Báječná léta pod psa

Nejlepší román Viewega, kterej naprosto perfektně zfilmoval Petr Nikolaev. Takhle to tady prostě bylo, strašná doba, ovšem velice vtipně zfilmováná, ikdyž některé momenty jsou hodně mrazivé. Geniální herecké výkony Libušky Šafránkové, Ondřeje Vetchého a Vladimíra Javorského v roli skety největší. Určitě jeden z nejlepších českých filmů z konce dvacátého století. (21.03.2011)

Nevim, jak moc je tohle zdarila adaptace Viewegha, protoze jsme knihu necet, ale filmy podle jeho knih mam rad a tenhle film se radi mezi ty nejlepsi. Film hezky plyne a je plnej narazek na tehdejsi dobu a vybornejch vtipnejch scen, casto doplnenejch nejakou hlaskou, vetsinou od Kvida. Nejvic me potesily herci, Vetchý je tady fakt dokonalej a Šafránková, jako jeho manželka, je taky skvělá. A pak tu je Kvido, kterej je ale lepsi malej, cily Jakub Zahálka, nez pak jako Wehrenberg, i kdyz ten taky neni spatnej. A rozhodne jeste musim zminit perfektniho Vladimíra (Jasánka) Javorského. Zaslouzenejch 5*. (20.08.2006)

"Otče, prosím tě, proč šeptáš?" "Já nešeptám". "Šeptáš." "Nešeptám." "Mami, prosím tě, řekni mu, že šeptá." "Šeptáš, Aleši, a není to normální." Kniha je výborná, ale film ještě lepší. A ze všech postav mě nejvíc baví Libuška v roli maminky, která má v sobě úžasnou moudrost a vyrovnanost (nebo snad starobu a otupělost? Vždyť kdyby dělala jazyky, neseděla by tady jako kráva :)). (14.02.2010)

Ne příliš utěšená bilance polistopadové české kinematografie naštěstí disponuje i některými pozitivními vybočeními z této neradostné skutečnosti. Základní přednost filmu spočívá v jeho vnějškové bezvýraznosti a stereotypnosti věrně postihujících všední tvář normalizačního dne i žití. Samozřejmé vůbec není samo od sebe. Hodně pro ně znamená souhra hlavního páru Vetchý-Šafránková starší. Ale zcela nepochybně pro tento případ je neméně důležitý obsah Vieweghovy stejnojmenné knihy. Bez ohledu na to, která z interpretací je vlastně přesná, je jisté jedno: normalizace byla dobou nekončícího traumatu pro všechny. Ne svou perzekucí, ale svou šedou skutečností a následným omezováním svobody a jejích základních atributů. Svým "sametově nemravným" lámáním charakterů a páteře. Nikdo není vůči skutečné oportunitě absolutně nezlomný. A právě eroze mravnosti, tak často popisovaná v příbězích i vzpomínkách jejích protagonistů i dobrovolných zájemců, to kusejrování skutečnosti všedního dne, patří ík účinným bariérám nedodržujícím nic z řemeslnických konvencí rané normalizace. Naopak: Parazitní živoření vedlo tehdy a vede kdekoliv a kdykoliv jinde k osobnostnímu krnění. Varující limity normalizace však naše současnost namnoze ignoruje. Ke své nejvlastnější škodě. (20.10.2007)

Lehce přihlouplý a zbrklý manžel Ondřej Vetchý a mírně dominantní a razantní manželka Libuše Šafránková. Nezapomenutelná filmová manželská dvojice v nezapomenutelné komedii. Prvotina Michala Viewegha - pro mě nejpodařanější. Plno prostého humoru a vynikajícíh hlášek typu: "...Kdybych dělala jazyky, neseděla bych tu jako kráva..." apod. I ostratní herci byli dobrou volbou, hysterická Vilma Cibulková, o své Andulky se starající Zindulka a o Květě Fialové nemluvě (její kreace, kterou provádí s dítětem v náruči, je odzbrojující). A samozřejmě Kvido! Co nám ostatně dnes zbyde jiného než si dělat z onoho bývalého režimu srandu... (07.12.2007)