Jackie

Skrz naskrz nehollywoodský medailonek, ve kterém vládnou dušené emoce a kontaktní kamera. Natalie Portman hraje jinou ligu, ale mám pocit, že by si tenhle příběh čerstvé vdovy zasloužil silnější rámování, třeba do filmu, kde nebude hrát prim, ale výraznou vedlejší linii. Larraín to koncipuje extrémně umělecky, ale to škrcení divácké empatie začne být ve druhé polovině až otravné. (18.12.2017)

Rejža s pozoruhodným štýlom a cieľovkou kaviarenských intoušov sfilmoval tému pre široké publikum. Zaujímavo, pre neho tradične minimalisticky, s monotónnou rytmikou. Ale tiež prázdne, bez dramatického oblúku či myšlienkového zdelenia. Iba tých kaviarnikov bude o jeho autorských zámeroch baviť klábosiť (aniž by sa, ako vždy, k niečomu dopracovali). (08.02.2017)

Muž, kterému Jackie držela v autě právě ustřelenou lebku, byl prezident. A taky to byl její manžel. Tenhle film nechává nakouknout do její mysli a srdce krátce po vraždě a pak i prostřednictvím rozhovoru s pisálkem a je to pohled, jaký není v žádném dokumentu o Jackie. Jede pod povrch ikony s perlami a typickým účesem, která zažívá naprostou beznaděj a současně se snaží udržet dekorum. Film zajímavě natočený a smutný a nejspíš si ho už nikdy nedám. (05.03.2019)

Hrozně moc jsem těšil, ale převládá neuvěřitelný zklamaní ještě ted jsem z toho rozrušen. Naprosto diletantsky odvyprávěný nic. Není to příběh, je to snůška pocitů, které Jackie měla po dalasské střelnici a jak o tom přemýšlím, tak si myslím že je to vysloveně odfláklý. Pevně doufám, že Jackie není na plátně naposled, protože její příběh je divácky na výsost atraktivní, ale to by se scénáře muselo chopit nějaký eso a ne skoro debutující vozembouch. Vůbec nechápu v jakým stavu byla porota v Benátkách že mu ještě mrskla za tohle cenu. Ovšem film za pokuk stojí jednak kvůli překrásné Natálce, místy jsem měl ocit, že Jackie se točila jako taková Natálčina herecká vizitka pro akademiky. Režie taky není zprasená, byť třeba pietní pochod by byl ještě více pietnější, kdyby nešla hudba a bylo slyšet ticho a kroky, ale já sem jen diváček - laik. (03.02.2017)

Tak strašně strojenou nudu jsem ještě v životě neviděl. Filmy o amerických prezidentech v sobě sice mají tenhle druh nudy, ale tady to bylo umocněný ještě tím příšerně afektovaným vystoupením Natalie Portman, kterou za jiných okolností mám moc rád. Tady jsem jí ale vysloveně nemohl vystát. Předváděla se před kamerou a vypadalo to, jak kdyby toho Oskara opravdu hrozně chtěla. Tak strašně moc, že protivněji a rádoby důvěryhodněji by se pitvořit snad už asi ani nemohla. A k tomu i samotný film trpí tím, že v podstatě je o ničem. Má určité momenty, ale ty bych spočítal v několika minutách. Zbytek je jen naprosto zbytečný film, který se snaží zapůsobit na americké občany. V Evropě podle mě bezpředmětné. (03.02.2017)