Barvy moci

Skrze mladého a idealistického černocha se seznamujeme s guvernérem Stantonem, který je v jeho očích ideální kandidát na prezidenta Spojených státu amerických. Bojuje za běžný lid, soucítí s pracujícími a nezaměstnanými. Nicméně jak děj postupuje, dozvídáme se že Stanton je nahony vzdálen ideálu pana Dokonalého. Jeho život je posetý malými skandály, nevěrami a přešlapy. Může být on opravdu tím ideálním kandidátem na nejmocnějšího muže světa? Je lepší než všichni ostatní kandidáti, kteří mají také své aféry a skandály? Podle mě jsou toto ty hlavní otázky, které film předkládá divákovi a je na něm, jak se těmto otázkám otevře. Film popisuje předvolební boj jednoho kandidáta, sleduje ho detailně a přehledně. Zbytečně neodbočuje a neustále staví protagonisty před moralní a etické otázky, na které je tak těžké odpovědět. Že je film takhle konzistentní, je určitě zásluha zkušeného Nicholse. Z herců se mi nejvíce líbila Thompsonová a Batsová. Travoltu jsem nikdy v lásce neměl, ale tady mi nijak zvlášť nevadil. Je pravda, že v některých pasážích byl film až trochu moc sentimentální a patetický, ale to už k americkým filmům patří. (08.08.2011)

Nuda, nuda, nuda... Okres na severu zabalený v americké vlajce s vražednou stopáží, která působí ještě nekonečněji, než ve skutečnosti je. Ač plné velkých jmen, tak zcela prázdné a ploché dílo o tom, jak to chodí v politice, u kterého se scénárista opravdu nepředřel. Pár úsměvných okamžiků v podání Kathy Bates rozhodně neutáhne tuhle politickou zbytečnost. Možná jako americký volič demokratické strany bych si to užil více, ale takhle mě tento film plný prázdných floskulí a proslovů o ničem bezmála zničil. Nominace na Oscara jsou mi opravdu záhadou... (11.07.2010)

Kdo chce kam, pomozme mu tam ... Ale proč se v tomhle směru angažovat ? Co když za to nestojí žádný z kandidátů ? Co když ve skutečnosti všechny ideály už dávno pohltila cesta k moci ? ... Taková malá milá satira, trochu plachá a nesmělá - jakoby uvažovala, co si ještě může dovolit. P.S.: Přesvědčivější obrázek předvolebního boje mně před nějakým časem ukázal "Kandidát" z roku 1972 s Robertem Redfordem v hlavní roli - ale ten si až tak nehraje na komedii. (26.03.2012)

Až na výborné herecké obsazení mě film ničím nezaujal – zákulisí americké politiky je mi úplně cizí, takže jsem tomu moc nerozuměla a film je navíc příliš dlouhý. Dívala jsem se hlavně kvůli Johnu Travoltovi. Možná, že film je kvalitní a pouze ho nedokážu ocenit. Ty tři hvězdičky dávám za Travoltu. (29.06.2009)

Mike Nichols se nebojí ukázat tu odvrácenou tvář politiky a pro znázornění tloušťky oné vrstvy špíny si vybral rovnou souboj o křeslo nejvyšší – prezidentské. Barvy moci nejsou zbytečně vtipné, spíš víc ukecané a zalidněné pestrou plejádou nepříliš známých tváří. Krom Travolty zde září Emma Thompson a Kathy Bates. Z těch dobrých herců malých rolí nejspíš zaregistrujete „tu holku z Pohotovosti“, „toho chlápka z CSI: Las Vegas“ a „Džejára“. Pochopitelně nemůžu opomenout kouzelnou kreaci Billyho Boba Thortona. Herce si Nichols prostě vybrat umí, téma rovněž a i přes místy patetické sklony se jedná o příjemný film, vykládající na stůl karty nepříjemných skutečností. 75% P.S: Pokud vás téma amerických voleb skutečně zajímá, doporučuji velmi působivý dokument Street Fight (2005), který je asi desetkrát přímější než Barvy moci (čili jestli budete po Primary Colors z čachrů kolem voleb rozčarování, po Street Fight upadnete do stavu těžké deprese). (12.04.2006)