Doktor Spánek od Stephena Kinga

Ubytování v dávném hotelu hrůzy, který už z filmového hlediska zasmrádl. Ono napojit se na letitý Kubrickův hororový kus nebylo pro příští filmové pokračovatele nic záviděníhodného. I stalo se a Mike Flanagan se přihlásil k odkazu náročného díla. Úplně nejhorší je značně přepálená stopáž, načež udržet nějakých 150 minut stoprocentní pozornost je slušný výkon, stylová nevyváženost má pak na svědomí, že film je poměrně v důležitých scénách nezáživný až často nechtěně směšný. Mám na mysli "obrazně" ztvárněné duševní kanibalistické choutky sekty unášející dětské oběti, což se projevuje jakýmsi legračním oparem linoucím se z "termosky", který do sebe sektáři opojně nasávají. Žádný velký strach ani nešel z (příšerným kloboukem ozdobené) Rebeccy Ferguson a Ewan McGregor, který (snad) měl variovat/kopírovat zajímavý odkaz Jacka Nicholsona, byl zralý na pořádně uzrálý maliník, bylo docela utrpení pozorovat jej v některých nezvládnutých hereckých polohách. Zbytek hereckého osazenstva nevynikl, i možným vlivem režijních nekvalit pro práci s vedlejšími herci. Emily Alyn Lind se ale podařilo vymanit a být zajímavou v každé scéně, určitě předčila hlavní dvě hvězdy filmu. Mike Flanagan razil áčkově bujaré aspekty, strukturoval své vyprávění do několika dějových linií (byly přibližně tři), které byly někdy skoro až nemálo stupidní, navíc hojně nezáživné. První linie je o tom, kterak je dospělý Dan zaměstnán v hospicu a utěšuje umírající, kteří při skonu vypustí "páru", což občasně završuje čtením zanechaných mysteriozních vzkazů na zdi svého pronajatého pokoje, druhá linie pojednává o kočovném kultu True Knot, který líčí na zvláštní silou obdařené děti, načež po jejich umučení z nich čerpají nesmrtelnost, třetí linie je taková rodinná, vystupuje v ní mladá černá dívka, poměrně talentem oplývající Kyliegh Curran, která vládne takovou nadpřirozenou mocí (či močí), až je z ní vůdčí sektářka Rebecca Ferguson hormonálně rozhozená. Nijak zvlášť mě nebavilo čekání, až se tyto linie spojí v jednu. A vlastně někdy až od scény přepadení/čistky (to už je film zhruba za svojí polovinou) členů sekty v lese mě film začal bavit, načež vynikající bylo vplutí do fáze závěrečné a vrcholné, tedy pochmurná cesta do hotelu v horách, za doprovodu známého zlověstného doprovodu, který byl atmosféricky prezentován v Osvícení. Užívat si tuhle část budou hlavně znalci proslulého Kubrickova kusu. Tmavší obrázky mají vysoké zastoupení, najde se i nějaký ten krvavý a drastický detail, ovšem iritovaly mě astrální schopnosti důležitých postav, takže kupříkladu Rebecca Ferguson, která plachtí vzduchem přes půl města za svojí příští obětí, byl poměrně comicsový prvek. Otravný zvuk neustálého tlukotu srdce byl rovněž nesnesitelný. Spojení Flanagan/King mně úplně nezachutnalo. Roztahaný celek si mě tedy nezískal, divácky mě rozhodně nestrhl, ovšem jste-li obdivovatelem (trošku zbytečných) nástaveb děl, které jsou pro početnou sortu hororových diváků milníkem, jistě bude revize na temných místech nevšedním zážitkem. 6/10 (09.02.2020)

Když si vzpomenu na Osvícení, tak se pamatuji vyšinutého Nicholsona, jak běhá se sekerou a jeho famózní herecký výkon. Něco víc? Vlastně ani ne. Takže co očekávat od pokračování, když si první díl pamatuji jen zřídka? Musím přiznat, že jsem se ze začátku ztrácel, ale teprve teď mi došlo oč v prvním díle šlo. Vše je prakticky o čarodějích, ale co víc, zajímavá atmosféra, slušné lekačky a i napětí. Návaznost ve všech směrech dobrá a je jen málo na co si stěžovat. Proč tedy nedat plný počet? Nevím a jediné řešení je, vrátit se na začátek. 7/10 = 78% (26.03.2020)

Dlouho mě žádný sequel takhle nepotěšil. Doktoru Spánkovi sice schází ta absolutní autorská vize a nepředvídatelnost Kubrickova Shining, ale Mike Flanagan naštěstí buduje smysluplně návazný příběh, který možnosti Kubrickem upozaděného tématu štědře rozvíjí a promyšleně prolíná s událostmi minulého filmu. Šikovný režisér přejímá od legendárního filmaře také přístup k hlavní postavě a styl vyprávění - dospělý Dan Torrance je v průběhu filmu až překvapivě pasivní figurkou, jehož ovládá silně osvícená dívka (podobně jako ovládal jeho otce hotel), zatímco vyprávění se postupně časově i prostorově smršťuje a Flanagan užívá podobně jako Kubrick ke znázornění menších časových prodlev prolínačky. Celkově se daří napodobit stylistické dominanty předešlého filmu - totožné hudební motivy, spoléhání na detaily herců ve vypjatých chvílích, absence prvoplánových lekaček nahrazených strategicky organizovaným pohybem postav po mizanscéně a shodně inscenované scény, které jednak skládají poctu, jednak upevňují narativní propojení s předchůdcem (rozhovor McGregora s Brucem Greenwoodem v kanceláři vypadá úplně stejně jako interview Jacka s Ullmanem v úvodu Osvícení; Rebecca Ferguson používá na schodišti podobná gesta jako Nicholson; rozhovor s barmanem atd.). Dlouhá stopáž vůbec nevadí, neboť film pracuje hned se třemi silně motivovanými tábory protagonistů (respektive antagonistů), které postupně svádí dohromady, a navrch přihazuje suprově vystavěný comeback ikonického hotelu, v němž se všechny natočené sekvence rovnají pro pravověrné fandy originálu naprostému zlatu. Osvícení naznačovalo divákovi, že jediným zlým a nebezpečným místem pro ozářené lidi je právě Overlook, Doktor Spánek rozšiřuje toto stanovisko do rozsáhlého fikčního světa, v němž Danny postupně přejímá úlohu jeho rádce Hallorena a jeho dětské já nahrazuje osvícená dívenka, která prochází obdobným vývojem (což podtrhuje úplně poslední záběr filmu). Jednoznačně pozitivní dojmy pak dotváří i tuna dalších vítaných odkazů, charakter vyústění a výborní herci, mezi nimiž je vedle tradičně sympatického a uvěřitelně rozervaného McGregora třeba vypíchnout božskou Rebeccu Ferguson, která opět přesvědčuje, že je zdaleka nejcharizmatičtější herečkou současnosti (a pro mě možná i minulosti). Kéž by každé pokračování slavné značky dopadlo alespoň z poloviny tak dobře. 90% (26.11.2019)

“You watched the empires rise and fall...” Doctor Sleep to bude mať v kinách ťažké. Dlhý, depresívny hon na čarodejnicu, sequel najlepšieho hororu všetkých čias, v réžii človeka, ktorý si stavia mytológiu nad strašenie a lakačky. Hlavnú postavu syna Jacka Torreancea totálne zatieňuje coven pod vedením Rebeccy “Hi there” Ferguson, s ikonickou vizážou a la Four non blondes; jej vzájomými interakciami s McGregorovou malou kamarátkou, astrálnym cestovaním, telepatickými súbojmi a blúdením mentálnymi šuplíkami jak z Dreamcatchera. Ona - oni, sú čisté zlo a film sa venuje dokonca aj vzťahom medzi nimi, čo u čisto záporných postáv nebýva až tak zvykom. Má to atmosféru, lieta sa tam vesmírmi, vraždia sa tam deti. A potom sa to prepracuje k finále, ktoré je miestami úplne top, miestami úplne zle. Niektoré veci skrátka na plátne môžu len ťažko fungovať. Flanagan mal viacej strihať, alebo z toho urobiť seriál; viac sa venovať hotelu, alebo to celé nechať bosorkám. Každopádne, nič podobne temne divné zas nejaký čas v kinách neuvidíme. 75% (04.11.2019)

„Svet je temné, hladné miesto plné príšer. Ale potom sú tu aj takí, ako ty.“ Posledný kvalitný román Stephena Kinga sa dočkal bravúrneho filmového spracovania. Áno, je to pomalé a dlhé, ale pravdupovediac vidno, že to malo byť ešte dlhšie, pretože niektoré vedľajšie postavy a línie nenápadne šumia do prázdna a ich dôstojnému zakončeniu nie je venovaný taký priestor, aký by si zaslúžili. Napriek tomu je Doktor Spánok skvelá pecka s výborným kastingom (Rebeccu Ferguson nemám rád, ale ako Klobúková Rose je božská... a ostatní sú snáď ešte lepší), bravúrnou hudbou, vynikajúcim vizuálom (na „púť po oblohe“ len tak nezabudnem) a výbušným finále odohrávajúcim sa veď uvidíte kde (!). Snímka neobsahuje explicitné násilie, ale po stránke psychologického ide na doraz a umiera sa tu fakt vo veľkom množstve; v tomto smere je film krutý, nemilosrdný, drsný a smutný. Ako život. K tomu séria parádnych feel good scén, ktoré zaobstaráva predovšetkým dvojka Cliff Curtis/Carl Lumbly. Plus musím vyzdvihnúť takmer debutujúcu Kyliegh Curran, ktorá má s Ewanom McGregorom geniálnu chémiu. Mám rád filmy, v ktorých muži ochraňujú napr. slabé deti, aj keď treba dodať, že v tomto prípade je to dieťa asi také bezbranné, ako Laura v Loganovi. Quentin Tarantino mal pravdu: Doktor Spánok je jeden z najlepších filmov roka. Aj keby ste za minulý rok mali vidieť len tento, bolo by to z vašej strany veľmi šťastné rozhodnutie. (05.02.2020)