Režie:
Ludvík RážaScénář:
Jiří HubačKamera:
Milan DostálHudba:
Petr HapkaHrají:
Martin Zounar, Pavel Kříž, Vladimír Dlouhý, Ivana Andrlová, Jiří Bartoška, Ota Sklenčka, Josef Somr, Miroslav Zounar, Radoslav Brzobohatý, Viktor Preiss, Jiří Holý, Pavel Anděl, Ondřej Vetchý (více)Obsahy(1)
Děj třídílné hry dramatika J. Hubače je lokalizován do malého českého města a odehrává se v době rozkladu rakousko-uherské monarchie. Na osudech hlavních protagonistů sleduje autor hluboké sociální, politické a etické konflikty doby těhotné blížící se válkou. Ve středu dění stojí tři studenti. Dva nemajetní – Vilém Nekolný (M. Zounar) a Ludvík Berka (P. Kříž) se těžce probíjejí na studiích a svět dřiny a nedostatku silně ovlivňuje jejich myšlení a uvažování. Jejich protipólem je aristokrat Alexandr z Hájku (V. Dlouhý). První díl končí střetnutím Ludvíka a Alexandra, sporem o původnost Alexandrových veršů, z něhož vychází Ludvík Berka vítězně… Druhý díl Hubačovy trilogie rozvíjí další osudy celé galerie postav, především pak hlavních protagonistů, studentů Ludvíka Berky a Viléma Nekolného, mladých mužů, determinovaných svým sociálním postavením. Děj se soustřeďuje na střetnutí studentů s tyranským profesorem matematiky Lepeškou (R. Brzobohatý). Ludvík je za svou revoltu vyloučen z gymnázia, ale Vilém v rozhodujícím okamžiku nenalézá odvahu postavit se na stranu svého přítele. Příběh končí vypuknutím 1. světové války... Ve třetím díle se završují osudy všech postav, zejména pak hlavních hrdinů, studentů Nekolného a Berky. Jejich vztah prochází v ději nejrůznějšími petripetiemi, aby v závěru a v mezní životní situaci vykrystalizoval v pevné přátelství, schopné i nejvyšší oběti. Skupina studentů, která byla odvedena, narukuje na frontu a přeběhne na ruskou stranu. Přirozeným vůdcem skupiny je Ludvík Berka, který ji dovede tam, kde podvědomě tuší dějinnou bouři… (Česká televize)
(více)Recenze (18)
Dodnes si pamatuju, jak jsem při premiérovém zkouknutí tohoto dílka v televizi byla úplně "na prášky", zamilovaná do Berky (Pavel Kříž) a Nekolného (Martin Zounar) až po uši :o))) Některé věci by ale člověk už znovu vidět neměl, to úpřimně doznávám. V repríze jsem teď viděla jen kousek a stačilo. Jediné, co zůstalo, je Vladimír Dlouhý. Ten byl vynikající snad ve všem, co kdy natočil. Hodnocení je hlavně pro tu nostalgii :o) ()
Zatímco prostoduché morálce Foglarova Mirka Dušína se usmíváme, propagandisticky uchopená křečovitá učebnicová naivita studenta Berky spíš popuzuje a současně i trochu dojímá. 1) Romantizující režie 57letého Ludvíka Ráži za doprovodu jímavé hudby 42letého Petra Hapky dodává tématu, které didakticky uchopil 57letý scenárista Jiří Hubač, starosvětskou atmosféru plnou působivých výkřiků o přátelství a férovém životě. Tvůrcům se do jisté míry podařilo navodit maloměstskou atmosféru před Velkou válkou._____ 2) Ovšem silná ideová tendenčnost je asi důvodem, proč se dílem nikdo nechlubí. Zpočátku je Berkův odboj výrazem přirozeného vzdoru silné osobnosti, která sebou nenechá manipulovat, postupně ale jeho chování získává nepřehlédnutelné rysy onoho pokrokového dělnického hnutí, jehož dějinám jsme ve škole nechtěně věnovali tolik pozornosti. Postavy slouží jako hybatelé těchto živých obrazů: přezíravý pózér Alexandr z Hájku představuje chátrající dekadentní šlechtu, profesorský sbor na gymnásiu strážce režimní morálky (od podlého ředitele a licoměrného matematikáře Lepešky až po chápajícího nicméně konformního češtináře Květa), Nekolného strýc Josef zastupuje do sebe zahleděné živnostníky a Nekolného bratr Franz všehoschopné jednotlivce, kterým režim nedává možnost poctivého výdělku a tak se holt živí nepoctivě. No a pak tu jsou ti nejvíce strádající: Nekolného otec se udře k smrti, Berkův otec, pyká za to, že na sobě nenechá dříví štípat no a Ludvík Berka nese pochodeň boje za lepší budoucnost._____ 3) Zaujal mě mimořádně působivý herecký výkon 54letého Radka Brzobohatého (profesor matematiky Lepeška)._____ 4) Septimány a optimány hrají silně přezrálí chlapci: 25letý Pavel Kříž (Berka), 28letý Vladimír Dlouhý (Alexandr z Hájku), 26letý Tomáš Juřička (Černý), 24letý Ondřej Vetchý (Lojza Šembera) či 28letý Martin Velda (Mottl). Další hoši se příslušnému věku blíží více: 20letý Pavel Anděl (Čundrlík), 21letý Václav Kopta (udavač Nedoma), 22letý Svatopluk Schuller (Karhánek), 19letý Martin Zounar (Nekolný)._____ 5) Ve 4. díle se Berka s Nekolným a dalšími spolužáky dostávají do ruského zajetí a později do československých legií. Berka jako zástupce velitele Jaroslava Haška ve městě Bugulmě získává první praktické revoluční zkušenosti. Poté vstupuje do nově se tvořící Rudé armády a bojuje v občanské válce. Do Československa se Berka s Nekolným a Šemberou vracejí až v roce 1921 a ihned vstupují do komunistické strany a bojují za sociální spravedlnost. Rodina Alexandra z Hájku přišla pozemkovou reformou o část majetku a zhrzený mladík se stahuje do ústraní. Profesor Květ dále učí na gymnásiu. Ředitel ústavu odchází na odpočinek a jeho funkci přebírá profesor Lepeška. Nekolného bratr Franz zbohatl na šmelině za války a do nového státu vstupuje jako bezskrupulózní člen nové buržoasie. Nekolného strýc Josef znovu prodává ve svém obchůdku. Berkův otec kope hroby - práce je dost._____ 6) V 5. dílu obsazují město nacistické jednotky. Berka s Nekolným přecházejí do ilegality a organizují odboj. Gestapo je brzy vypátrá a oba stráví zbytek války v koncentračním táboře. Šemberovi se podaří uprchnout do Anglie, kde vstupuje do armády a bojuje proti Němcům. Franz pracuje pro protektorátní vládu a současně udává gestapu podezřelé aktivity. Kvůli němu je několik lidí popraveno. Alexandr z Hájku najde nový smysl svého života ve fašistické ideologii, mění své jméno na Alexander von Wäldchen a pod vedením ministra Moravce se podílí na formování nového českého člověka. Ředitel gymnásia Lepeška (nyní Lepeschka) odchází na odpočinek a škola se v roce 1944 zavírá. Profesor Květ tajně poslouchá londýnský rozhlas, na udání souseda je zatčen a po výslechu na gestapu umírá. Josef nadále prodává ve svém krámku na náměstí. Berkův otec kopy hroby - práce je dost._____ 7) V 6. dílu ohlašuje Klement Gottwald, který se právě vrátil z Hradu, vítězství pracujícího lidu. Berka se v obrozené vládě Národní fronty stává ministrem vnitra. Navštíví Alexandra z Hájku ve vězení a získá ho pro spolupráci s STB. Rovněž Nekolný získává důležitý post na ÚV KSČ a to navzdory tomu, že jeho bratr Franz utekl do západního Německa, kde ho naverbovala CIA. Šemberu po návratu z Anglie odsoudili za špionáž a nyní buduje socialismus v jáchymovských dolech. Josef přichází o svůj znárodněný krámek na náměstí. Vyšetřování spikleneckého centra odhalí Nekolného styky se Slánským a Nekolný je odsouzen na doživotí. Jeho strýc Josef během procesu umírá a tak se vyšetřování proti němu zastaví. V budově bývalého gymnásia se otevírá střední škola pro pracující, kterou vede udavač Nedoma. Berkův otec si vykopal svůj hrob a zemřel._____ 8) 7. díl začíná v roce 1968. Nadšení stoupenci Pražského jara Berka a amnestovaný Nekolný jsou během normalizace vyloučeni z KSČ a dožívají pod dohledem Alexandra z Hájku, který nadále pracuje pro STB a jemuž citují Kanta. Šembera znovu utíká na Západ a vypráví ve Svobodné Evropě o svých studentských zážitcích s Berkou a Nekolným. Americký magnát Franz (nyní Frank) Nekolný navštíví svého bratra, pohádají se a zase odjede. Hroby kopou noví Berkové a historie se opakuje._____ 9) Bylo by nesporně zajímavé sledovat osudy našich postav i po roce 1989. Další díl série však nevznikne z prostého důvodu, že všichni jsou již po smrti. () (méně) (více)
Opět excelují pánové Brzobohatý, Preiss, Dlouhý, Bartoška a Somr. Zajímavé je také vidět tehdy mladé herce v rolích studentů (v seznamu chybí Pavel Hejlík). A Roman Skamene si v roli šikovatele vyzkoušel to, co později předvedl jako major Borovička v Tankovém praporu. ()
„To jsou velká slova. Já za nima stojím. Já za tebe ty za mě…“ Já za tím, co jsem viděl. mohu stát sotva z půlky. Neříkám, že by ten příběh nemajetných studentů Nekolného a Berky na pozadí doby těhotné blížící se 1. světové války neměl v sobě zajímavé odstíny (třeba konflikt s nespravedlivým matikářem v podání velmi přesvědčivého Radoslava Brzobohatého nebo scéna při níž naši proletářští studentíci citují Kanta). Celkově je to ale psáno dosti tendenčně a celý scénář je poplatný duchu ideologie, podle níž všichni slušní jsou chudí a všichni zlý musí být bohatí. Herecky se dá na všechny ty mladíky (Kříž, Zounar, Vetchý) vcelku koukat, i když asi nejpřirozenější je Vladimír Dlouhý v záporácké roli zbohatlého studenta s konexemi a protekcí. Pěkně jímavá je hudba Petra Hapky, a jsem schopný i ocenit pár myšlenek které zde zazní (třeba „Jen co se naučíš ti skutečně patří" nebo „Přítel ve lži je horší než nepřítel v pravdě“), ale zvláště z úst Pavla Kříže coby studenta Berky občas zaznívají takové „perly“ (jako když mluví o ideálu svobody a spravedlnosti pro všechny), že si člověk připadá jako by vážně sledoval nějakou komunistickou agitku. ()
Dostanete presne co cekate. Hubacuv scenar je dobrym, jak jsme zvykli. Nevtipnejsi byly ty pohledy, co na sebe hazeli Zounar a Kriz. Cekal jsem, kdy si vlepjej pusu...kamaradi. :))) ()
Vynikající hudba Petra Hapky a kvalitní scénář Hubače, který zvlášť v prvním díle dokazuje jeho psychologické a dialogové mistrovství. Z filmu ční i pěkná atmosféra města Pelhřimov. Z herců chválím převážně Dlouhého a Kříže. ()
Jeden ze zásadních omylů dramaturgie ČT3; k šedesátinám Pavla Kříže uvedli - ukolébáni asi prvním dílem - propagandistický blábol o první světové válce a dělnické revoluci v sovětském Rusku. ()
První dva díly jsou divácky vstřícné, kvalitní dialogy, scény dobře zahrané i režírované. Ale třetí díl je plný nepravděpodobných a neuvěřitelných zvratů, které korunuje revolta v závěru. Po úvaze zjistíme, že postavy celého díla jsou až na výjimky černobílé (dobří a špatní, mravní a zkažení), psychologicky nepropracované. (50%) ()
Na jednu stranu trochu šablonovité zobrazení osudů gymnasistů z jedné třídy na prahu a v počátcích 1. světové války, na druhou stranu hezky přesvědčivě vykreslené nejednoznačné vyzrávání charakteru hlavního hrdiny. Osudy i charaktery jsou zde sice do značné míry podmíněné rozdíly v sociálním či přímo třídním původu, ale v té době to do značné míry nejspíš i platilo. Ostatně peníze a majetek, respektive honba za nimi, křiví či alespoň ohýbají charaktery významně i dnes, kdy jsme už pro změnu vystřízlivěli z ideologie rovnostářství. ()
Takový scénář může vypotit jenom chorý mozek ()
Zajímavý seriál z doby c.k. mocnářství a I.světové války, škoda že je obtížně sehnatelný. ()
je to vyborny. diky CT3 ze to dali. uplne jsem si vzpomnel na svy gymnazialni leta a buricstvi v septime ()
Tradiční budovatelská agitka se jakýmsi (šťastným) omylem nepodařila, zato světlo světa spatřilo obstojné milostné gay drama mezi studenty. První díl je z tohoto pohledu přímo pecka. O co jde? Dva manipulativní kohouti ze srdce touží zničit / ojet jeden druhého, přičemž ke svým námluvám a mocenským hrátkám zneužívají submisivního spolužáka, rovněž jejich vzájemného milence. Ten v sobě hýčká pocit, že se celá šaráda točí jen kolem něho, a že jedině on může dát „znepřátelené soky“ dohromady. Pokud se autoři nepokoušeli o tento výklad, ale o typickou metaforu na téma střet hodnot, „zkostnatělá šlechta“ versus „pokrokový komunismus“ a uprostřed nich „málo chápající, občas dost pomýlený lid“, pak to nedává vůbec žádný smysl, protože až na dvě tři učebnicové fráze z marxismu-leninismu, je třídní boj tamnímu světu úplně u zadnice. Víc než na budovatelské postoje se klade důraz na osobní morálku a duševní dozrávání jedince, což s komunistickou rétorikou davového uvědomění obvykle nesouzní. Argument proti homo-erotickému náhledu taky neobstojí. Představuje se nám klasická společnost mladých intelektuálů za dob Rakousko-Uherska, uzavřená buňka, do které ženy nemají přístup – a považte, ony tam ani žádné nejsou. Andrlová je vyobrazená jako sebestředný květ v bouři emocí, zatímco Adamovská jako buržoazní záletná panička se zištnými úmysly. To máme zhruba 25 detailně propracovaných mužských charakterů na 2 ženy, v celkové délce 4 hodiny. S obligátními matkami, sestrami nebo dcerami se ani neobtěžovali. Naši hrdinové žijí v rodině jen s otci nebo ve škole s učiteli. Je proto naprosto zřejmé, že takto segregovaná skupina, po vzoru Anglie, hledá i milostné vyžití (byť pro někoho dočasné) ve vlastních řadách. Co by se dalo minisérii vytknout? Useknutý konec a Zounar. Jinak, vážení, na televizní propagandu osmdesátých let, Velké Dílo. ()
Dobrá práce,škoda,že to tak dlouho nedávali v televizi,asi nevhodnééé... ()
Jako mladému se mi to kdysi velice líbilo. Hvězdné nebe nade mnou a mravní zákon ve mně. Teď po mnoha a mnoha letech to na mě působilo rozpačitě. Poctivě zrežírované ve stylu staré dobré školy, části, které se odehrávaly ve škole, výtečně. Opravdu skvělý herecký výkon pana Brzobohatého, snad nejlepší, který jsem od něj kdy viděl. Výborní pánové Dlouhý, Somr, Preiss, výrazný je tu i Pavel Anděl, o kterém jsem nevěděl, že je vystudovaný herec, ani ho hrát někde jinde. . Na druhé straně toporný a prkenný Zounar mladší, který hraje úplně stejně jako v Chlapci chlapi, nebo Vekslákovi, tradičně nevýrazný i Zounar starší a nenadchl mě ani Pavel Kříž, jehož postava je dost šablonovitá, černobílá a tím i nesympatická. Celkově tam bylo moc té komunistické ideologie a závěrečná vzpoura, se střílením do vlastních řad a útěkem do Ruska, byla morálně hodně sporná. Na dobu vzniku se jednalo o slušné dílko, které tehdy patřilo k tomu lepšímu, dnes nic moc. Ale z nostalgie a za to hvězdné nebe dám tři hvězdičky. ()
Byl jsem velmi příjemně překvapen, třídílný film jsme ani neznal a je škoda, že ho nedávají. Ano, jsou tam takové levicové myšlenky, ale třeba útěk z války na ruskou stranu byl za 1. světové války dost častý jev. Už dlouho se mi nestalo, abych byl "naštvaný" že minisérie nemá třeba čtyři i více dílů - postavy jsou zahrány s takovým gustem, že by mne u mnohých zajímalo, jak to bylo dál. Ve srovnání s prázdnými a bezduchými současnými seriály jen smekáte nad tím, jak na malém prostoru dokáží někteří herci hrát takový Dlouhý, Bartoška či Brzobohatý si své role doslova užívají. ()
Kolem roku 1914 to neměla mládež na našem území příliš jednoduché. Na jednu stranu dušeni rakouskou monarchií, na druhou stranu potýkající se s bídou, jež doléhala na nejnižší vrstvy obyvatel především z dělnického prostředí. A do toho všeho blížící se světová válka a doba, kdy se dějiny dají do pohybu. Přesně do této doby a do prostředí gymnasiálních studentů zasadil Jiří Hubač děj třídílného televizního filmu, který začíná v období relativního klidu a končí na bojišti světové války. Inscenace oplývá především vysokým morálním apelem na rozhodování a chování jednotlivce, kdy rozhodnout se zda být zbabělcem a zůstat naživu nebo být hrdinou a riskovat smrt je těžké a s následky svých činů bude muset člověk žít až do smrti. Stejně tak zůstat zásadový a přímý tváří v tvář nesmlouvavému profesorovi matematiky s vizáží perfektně záporného Radoslava Brzobohatého vyžaduje odhodlání hodné mentálně vyzrálého jedince, kterým má v této televizní inscenaci být Berka v podání Pavla Kříže, zatímco tím, kdo své morální zásady a uvědomění teprve hledá je Nekolný v podání Martina Zounara. Teprve jako druhotný, ale rozhodně nikoliv upozaděný či neméně důležitý motiv celé inscenace je zde bída a radikalizace chudých lidí a studentů z nemajetných rodin vůči těm majetným, či dokonce vůči monarchii. V druhém díle, kdy studenti vůči svému profesoru matematiky stávkují, dokonce při mašírování městem hrdě zpívají Internacionálu. Já osobně tuto inscenaci nevnímám jako ideologickou či poplatnou době svého vzniku. Kdo se zajímá o historii a o souvislosti, tak ví, že dělníci a lidé z chudých poměrů trpěli hladem a nedostatkem, ať už za Rakousko-Uherska či za První republiky. To je objektivní fakt, stejně jako to, že se právě ti nejchudší, či naopak ti studovaní, jimž nebyl lhostejný osud a utrpení druhých, s nadějí obraceli směrem k Sovětskému svazu, odkud se začala šířit myšlenka komunismu jakožto spravedlivého uspořádání. Tato inscenace zřejmě chtěla ukázat příčiny či kořeny toho, na základě čeho se u nás mohl začít rozvíjet komunismus. A byť o komunismu zde nepadlo téměř ani slovo, pouze zde hlavní hrdinové mluvili o něčem novém, co se odvíjí v Sovětském svazu, kde ale zatím stále ještě v době děje tohoto filmu vládl car, je patrné, že pakliže hlavní hrdinové této inscenace přežili Světovou válku, mohli patřit mezi ty, kteří pomáhali v Československu zakládat komunistickou stranu. Lidé vždy hledají naději, obzvláště vidí-li zjevnou nespravedlnost, ať už v sociální sféře či v čemkoliv dalším... Inscenace nabízí skvělé herecké výkony, ať už v případě Viktora Preisse, Radoslava Brzbohatého či Jiřího Bartošky či ve studentských rolích Martina Zounara, Pavla Kříže či Vladimíra Dlouhého. Byla radost se na všechny zúčastněné dívat a prožívat s nimi jejich uvědomění, morální růst a jejich naději v lepší svět. Závěrem snad jen dodám, že ČT vytáhla inscenaci z archivu po velmi dlouhé době, za což jí děkuji, jelikož jsem o existenci tohoto díla dosud nevěděl. A byť to ČT uváděla jako poctu k 60. narozeninám Pavla Kříže, mně to přijde tak trochu spíše jako pocta ke 100. výročí vzniku KSČ, které připadá na 16.5.2021. Ale je každého věc, jak to cítí. Já myslím, že netřeba tuto inscenaci odsuzovat jako tendenční a propagandistickou. I tohle je naše historie. I takhle se žilo. A i tohle, dokonce si troufám tvrdit že především tohle, jsou příčiny, které přivedly tuto zemi pod nadvládu komunismu. Ale já v této inscenaci vidím především zajímavě ztvárněné osudy mladé a bídou, monarchií a válkou poznamenané generace, která musela převzít zodpovědnost za životy své a svých budoucích rodin. Nic víc, nic míň. A za to ode mne inscenace získává plnou palbu v podobě pěti hvězd. () (méně) (více)