poster

Písničkář

  • anglický

    Ballad-Singer

Drama

Československo, 1932, 101 min

Kamera:

Karel Degl

Hrají:

Karel Hašler, Marie Šponarová, Zora Morenová, Bedřich Bozděch, Antonín Novotný, František Jäger, Miroslav Svoboda, Mila Dolly, Gustav Hilmar, Bedřich Vrbský, Adolf Jerger, Alfred Rittig, Antonín Kandert, Čeněk Šlégl, Zora Myslivečková, Boleslav Zöllner, Václav Pecián, Bobina Horká, Luigi Hofman, Theo Amady, Bohdan Lachman, Josef Novák, Jan Hodr, Josef Oliak, Robert Ford, Viktor Nejedlý st., Karel Němec, Gabriel Hart, Jaroslav Marvan, Josef Steigl, Ada Karlovský, Rudolf Stahl, Ferdinand Jarkovský, František Říha, Josef Waltner, Václav Menger, Karel Schleichert, F. X. Mlejnek, Filip Balek-Brodský, Emil Dlesk, Antonín Jirsa, Vladimír Vlasák, František Jerhot, Josef Sládek, Karel Postranecký, Josef Bělský, Josef Kytka, Mario Karas, Jan W. Speerger, Otto Zahrádka, Walter Schorsch, František Černý, Josef Rousek, Slávka Hamouzová, Vojtěch Musil, Julius Vegricht, Václav Hanuš, Vladimír Novotný, Bohumil Šmída, Emanuel Trojan, Roza Schlesingerová, Milka Balek-Brodská, Růžena Pokorná, Kamila Rosenkranzová, Jindřich Fiala, Ladislav Hemmer, Karel Šejna, Terezie Třebovská, Julius Baťha, Marie Häusslerová, Rudolf Kandert, Marie Oliaková, Jiřina Vávrová, Marie Holanová, Fráňa Vajner, Leopold Horešovský

Producenti:

Julius Schmitt

Scénografie:

Vilém Rittershain
(další profese)

Komentáře uživatelů k filmu (12)

  • Karlos80
    ***

    Na svou dobu šlo o poměrně dlouhý film, něco snad kolem 105 minut čítala jeho stopáž. Nicméně i tak se film i přes některé své drobné neduhy celkem povedl, šlo v první řadě o poeticky zbarvený film, naladěný na tehdy silně vlasteneckou a národní notu. Jednalo se vlastně, když to tak řeknu o jakousi Hašlerovu autentickou autobiografii, tedy něco jako jeho vlastní životopis. Osudy českého vlastence, podněcujícího proti-rakouský odpor v době 1. světové války. Co je zajímavé, tak asi to že sám K. Hašler si k tomuto snímku napsal scénář, jednalo se vůbec o jeho první zvukový film a zároveň asi i o jeho nejspěšnější, co se týče jak zmíněné hlavní role tak i role zpěváka. Písně jako "Svoboda je svoboda", "V císařské zahradě" a hlavně šlágr "Ta naše písnička česká", byli nepřekonatelné a opravdu pamětihodné. Navíc za krásnou starou Prahu, a za její nezapomenutelnou, nádherně a kouzelně vyzařující atmosféru dávám přeci jenom o jednu hvězdičku více.(7.2.2007)

  • troufalka
    ***

    Hlavní předností jsou autentické záběry Karla Hašlera. Scénář je bohužel slabý, stopáž zbytečně dlouhá.(21.9.2015)

  • Ony
    ***

    Fascinující. Je to zábavná změť klišé a vlasteneckých frází – tuhle Vltava, támhle legionář, tady keťasové, tři sta let jsme trpěli a tatík Žižka se na nás dívá... Je to schematické, špatně zahrané, sentimentální a místy směšné. Zároveň si to docela zajímavě hraje třeba se střihem a samozřejmě s hudbou. Ovšem nejpozoruhodnější je pro mě mezi tím vším Hašlerovo monstrózní sebevědomí.(28.10.2009)

  • LiVentura
    ***

    Len za toho milého důstojného pana Hašlera..(29.10.2009)

  • mchnk
    ****

    Hudba, jako nástroj k národní revoluci. Podněcování k češství a silná vazba k tradicím, do kterých Habsburkové na několik staletí zatloukli klín. Film se vyhýbá jasným politickým plánům, jde pouze o to, svobodně zpívat a hrát. Jaká je to tedy revoluce. Buržoazní? Bolševici měli jasný cíl, zašlapat všechny nepřátele a poslušně tajtrlíkovat před politickým masovým vrahem Stalinem. Tito "revolucionáři" šli do všeho bez konkrétního plánu. I když ve filmu vlají vlajky USA a Velké Británie, projev oddanosti k rodné vlasti je zde silnější, než v agitkách zarudlých, kde je oslavován Sovětský svaz. Zde je oslavována česká píseň, která v každém Čechovi vyvolá touhu po činech. Minimálně touhu po tanci nebo po hvězdičce navíc.(16.8.2015)

  • Marthos
    **

    Hašlerův velkolepý pomník sebe sama. Náladotvorná atmosféra měla nepochybně svůj smysl na počátku třicátých let, dnes z toho všeho zbyla jen nesnesitelně patetická rekapitulace hroutící se monarchie, v každém záběru proklamovaný vlastenecký zájem "o věc" a do hry vtělený Hašler s širákem na stranu a kytarou v ruce.(14.5.2009)

  • zette
    ***

    Tento film je cenny predevsim diky pisnickam, ktere zpiva Karel Hasler. Jinak Pisnickar je film vlastenecky natolik silne, ze az zavani propagandou. Po obsahove strance a predevsim technicke je film spise podprumerny.(29.11.2015)

  • slunicko2
    **

    Buditelská protirakouská agitka. 1) Buditelský (o dvacet let později by to byl budovatelský) film si napsal 51letý Karel Hašler (scénář, hudba, písničky, zpěvák, herec, jindy též spisovatel, scénárista a režisér). 2) Působivé songy v neméně působivém Hašlerově podání dokumentují písničkářskou tradici v Čechách. 3) Hašler, jak je patrno, nebyl valný herec ani interpret. Psal však překrásné písně, jejichž texty souzněly s národním cítěním doby a jejichž chytlavé melodie si, cucajíce hašlerky, pobrukujeme i dnes. 4) Volání zoufalého národa, který vidí sám sebe jako oběť dějin, přináší snad nejznámější song: Ta naše písnička česká / ta je tak hezká tak hezká / tak jako na louce kytička / vyrostla ta naše písnička / Až se ta písnička ztratí / pak už nic nebudem mít / Jestli nám zahyne, všechno s ní pomine / potom už nebudem žít. 5) A stejně to moc dobře nedopadne: Zítra večer budou všichni schytáni.(27.10.2015)

  • Fredericus

    Jsem váš člověk: Víte o zítřejší schůzce Revolučního výboru v Šárce? __ Tedy, s výjimkou poslední půlhodiny jsem viděl pouze úryvky, ovšem tak laciná čs. nacionalistická a lidovědemogratická agitka byla k zblití. Podlí, neschopní, zhýralí rakouští důstojníci, policisté a úředníci (pobrukující si nanejvýš Straussův valčík) v. prostí, zdraví Češi, zchudlí pod cizí vládou, k povzbuzení si stále prozpěvující ten uslintaný cajdák Ta naše plísnička česká. Některé obrázky by se v 50. letech ani nemusely předělávat. Legrační. __ Ano, lid se již nedá udržet! _ Jeníkúú!! Jsme všichni svobodni!(28.10.2009)

  • Jonatthan
    ***

    Těžko hodnotit dnešníma očima. Zvukový film byl v té době opravdu v plenkách, tak jsou pochopitelné ty naivní teatrální herecké výkony. Pro tehdejší díváky to musel být opravdu majstrštyk, protože Československo bylo v pubertálním věku a tady se opravdu velmi tlačilo na vlasteneckou notečku. Co ale přežilo, tak jsou písničky Karla Hašlera. V tomto filmu je můžete vidět i slyšet v podání samotného autora. A to není málo...(29.10.2009)

  • ivonius
    odpad!

    Agitka film, který si v ničem nezadá s podobně pravdivými Komunistickými filmy z padesátých let!(11.12.2009)

  • ilclassico
    **

    Jen snaha a dobrý úmysl nestačí, je třeba i umět. Celkem zajímavý námět by ale nesměl skončit u všeumělce Hašlera a režiséra Innemanna. Hašler nebyl ani dobrý herec, ani zpěvák, o scénáristovi ani nemluvě. Příšerný konec tomu nasadil korunu. V rámci žánru za 2.(31.7.2018)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace