Pat Garret a Billy the Kid
Pat Garrett & Billy the Kid
Pat Garrett & Billy the Kid
Režie:
Sam PeckinpahScénář:
Rudy WurlitzerKamera:
John CoquillonHudba:
Bob DylanHrají:
James Coburn, Kris Kristofferson, Richard Jaeckel, Katy Jurado, Chill Wills, Barry Sullivan, Jason Robards, Bob Dylan, R.G. Armstrong, Luke Askew, John Beck (více)VOD (2)
Obsahy(1)
Dva legendární zločinci Divokého západu, které rozdělil zákon... Píše se rok 1881 a v městečku Old Fort Sumner, v Novém Mexiku pořádá známý psanec Billy Kid se svými kumpány závody ve střílení. Nečekaně se tu objeví jeho bývalý parťák a přítel Pat Garrett, tentokrát ve funkci nového šerifa města Lincoln. Pat Garrett vyzve Billyho, aby rychle opustil kraj, jinak ho musí zabít. Od této chvíle tak nastává nelítostná válka, honička na život a na smrt. Přitom však mezi oběma muži stále velkou roli hraje jejich bývalé přátelství... Působivý, baladicky laděný western režiséra Sama Peckinpaha zaujme příběhem s řadou drsných, syrových i básnivých scén, stejně jako napjatou atmosférou a působivými hereckými výkony. Film přitom nepřináší příliš lichotivý pohled na obě známé legendy Divokého západu. Hlavní role vytvořily dvě nepřehlédnutelné osobnosti americké kinematografie. Jednak je to James Coburn, který se zapsal do divácké paměti jako představitel tvrdých mužů ve filmech různých žánrů. Druhým je Kris Kristofferson, jehož původní kariéra autora a zpěváka písniček country jej postupně přivedla na hereckou dráhu. Jednu z vedlejších postav příběhu, vrhače nožů Aliase, ztvárnil dnes již legendární hudebník a písničkář Bob Dylan, jenž rovněž napsal hudbu, dotvářející zádumčivou náladu filmu. (Česká televize)
(více)Recenze (219)
Na Peckinpahovy poměry v podstatě decentní film. Komorní drama dvou hlavních podivných existencí, z nichž však jen jeden je skutečným zabijáckým psychopatem. V podstatě jsou všichni kámoši a zabíjejí se navzájem jen na základě shody okolností, nikoliv z nenávisti, kterou mají v záloze pro ty, kdo stojí mimo jejich sféry. Vizuálně klíčová scéna, při které v závěru zní Dylanova Knocking on Heavens Door, mě vždy dostane, byť není pro děj až tak zásadní. Syrový a přesto svým způsobem krásný film. Jako bonus vrhač nožů Alias čili Bob Dylan, který si na Garrettův rozkaz nasadí brýle a čte: "Beans. Beans. Baked Beans etc." ()
Tenhle film budu používat jako zcela nezpochybnitejnej důkaz toho, že filmy můžou mít duši. Jinak si to totiž nedokážu vysvětlit. Čert vem, jestli se o tu náladu snímku zasloužil víc Peckinpah, nebo ten kudrnatej rypák, co tam předčítá etikety od konzerv, důležitý je, že jako celek je to magický. Sice to není věc, co bych si pouštěl pořád dokola a neříkám, že se to místama nevleče, ale je v tom něco nepopsatelnýho. Něco, co nepodléhá žádný analýze a i takovej Douglas místo rozborů radši uznal, že je to zkrátka krásný. ()
Starý dobrý klasický americký western - ty miluju. Tenhle se ale mezi mé oblíbence nejspíš nezařadí. Osobně si myslím, že na děj, který byl divákům přehrán je snímek zbytečně dlouhý. Dlouhý a přitom neobsáhlý. Zdlouhavý film popisuje především nahánění jednoho zločince se šerifskou hvězdou druhého. Ta bitka mezi nimi se odehrává přitom v samém závěru a to doslova a navíc se ani nejedná o žádnou pořádnou bitvu. Skončí to tak, jak to možná končilo na divokém západu ve skutečnosti. U snímku lze ocenit naopak surovost, s jakou divoký západ prezentuje. Tedy žádné fér souboje, ale podlost, krveprolití a muži, kteří jednají, sotva u sebe mají zbraň. Krása a romantika divokého západu tak jde stranou. Muži dělali pro a za peníze a ženy taktéž. Ovšem po čase mě omrzelo koukat na ty stále se opakující motivy sto minut za sebou. A tak už jsem jen čekal, až si to ti dva konečně rozdají. A ani na to vlastně nedošlo. Přiznám se, že těm zasněnějším variantám divokého západu, kdy dobro vítězí a gentlemani zachraňují lady v nesnázích, dávám přednost. Ale herecké výkony, hudba, scénář i kamera jsou na špičkové úrovni a tak dávám značně nadprůměrnou trojku. ()
Veľmi dobre natočený western, vynikajúce herecké výkony,ale občas dosť nudné.Takže u mňa za štyri. ()
Tak tohle se mi líbilo ještě víc než Divoká banda..asi z toho důvodu,že je to míň natažený a oba hl. představitelé jsou mi svým způsobem sympatičtí, což u The Wild Bunch říct nelze, i celková atmosféra filmu mi víc vyhovuje . Zatímco v Bandě mají hlavní postavy pro násilí nějaký motiv tak v tomto filmu se děje jakoby bylo nutným životním stylem ze kterého není úniku ()
Příběh o starých přátelích, které doba a okolnosti donutily bojovat proti sobě. Necítí vzájemnou zášť nebo nenávist, ale vzájemný respekt a smutek, že k tomu muselo dojít. Zváštní melancholičnost celého snímku skvěle doplňuje hudba Boba Dylana. ()
Nějak jsem to občas nechápal! ()
Western výjimečný převážně množstvím vypité whiskey a houpavou Dylanovou hudbou. Poprvé mě lehce u westernu obtěžovala jeho stopáž. 4/5 ()
Velký hajzl je pronásledován bývalým kamarádem, o něco menším hajzlem, ale pořád hajzlem. Toho na něj poštvali místní hodnostáři a úřední autority, tedy další hajzlové. Po cestě se všichni setkávají s hromadou dalších hajzlů a celé to putování je taková cesta odnikud nikam. Na mě přílišná koncentrace hajzlů (Peckinpah obecně musel mít hodně negativní až misantropní pohled na lidi) a nebavilo mě to. Musím se asi už smířit, že Peckinpahovy filmy nejsou pro nic pro mě. 45 %. ()
Další Peckinpahův pozdní revizionistický western (anti-western), který je především známí kvůli nezapomenutelné písničce Knockin' on Heaven's Door od Boba Dylana, který si rovněž zahrál menší roli ve filmu, a taktéž kvůli zákulisními bitvami se studiem MGM, které po dokončení odebralo Peckinpahovi film a provedlo značné úpravy, které se zasloužily o nevlídné přijetí. Melancholická a střízlivá atmosféra ve vzpomínkách na dávné ztracené časy Divokého západu připomínající oázu klidu, která skrývá jedinečnou možnost vystřízlivění. ()
Pat Garrett a Billy Kid už pokolikáté. Snad příběh těch dvou ve filmografii se může rovnat jen s Wyattem Earpem. Tedy, co se týče westernu. Tady to máme uvařené kuchařem opravdu znamenizým a to samotným Samem Peckinpahem. Navíc tu máme dva country či folk hudebníky. Kris Kristofferson jako Billy. Bob Dylan je taky úžasný a potěší. Navíc známá jeho píseň Knocking on Heavens Door - Nebeská brána. A ač každý ví, jak to skončí. Každý čeká na tu chvíli. ()
Trosku mi to pripada jako reziserova Labuti pisen, s niz opousti svet pravych muzu, kteri si stoji za svym a jdou klidne i proti vsem. Stejne jako ustredni pisen filmu ma cele toto dilo atmosferu rozlouceni. Hrdeho, bez litosti, ale definitivniho. ()
Vic nez western. Film o starnuti, zabijeni a pratelstvi prohozenem skrz sito tech dvou predchozich. A skvely Bob Dylan (herec tedy ani ne, spis soundtrack). ()
Obrovský dík organizátorům Projektu 100, díky nimž jsem mohl tento úžasný film sledovat na velkém plátně. Co říci k této baladě o přátelství a svobodě. Další příklad westernu, který překračuje hranice svého žánru někam ke kategorii VELKÉ A NEZAPOMENUTELNÉ FILMY, ježto si vyjadřují k otázkám pro člověka vždy aktuálním. ()
Fascinující. Zejména scéna přátelského oběda zakončená přestřelkou. Drsní Peckinpahovi muži uznávají smysl pro povinnost, který je nade vším osobním. To, že se zabijí jim nijak nepřekáží ve vzájemných vztazích. ()
Ne, tenhle western mi k srdci fakt nepřirostl. Děsná nuda, otrava. ()
Realistický western Sama Peckinpaha nastínil, jak to na Divokém západě mohlo ve skutečnosti vypadat. Tak trochu melancholická nálada podpořená hudbou Boba Dylana, přestřelky (hlavně v první polovině filmu jich je habaděj), ne zrovna vybrané způsoby při zacházení s ženami... Herci jsou dobří, ale postavy mě za srdce příliš nechytly, takže zkrátka nebylo komu fandit. A samotný děj mě sice příliš neoslovil, ale na druhou stranu ani nenudil. Oko si však docela přišlo na své. Slabší čtyři. ()
Dylan jako mlčenlivý kovboj? ano, a skvělé! a jako autor hudby? pasuje jako ...na nočník! Western, který se nebere servítky, ukazuje opravdu vše a místy lehce nudí. Coburn je taky dobrej frajer. Viděna verze s Rímským. ()
Nak nak....nikdy jsem neviděl horší western. ()
Související novinky
Projekt 100 / 2007
Již 13. rokem se můžeme těšit laskavé péči organizátorů putovní filmové přehlídky Projektu 100, AČFK. Ti kažodorčně dbají o pravidelný přísun deseti mimořádně kvalitních filmů na stříbrná plátna po… (více)