrazuje nespravodlivosť, zlo a dobro ktoré sú na tomto svete. ()
Tak z tohoto filmu jsem měl na kahánku i já a to je celkem co říct. I "zrůda" může být krásnějíší, než její zdánlivě "krásné" okolí. Skvělá atmosféra, skvělí herci, skvělá režie, skvělí všechno. Jeden z nejlepších Lynchových filmů a doby ve které vznikl. ()
Nemam slov... 10 minut po shlednuti, a jsem ohromen. Nelze vyjmenovavat jednotlive klady co se ve filmu vyskytly, ale jde o celkovou kompozici dila, pusobici hodne emotivne. ()
K tomuto filmu som sa dostávala pomerne dlho. Bolo to predovšetkým preto, že Lynchove filmy, ktoré som doteraz videla mi nie sú sympatické a nenašla som pochopenie pre jeho toľkými ospevovanú nekonvenčnosť. Moje predstavy sa naplnili ale nie úplne. Film bol na jednej strane vizuálne ťažko stráviteľný, avšak, čo bolo dôležitejšie, charakter Slonieho muža bol vykreslený nádherne a citlivo s dôrazom na emócie, avšak, nespozorovala som ani náznak patetizmu. Po smutnokrásnom finále som nemala oči suché, čo je u mňa veľmi neobvyklé ale považujem to za úspech. Anthonymu Hopkinsovi a Johnovi Hurtovi patrí moja poklona. ()
David Lynch je můj nejoblíbenější režisér a Sloní muž je bez pochyby jeho nejlepší film. No spíš je to jeden z nejlepších filmů vůbec!! Lynch nám názorně ukazuje jak se ze ,,zrůdy,,stává člověk, který je na konec lepší než většina ,,normálních lidí,,Ve filmu je ,,krásně,, zobrazeno jak sloního muže skoro všichni využívají, ponižují, vysmívají se, jen kvůli svému prospěchu. Jinak jak je u Lynche zvykem naprosto skvělá režie, kamera, hudba Hopkins valí, John Hurt měl dostat oscara! a samozdřejmě nádherný konec, asi nejhezčí filmový konec, který sem zatim viděl!....100% ()
Tento film ma pomerne dosť sklamal, čakal som od toho trochu viac a tým myslím prevažne emócie, ktorých je vo filme žalostné málo. Veď film, ako je tento by mal byť prevažne postavený na emóciách či nie? ()
„I am not an animal! I am a human being! I...am...a man!“....Toto nesmierne dojímavé a ľudské ČB dielo je vlajkovou loďou filmografie legendy nezávislej scény, Davida Lyncha. Lynch si výnimočne dal oddych od svojej reklamnej nálepky – bezbrehej bizarnosti, a hneď sa z toho vykľul veľký komerčný úspech (8 nominácii na Oscara o niečom svedčí). I tak však ide o nekonvenčné nastavenie zrkadla ľudskému pokoleniu skrz (až na pár odlišností) skutočný životný príbeh Johna (v skutočnosti Josepha) Merricka, ktorého pre jeho výrazné a, pre ľudské oko, šokujúce fyzické zdeformovanie nazývali aj Sloním mužom. Pod „maskou“ ohyzdného Slonieho muža sa však skrýval galantný, hĺbavý a citlivý ČLOVEK s veľkým srdcom, ktorý mal rád umenie a ktorého najväčšou túžbou bolo, aby ho ľudia brali ako jedného z nich a nie ako netvora z Freakshow.Keď už spomínam hlavnú postavu, John Hurt sa jeho stvárnenia zhostil skutočne majstrovsky, tu niet veľmi čo dodať...Ďalšie britské hviezdy, Anthony Hopkins a John Gielgud mu boli tiež veľmi dôstojnými partnermi...Najväčšiu zásluhu aj tak nemožno odoprieť samotnému Lynchovi – klobúk dole!..Som očarený. ()
Priznávam sa že David Lynch mi je absolútne cudzím, v jeho filmoch som nenašiel nič okuzlujúce ani umelecké. Až pokiaľ som sa nedostal k jeho "vraj" najlepšiemu filmu - Elephant Man. Majstrovské dielo v ktorom je obsiahnuté asi všetko čo by obsiahnuté malo byť. Skvelá práca s kamerou, hudba, čierno-biela krásne dotvára už tak skvelú atmosféru snímku. Film s veľkým a ešte väčším F. lyncha síce rád nemám ale priznávam že nikto iný by s touto predlohou nenaložil lepšie a priznávam i to, že som asi 60% filmu prežil v silných slzách. 91% ()
9/10 - Jeden z nejstarších Lynchových filmů jsem viděl až teprve nedávno. Stejně jako u Alvina Straighta můžu napsat - krása nesmírná! Zároveň jsem si však vědom toho, že bez těch "Sametů, Zběsilostí a Twin Peaksů" by to nebyl ten Lynch, kterého jsem již od dětství miloval (z čehož vyplývá, jak nenormální dítě jsem byl). Film, který se mi vryl hluboko do paměti (či spíš do srdce), z mé první desítky však Modrý samet ani Alvina nevytlačil... Ovšem pevná pozice tohoto režiséra v mé TOP 10 jest asi provždy stvrzena! ()
Související novinky
Zemřel legendární John Hurt z Vetřelce
Většina herců je ráda, když za život nastřádají hrstku výrazných rolí. John Hurt, jenž nás právě opustil ve věku 77 let (zákeřná rakovina...), ale na tak malé ambice kašlal. Hurt začal hrát ve… (více)
Kánon filmu 2011
V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (více)
Ačkoliv jsem si z filmu udělal několik screenshotů, protože nabízí mnoho fotograficky atraktivních obrazů, tak celkový dojem zůstal spíše negativní. Byl to pro mě lehce frustrující zážitek, protože mi tento příběh s humanistickým přesahem o deformovaném muži s chmurným osudem přišel poněkud vyumělkovaný, s čímž souvísí i to (a je to taky hlavní problém, který s filmem mám), že ve mně naprosto nevyvolal žádnou lístost, ačkoliv je to jeho primární snahou a je tomu poměrně dost podmíněn; Lynch zde netlačil moc na pilu a apel na lidskost si docela odpustil svou fascinaci bizarnostmi. Film rovněž není příliš dramaticky orientovaný a má pomalejší tempo. Zkrátka - to, jak si divák film užije (jak se ho dotkne/jak na něj bude fungovat), záleží dost na tom, jak snadné je u něj vyvolat lítost. U mě to snadné není. Nehodlám totiž litovat každého ubožáka jen proto, že trpí. Jestliže si někdo nechá srát na hlavu, není schopen žádného vzdoru a nevidím v něm ani žádný potenciál, tak ve mně lítost nevzbudí, protože mi přijde, že si o svůj bídný osud říká. Zní to cynicky, co? Dovolte mi to ještě rozvést: Není to totiž tak abnormální, jak se maloměšťákovi může zdát. Upálit psa je samozřejmě svinstvo, ale u rozplácnutí komára nebo posolení slimáka v lidech příliš lítosti ani pohoršení nevzbudí, protože tyto formy života jsou příliš jednoduché (nemají žádný vyšší potenciál) a o svůj bídný osud si řekli tím, že nám sáli krev nebo žrali úrodu. Já to ovšem přenáším i na lidi, protože mezi lidmi (nikoli ve smyslu filosofické antropologie) a zvířaty nedělám takový rozdíl. Lidi se ze zvířat vyvinuli a stále jimi do značné míry jsou. V kontextu Sloního Muže můžeme namítat, že o ten vyšší potenciál má, protože pod tím ohavným vzhledem je dobrá, laskavá a kultivovaná lidská bytost. Ve filmu se dokonce věnuje tvůrčí činnosti! Zde se dostáváme k té vyumělkovanosti, o níž jsem již mluvil: Nějak se mi nedaří uvěřiti tomu, jak si Sloní Muž mohl udržet tak čistý charakter, když prožil život ve svrabu - kord když chátra je ve filmu prezentovaná jako hanebná, necitlivá, hrubá a bezohledná a lidé vyšší společnosti se ve filmu naopak vyznačíjí opačnou charakteristikou, což mi taky přijde poměrně debilní, když víme, jak smetánka/boháči hledí s despektem na chudinu všude po světě. Je sice hezké, že se nám scénář snaží ukázat, že nějaký potenciál má, protože je tvůrčí osobou a umí hezky kreslit, ale nelze nijak vysledovat, kde se to v něm vzalo. Ano, fikční příběhy jsou konstrukce cílící vzbudit předurčené emoce. Divák je jimi vždy manipulován. Ta manipulace ale nesmí být příliš levná a průhledná - tedy vyumělkovaná. Jakmile to snadno prohlédnu, celá imerze se zhroutí. Věřím, že bych si ten film oblíbil, kdyby měl propracovanější scénář, který by poselství o lidstkosti předával zdařileji a nebyl tak "černobílý". Některé vedlejší motivy a psychologické roviny byly taky nedovařené - kupříkladu otázka toho, jestli Hopkinsův doktor chce Slonímu Muži pomoci anebo si na něm chce rovněž přihřát polívčičku. Výsledek si mě tedy nijak nezískal. Dílo je sice vizuálně působivé svou ponurou atmosférou, ale obsahově se mu předsevzaný cíl naplnit nepodařilo. Já bych se to nebál označit za tvůrčí selhání. () (méně) (více)