Opět můžete nahlédnout do zákulisí zámečku Riviéra na pražské periferii, kde se pod rouškou exkluzívního nočního podniku skrývá nevěstinec pro společenskou smetánku. Děj se odehrává v roce 1930 a přestože od událostí prvního dílu uplynulo již několik let, vášně rozpoutané tehdejšími intrikami stále nevychladly. Opět se můžete setkat s Renátou zvanou Anděl, dříve prostitukou nyní manželkou bankéře Justice a majitelkou Riviéry. Elegantní Madame, které podnik patřil předtím a nyní tu pracuje jako pouhá ředitelka a osnuje nové intriky, aby získala zpět vše, co ztratila a současně zničila Renatu. Nástrojem její pomsty se má stát šarmantní sňatkový podvodník Jaroslav, kterého v podniku uvede jako barona Slawického. Podaří se jí probudit Renatin zájem a tak se zdá, že past brzy zaklapne. Jenže vše nakonec dopadne jinak.(oficiální text distributora)
První film byl populární, tak se šlo do dvojky. Spousta atraktivních kostýmů a v době vzniku nejpopulárnějších hereček a herců, hodně zpěvu a tanců a na tu dobu asi jiskřivé erotično. Spíše kostýmní záležitost která velmi dlouho postrádá víceméně jakýkoliv děj a je spíše muzikálem s Jiřím Kornem v hlavní roli. Bohužel to ale ani vůbec nemá atmosféru první republiky a swingové éry, ale spíše tak Televarieté. Až v poslední čtvrtině filmu se najednou snaží dodat nějakou zápletku, ale je to najednou překotné, nepropracované a zmatené. Smutné kino.(30.12.2014)
Vcelku zbytečné a místy dost bezradné pokračování jedničky, které jen opakuje její již osvědčené postupy a vystřílí prach hned na začátku, kdy Madame Gábi osnuje pomstu. Žánr se ke konci láme, což je možná na škodu, smrt jedné z hlavních postav je v lehkonohé komedii dost přes čáru, ale budiž, vzhledem ke "konci starých dobrých časů" je to omluvitelné, vždyť i sám závěr je evidentní poklonou muzikálu "Cabaret", který pojednává o stejné době, ale dělá to jinak a nesrovnatelně lépe. Film za zhlédnutí určitě stojí, hlavě pro toho, kdo ocení profesionální výpravu a kvalitní hudební čísla.(2.9.2013)
Pokračování komedie Anděl s ďáblem v těle začíná přesně tam, kde v nejlepším přestal. Nesmiřitelný souboj Madam a Renáty, která je nyní jednou z nejvlivnějších dam Prahy tvoří základní rámec hry, v níž vyhrát může jen jedna a to i za cenu nejvyšší. Ale nic není zadarmo. Madam zosnuje další bezvadný plán, jak získat zpět ztracené hodnoty, ovšem nepočítá s tím, že šarmantní svůdník Jaroslav sleduje vlastní prospěch. Vedle obou slovenských bohyň Zdeny Studénkové a Božidary Turzonovové získává v druhém díle velký prostor Josef Nedorost coby falešný baron Slawický, z dívčího kolektivu tentokrát zastává významný post německá prostitutka v podání Dagmar Veškrnové - Havlové aneb někdo to rád ostřejší. Samozřejmě nechybí naši stáří známí v čele s Milošem Kopeckým, který mezitím povýšil na ministra, ale narazíme i na nové tváře, kterým kraluje velkostatkář Mariána Labudy. Čímž tradičně nesouhlasím se zdejším opovržením, které je asi tak pravdivé, jako klišé o tom, že obě Matějkovy komedie patří mezi to nejhorší, co kinematografie osmdesátých let vyprodukovala (což lze vyvrátit pouhým letmým pohledem na produkci téhož roku, kde se objevují takové tituly jako Nefňukej, veverko nebo Kamarád do deště). Nezbývá než litovat, že plánovaný třetí výlet do prvorepublikové Riviéry se již neuskutečnil a tak si jen mohu domýšlet, k jakému závěru by tato svůdná story doputovala. Každopádně swing jen nás ing!(17.7.2010)
První polovina druhého dílu je zajímavější než celý díl první - Nevěst(k)a Madam plánuje pomstu a docela se jí to daří. Následný zvrat a celý zbytek filmu je už ale dost o ničem. Scény už (většinou) nejsou tolik přesvícené jako v jedničce, hudební čísla jsou stejně otravná jako v předchozím filmu a tematikou se vlastně celá série včetně hlavní zápletky dost podobá pozdějšímu Playgirls, proti explicitnímu sexu však kontruje hereckým obsazením a kostýmy. Jsou lepší filmy - ale i horší.(8.9.2009)
Už v Sólu pro starou dámu Matějka dokázal, že širokoúhlé barevné kino zvládá na jedničku. Pokračování Anděla sráží snad jen příliš vleklá produkce, která se neuměla vyrovnat s faktem, že mělo jít o prostřední díl trilogie (proto ty alarmující sirény v samotném závěru). Děj se navíc neodehrává v roce 1933, jak bývá někdy mylně uváděno, ale na přelomu let 1930/1931, tedy pouhý rok po filmu prvním, což trochu komplikuje pro nepozorného diváka celou situaci.(2.3.2009)
-
Na rozdíl od prvního dílu, kde Zdenu Studénkovou namluvila Eva Trejtnarová-Hudečková, tak v tomto filmu učinila Jarmila Švehlová. Evu Jeníčkovou pak nadabovala Simona Stašová.
(funhouse)
-
Zhruba v polovině filmu zazní v podkresu melodie, kterou její autor, skladatel Jiří Svoboda, později použil jako hlavní hudební motiv v koprodukčním seriálu Náhrdelník (od r. 1992).
(quixote)
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte.
Další informace
V kinech
od:
BDMarty007
První film byl populární, tak se šlo do dvojky. Spousta atraktivních kostýmů a v době vzniku nejpopulárnějších hereček a herců, hodně zpěvu a tanců a na tu dobu asi jiskřivé erotično. Spíše kostýmní záležitost která velmi dlouho postrádá víceméně jakýkoliv děj a je spíše muzikálem s Jiřím Kornem v hlavní roli. Bohužel to ale ani vůbec nemá atmosféru první republiky a swingové éry, ale spíše tak Televarieté. Až v poslední čtvrtině filmu se najednou snaží dodat nějakou zápletku, ale je to najednou překotné, nepropracované a zmatené. Smutné kino.(30.12.2014)
quixote
Vcelku zbytečné a místy dost bezradné pokračování jedničky, které jen opakuje její již osvědčené postupy a vystřílí prach hned na začátku, kdy Madame Gábi osnuje pomstu. Žánr se ke konci láme, což je možná na škodu, smrt jedné z hlavních postav je v lehkonohé komedii dost přes čáru, ale budiž, vzhledem ke "konci starých dobrých časů" je to omluvitelné, vždyť i sám závěr je evidentní poklonou muzikálu "Cabaret", který pojednává o stejné době, ale dělá to jinak a nesrovnatelně lépe. Film za zhlédnutí určitě stojí, hlavě pro toho, kdo ocení profesionální výpravu a kvalitní hudební čísla.(2.9.2013)
Marthos
Pokračování komedie Anděl s ďáblem v těle začíná přesně tam, kde v nejlepším přestal. Nesmiřitelný souboj Madam a Renáty, která je nyní jednou z nejvlivnějších dam Prahy tvoří základní rámec hry, v níž vyhrát může jen jedna a to i za cenu nejvyšší. Ale nic není zadarmo. Madam zosnuje další bezvadný plán, jak získat zpět ztracené hodnoty, ovšem nepočítá s tím, že šarmantní svůdník Jaroslav sleduje vlastní prospěch. Vedle obou slovenských bohyň Zdeny Studénkové a Božidary Turzonovové získává v druhém díle velký prostor Josef Nedorost coby falešný baron Slawický, z dívčího kolektivu tentokrát zastává významný post německá prostitutka v podání Dagmar Veškrnové - Havlové aneb někdo to rád ostřejší. Samozřejmě nechybí naši stáří známí v čele s Milošem Kopeckým, který mezitím povýšil na ministra, ale narazíme i na nové tváře, kterým kraluje velkostatkář Mariána Labudy. Čímž tradičně nesouhlasím se zdejším opovržením, které je asi tak pravdivé, jako klišé o tom, že obě Matějkovy komedie patří mezi to nejhorší, co kinematografie osmdesátých let vyprodukovala (což lze vyvrátit pouhým letmým pohledem na produkci téhož roku, kde se objevují takové tituly jako Nefňukej, veverko nebo Kamarád do deště). Nezbývá než litovat, že plánovaný třetí výlet do prvorepublikové Riviéry se již neuskutečnil a tak si jen mohu domýšlet, k jakému závěru by tato svůdná story doputovala. Každopádně swing jen nás ing!(17.7.2010)
Fingon
První polovina druhého dílu je zajímavější než celý díl první - Nevěst(k)a Madam plánuje pomstu a docela se jí to daří. Následný zvrat a celý zbytek filmu je už ale dost o ničem. Scény už (většinou) nejsou tolik přesvícené jako v jedničce, hudební čísla jsou stejně otravná jako v předchozím filmu a tematikou se vlastně celá série včetně hlavní zápletky dost podobá pozdějšímu Playgirls, proti explicitnímu sexu však kontruje hereckým obsazením a kostýmy. Jsou lepší filmy - ale i horší.(8.9.2009)
NinadeL
Už v Sólu pro starou dámu Matějka dokázal, že širokoúhlé barevné kino zvládá na jedničku. Pokračování Anděla sráží snad jen příliš vleklá produkce, která se neuměla vyrovnat s faktem, že mělo jít o prostřední díl trilogie (proto ty alarmující sirény v samotném závěru). Děj se navíc neodehrává v roce 1933, jak bývá někdy mylně uváděno, ale na přelomu let 1930/1931, tedy pouhý rok po filmu prvním, což trochu komplikuje pro nepozorného diváka celou situaci.(2.3.2009)