Zábava, zábava

další z mála filmů ,které mě svým zpracováním dokážou přikovat k židli.A prostě je musím vidět až do konce.Sice šlo o démon chlastu ,ale způsob ,jak se s ním postavy musely a taky nemusely poprat byl podán velmi reálně.Vidět ženskou na šrot je fakt nechutné.Doktorka která chlastá jak o život v práci.Tak to prošlo v reálu i u nás.Prokurátorka se svou imunitou ,která jí dala křídla.....Celkově vynikající kamera.Režisér si fakt herce podal. (18.03.2024)

Film o problému alkoholismu u žen. Prolínají se příběhy tří žen různého věku a postavení, které nad míru pijí. Lékařka Teresa je z nich nejstarší, prokurátorce Dorotě je asi 40 let a Magda je studentkou vysoké školy. Všechny už pijí i o samotě a někdy rovnou z lahve. Léčení každá z nich zkusí, ale nevydrží. Na konci filmu jsem cítila velký vykřičník, značící nebezpečí, které alkohol pro ženy představuje. (09.07.2020)

Na stále plné skleničky, pardon, lahve. Dennodenně. Permanentní domácí, venkovní výbava. Zbavte se vazby na barový "pitný režim," než vás zalkne ona hlavní, hltavá, pilná zlodějka motoriky, vědomí vnitřního děje. Ztratíte sebe. Štamgastky života u výčepu, co (ne)mají mok "ve voku." Života, který (do nich) protéká přes rty, přisátými u hrdla. (17.03.2024)

Toto téma se mě osobně dotýká. Pojednávají o něm i Dny vína a růží, Když muž miluje ženu, Eva Nová… Za každý z těch filmů jsem rád. A Zábava zábava jsou hned 3 filmy na téma ženského alkoholismu v jednom. Náměty přinesl život, odpozorováno precizně. V Polsku se stejně jako u nás chlastá jako o závod. Mohlo by to mít sto tisíc pokračování a pořád by bylo co točit. (06.11.2022)

Nejsem si jistý, jestli by v případě tohoto snímku neměla zasáhnout Česká obchodní inspekce, protože název filmu je jasným klamáním spotřebitele (zde tedy diváka). Namísto klamavého Zábava, zábava by byl mnohem vhodnějším název Deprese, deprese. Dánský Druk (2020) mě bavil jiným způsobem, protože podal depresivní téma stravitelnější formou, aniž by ho bagatelizoval. Poláci to vzali po zolovsku, a i když šlo o kvalitní záležitost, nějaké odlehčení by se hodilo. Na filmu mi ve skutečnosti vadila jiná věc; tvůrci se měli z mého pohledu buď omezit jen na jeden příběh, nebo podstatně navýšit stopáž (já bych to rád vydržel). Za stávající situace nedokázali propracovat jednotlivé dějové linie do patřičné hloubky, takže mi ve finálním produktu pořád něco chybělo. Otevřené závěry příběhů mi na druhou stranu nevadily vůbec, protože přidaly dějovým liniím příchuť reality. Já jsem se u filmu velmi dobře bavil, a jak jsem už několikrát napsal, polská kinematografie mi sedí. A musím poděkovat bubun, bez níž bych o tomto snímku vůbec nevěděl. A to by byla škoda. / Poučení: V Polsku se asi dost pije. (03.10.2022)