Minamata

Johnny Depp svého času patřil mezi největší hvězdy Hollywoodu, tyto časy jsou ovšem nejspíš nevyhnutelně nenávratně pryč. Žádný verdikt soudu na tom nejspíš nic nezmění, zlaté časy, kdy bral Depp desítky milionů dolarů za roli jsou nenávratně pryč. I proto, že ještě před oficiálním odviněním ex-manželky Amber Heard z domácího násilí měl Depp na kontě několik propadáků, kdy už při natáčení svých posledních filmů ohrožoval chod štábu díky své závislosti na alkoholu a drogách. Jeden z jeho doposud posledních dosavadních filmů ovšem zabila právě spíše ona nemilá kauza. Minamata by nejspíš ani při standardním uvedením nebyla kdovíjak velkým úspěchem, právě kvůli tehdejší Deppově publicitě byl ovšem film po premiéře na Filmovém festivalu v Berlíně víceméně pohřben, kdy se mu ovšem podařilo již před delší dobou uniknout na internet (a k vidění byl na loňském Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech). Je ovšem vlastně opodstatněné, aby film sledoval kdokoliv z jakéhokoliv jiného důvodu mimo obdivování Deppa?   Kariéra Johnnyho Deppa byla z dnešního pohledu většinu času postavena na hereckých přeměnách, podivuhodných kreacích a pravděpodobně nejpopulárnější Deppova role Johnnyho Deppa ho tak trochu krapet proklela v tom, že různé další postavy sázeli na podobné pitvoření či výrazné vystupování. Minamata je ovšem postavena na skutečném příběhu fotožurnalisty W. Eugena Smitha, kdy se sice Depp opět stal nevyhnutelnou obětí maskérů, pod režijním uchopením Andrewa Levitase tu ovšem tentokrát přeci jen byl čas na tak trochu charakternější herectví, kterého v Deppově kariéře bylo ještě pár let nazpátek po čertech málo. Přístup k filmu tak do jisté míry sází na tom, jak moc je divák prahnoucí po novém filmu s Johnny Deppem pravým fanouškem Johnnyho Deppa. Kdo totiž čeká další postavičku z ranku Jacka Sparrowa nebo Willyho Wonky, nemůže tenhle zápas vyhrát.   S filmem byla spojená ještě jedna nemilá kauza, kdy město Minamata vyvrátilo pochybnosti nad tím, jak moc vlastně výsledný film přesně zobrazuje historické události spojené s chorobou Minamata. Ano, filmy na motivy skutečných událostí se vždy mohou někoho dotknout a zpochybnit tak věrohodnost audiovizuálního díla, to ovšem není problém, který by výslednému filmu udělal čáru přes rozpočet. Sebelepší výkon Johnnyho Deppa totiž nesmaže fakt, že Minamata nemá žádné jiné trumfy a časem se vlastně tak trochu jeví jako film, na kterém není zas tak lehké vystavět celovečerní film. Minamata tak v zásadě trpí handicapem filmů, které jsou sice natočené na motivy skutečných událostí, mnohem ideálnější by se ovšem rázem jevila forma dokumentu.   Neznamená to, že by příběh o městě Minamata nebyl v něčím ohromující a možná i krapet inspirativní. Konfrontace komunit s chamtivými korporátními společnostmi, očividná odvaha ústředního hrdiny a krapet i komentář k přístupu k životnímu prostředí. V tomto ohledu palec nahoru, který může divák s klidným srdcem držet při vnímání slušné audiovizuální stránky s pár velmi krásnými moneyshoty v rukávu. Jenomže všechno to audiovizuální naleštění a Depp v parádní herecké formě nezalepí pocit, že se vlastně celou dobu dvakrát o nic nehraje a k vtahujícímu filmovému zážitku vlastně chybí jakýkoliv důvod pro ponoření se do něj.   Je to přitom škoda, protože to celé působí dojmem, že se Depp chopil role, která k němu v jeho tehdejší psychické i fyzické formě naprosto seděla. Tak trochu zlomený fotograf, kterého sužuje závislost na alkoholu i pocitová krize. Deppovi tak byl do jisté míry autentický výkon nakloněn, rozhodně to ovšem nesnižuje sílu jeho výkonu. Dost naopak je to dost možná role, kterou Depp v tom jistém období potřeboval, aby se sám mohl po vzoru Williama Eugena Smitha vydat na novou cestu, kdy jen nyní stačí čekat, jak moc druhá šance Deppovi pomůže. Minimálně Minimata ovšem skutečně dokazuje, že by byla škoda o Deppa přijít jako o herce.   Minamata by nejspíš prošumělo i za normálních okolností, za zhlédnutí ovšem stojí minimálně v případě, kdy si někdo chce připomenout, že je Johnny Depp skutečně dobrý herec. Případu Minamata vs. Chisso Corporation by stejně spíše slušelo dokumentární pojetí, po audiovizuální stránce si je ovšem těžké na cokoliv stěžovat. Škoda, že tomu tak není i pod povrchem.... (30.08.2022) (méně) (více)