Lautrec

Paráda-moc jsem od toho nečekal protože lautrecův příběh může svádět k lacinosti a životopisné šablonovitosti-o to větší překvápko to pro mě bylo, když jsem viděl jak si to ten film fičí hezky v tempu s osobitosti, nadhledem, vtipem a sebeironií Lautrecovi vlastní. Pravda je, že v poslední třetině režie -plná nápadů, hračiček a obtížně (přesto však přirozeně) vykonstruovaných scén- zlehka polevila (jakoby došel dech), ale celek to něják neshazuje.....Takže Paráda. (21.02.2014)

Ak by som nebol so svojimi študentmi na školskej projekcii, hneď v prvej tretine by som to celé vypol. Nevkusné, neinvenčné a televízne ploché. Len tých zopár dobových detailov, sporov klasikov s impresionistami a plač nad Van Goggovou smrťou mi bránilo odísť. A zobrať so sebou aj tých mladých neborákov.          45 % (12.03.2024)

Tento film není známý tak, jak by si jistě zasloužil a to je velká škoda! Vynikající počin režiséra Planchona, nádherná atmosféra, krásný příběh, Montmatre 19. století ožívá na plátně a celý film voní malířskými barvami. ... a ten kankán... "Svět, který nosil van Gogha nemůže být tak špatný"- Lautrec. (18.12.2017)

Pokud několik málo dnů od zhlédnutí nabudete dojmu, že potřebujete dokument (ev. odbornou literaturu), abyste porozuměli, v čem spočívala výjimečnost Lautreca jakožto malíře, čím je tak důležitý pro dějiny umění, když si uvědomíte, že o něm na základě tohoto filmu nejste schopni říct nic chytrého (kurde, na filmy přeci koukám, abych mohl následně machrovat), zřejmě se někde stala chyba. Na nějaké základní rovině se mi líbila posmutnělá rozpustilost tohohle filmu (přesně zrcadlící Lautrecovo nitro), pendlování mezi hraběcí usedlosti a pařížskými nočními podniky (Lautrecova dvoudomost), různice mezi klasickým a moderním uměním (vivat (post)impresionismus!), s odstupem se mi to však zdá na více než dvouhodinový životopisný film trochu málo. 65 % (22.11.2022)

Bohéma z Monmartru hnízdo pro malíře, kde namaloval Henri de Toulouse-Lautrec tolik krásných obrazů, a pikantní písničky poskytují sice dobrou zábavu, ale atmosféra působí vyumělkovaně. Snad nemusím ani dodávat, že nejde o žádnou romantickou selanku, která hraje na city či sklouzává k lacinému sentimentu. Pro úplnost připomínám, že je vše servírováno naturalisticky, ale s přiměřenou dávkou vkusu, včetně scén erotičnosti. Navíc příjemnou třešinkou na dortu je tu i působivá příhoda s Vincentem van Goghem. Shrnuto a sečteno, v onen obyčejný den v zšeřelém pokoji a světlem obrazovky mi bylo u filmu krásně. (25.06.2011)