Komentáře uživatelů k filmu (137)

  • Pajky3
    ****

    Tohle je jedna z mých nejoblíbenějších knih, které jsem četl povinně na střední a Paul Bäumer byl jeden z mých velkých hrdinů. Trošku jsem se bál němčiny, ale během chvíle jsem si přivykl a už jsem jí ani nevnímal. Tenhle film už je starý 82 let, kdo by to byl řekl, znám totiž spousty filmů o desítky let mladších, ale působících mnohem stařeji a hlavně nudněji. Celý příběh je moc dobře udělaný, což samozřejmě zajišťuje Remarquova předloha, zajisté nemohou chybět nejemotivnější scény knihy, neboli zákop sdílený s umírajícím Francouzem nebo závěrečné nesení Kata na ošetřovnu. Škoda toho motýla, protože bych si s klidem dal i Cestu zpátky. Závěrem snad jen - skvělej protiválečněj film a kniha.(23.11.2012)

  • Douglas
    *****

    Nejlepší adaptace proslulého protiválečného románu Ericha Maria Remarqua letos vznikla v roce 1930, ale její stáří jí nesebralo ani drobet z její geniality. Extrémně působivý film Lewise Milestona vyvolává mrazení v zádech a perfektně zprostředkovává šílenství a nesmyslnost války, kterou poznáváte skrze skupinku německých studentů v čele s Paulem Bäumerem, jež naverbovala do první světové ještě před maturitou a dostala se do nejhorší situace vůbec... do zákopové války na západní frontě. Nemyslete si, že když byl film natočený roku 1930, nemá vám dnes už co říct... Válečné sekvence jsou nelítostné, krvavé, nehezké na pohled (např. detaily utržených rukou na ostnatých drátech) a navzdory tomu, že zvukový film byl teprve v plenkách, i brilantně ozvučené. Ale tento film není o bitvách, ale o lidech, kteří jsou nuceni v nich umírat. Nakonec totiž není důležité, jakou barvu má čí uniforma, protože největším a vlastně jediným skutečným nepřítelem je samotná válka (jak dokazuje velmi „remarquovská“ scéna, v níž je nucen Paul sdílet zákop společně s vojákem nepřátelské armády). Hrdinové postupně umírají nebo šílí... a buďte si jisti, že ani vám nedá toto mistrovské dílo zapomenout.(18.1.2005)

  • Houdini

    NFR 1990, Oscar 2 : Nejlepší film, Režie + 2 nominace: Kamera, Scénář(5.4.2004)

  • Matty
    ****

    Generační výpověď Ericha Marii Remarquea z roku 1928 patří k nejpůsobivějším dílům protiválečné literatury. Zásluhou vyprávění v první osobě, přesvědčivosti zaznamenaných hrůz, názorné demonstraci likvidačních účinků jakékoliv války na jedince. Ani ten, kdo válku přežije, nebude již nikdy žít. Natočení stejnojmenné adaptace pouhé dva roky po vydání bylo bezesporu krokem odvážným (ač měli doboví cenzoři problémy spíše s odhalenými mužskými těly než s násilím). V záplavě amerických heroizujících, často vyloženě náborových filmů, musela Západní fronta působit dost provokativně. Film se snaží převést většinu motivů z knihy, což se projevuje zejména na úctyhodné stopáži, zároveň je na svou dobu nezvykle naturalistický (čemuž napomáhá i absence hudby ve zvukové verzi) a dynamický od začátku do konce. Herectví v některých případech působí teatrálně, zrychlené akční scény nechtěně komicky a snaha předat humanistické POSELSTVÍ s blížícím se koncem stále více bije do očí. Knize se film sice nevyrovná, ale stále jde o nesmírně silný zážitek a důležitý film o tom, co z člověka udělá válka. 80% Zajímavé komentáře: genetique, Exkvizitor, Merggie(3.12.2006)

  • T2

    Rozpočet $1,448,864(16.7.2010)

  • Marigold
    ****

    Místy dílo doslovného a monologického pacifismu, který vede herce k jasně ohraničeným naléhavým promluvám na téma nesmyslnost války - ani zdaleka ale nedosahují efektu Remarquovy knihy, která není ani zdaleka tak formálně rétorická. Místy mistrovské dílo, které dovedně používá zkratky, srozumitelného symbolu a je naléhavé i beze slov. Závěrečná (dvoj)scéna patří k tomu nejlepšímu, co se v zákopech (nejen) Velké války zrodilo. Lew Ayres v roli Bäumera je bohužel značně teatrální, absolutním vrcholem filmu je Kat Louise Wollheima. Na svou dobu jistě udiví i svými masivními a poměrně sugestivními bojovými scénami (nelítostně "kosící" pohled kamery v "kulometných" scénách se mi vryl do paměti) - byť tam, kde si tvůrci vypomohli zrychlením, se z pohledu dneška blíží Milestonův film němé grotesce... Výborné dílo doby, která ještě věřila v naléhavost obrazu války a jeho čistě preventivní a humanistické funkci.(10.2.2012)

  • Kulmon
    *****

    Výtečně zpracovaný protiválečný román E. M. Remarquea. Studenti vyburcováni učitelem se dobrovolně přihlásí do války, aby záhy zjistili, že válka není o hrdinství, ale o nesmyslně promrhaných životech. Ve filmu jsou skvělé realistické bojové scény v zákopech, kdy se režisér nezdráhá ukázat krutost válečného běsnění. Jestli film zestárl těžko říci, ale kdybych se podíval na o 40 let mladší Stezky slávy, tak bych si neodvážil říct, že je tu nějaký rozdíl.(8.5.2009)

  • RHK

    Jeden ze 100 nejlepších válečných filmů (z doby po r. 1900) - 100 Greatest Post 1900 War Movies http://www.csfd.cz/uzivatel/136528-rhk/.(19.9.2009)

  • brit84
    ****

    Válka je krutá a první světová byla teda něco extra. Stovky mrtvých než vojáci vůbec stačili doběhnout k zákopu nepřítele, to je teda žrádlo. A když už tam doběhli, tak zas neměli co k jídlu. Podle toho, jak to bylo vyobrazený se divím, že vůbec někdo tu řež přežil.(13.3.2012)

  • xxmartinxx
    ****

    Stáři filmu jen podporuje autentičnost. Remarkova kniha snad ani nemohla být zfilmována lépe. Možná, že na dnešní dobu to působí maličko hloupě a okatě, ale to k době asi patří. Silné čtyři hvězdy. Po přečtení knihy funguje ještě lépe.(17.5.2010)

  • Madison
    ****

    Obdivujem tvorcov, že už na rok 1930 dokázali natočiť tak živo, autenticky a brutálne vojnové scény z bitiek na fronte, že ani v dnešnej predigitalizovanej dobe by sa za svoj film nemuseli hanbiť. Priznávam, že na mňa občas doľahli nudné chvíle a určite by som snímku prestrihala o 15 minút, no odkaz či myšlienka ani po toľkých desaťročiach od svetových vojen, nevyznievajú do prázdna a môžu čosi zanechať aj súčasným generáciám, ktoré neprežili hrôzy vojenskej mašinérie a len ťažko si to šialenstvo dokážu predstaviť. Osobne ma najviac ohromilo nadšenie - vytryskujúce z duše naivných študentov považujúci boj za vlasť a hrdosť jedinou možnou životnou cestou - čoskoro nemilo konfrontované skutočnou desivou realitou, kde mŕtvi padajú ako muchy v priekopách bez pozastavovania sa nad dôležitosťou obyčajného ľudského života. Impulzívna túžba po záchrane vlastnej existencie sa dokonale premieta v pokojnom nerušivom lete motýľa, ktorý nevnímame v bežný jarný deň, ale jeho výnimočnosť nám udrie do očí až keď sa naokolo ozýva zúfalstvo, bolesť a pominuteľnosť.(4.8.2010)

  • gudaulin
    *****

    Film je důstojným zpracováním slavné Remarqueovy literární předlohy a zároveň jedním z uměleckých vrcholů americké meziválečné filmové produkce. Samozřejmě kdo hledá chyby, najde. Technická kvalita odpovídá době vzniku, to znamená místy je nutné zamhouřit oko. Ve filmu celkem pochopitelně silně rezonuje po první světové válce masově rozšířený pacifismus. Remarqueův román vyznívá jako obžaloba války, militarismu a autoritářství, ale pacifistický po mém soudu není. Ve snímku má pacifismus deklamativní charakter, v některých momentech okázale vyčnívá. Herectví je v některých případech ještě lehce zatíženo érou němého filmu, která konec konců skončila nedávno. Ve srovnání s ostatní produkcí oné éry se ale drobné nedostatky stávají nicotnými. Na západní frontě klid přečnívá jako Eiffelovka nad pařížskou městskou zástavbou. S ohledem na dobu vzniku nebudu hnidopich a nadělím maximální počet hvězdiček. Tenhle kousek si to zaslouží. Celkový dojem: 90 %.(31.8.2017)

  • genetique
    ****

    Pri pozeraní filmu som mal normálne pocit, akoby herci, ktorý hrali hlavných hrdinov, ako aj tvorcovia filmu, prvú svetovú vojnu naozaj prežili a zažili všetky jej hrôzy, pretože všetko je tu perfektne zachytené, každá mimika, každý zákop, každý pohyb sú v najreálnejšej podobe. Prvé bombardovanie, prvé zabitie zblízka, prvá strata priateľa, až tu si to začínajú vojaci uvedomovať. Film podáva kruté svedectvo o nezmyselnosti vojny a hlavne o tom, že na fronte to vyzerá úplne inak ako z pohľadu bežného občana a že len na fronte si človek uvedomí, že už nebojuje za vlať, ale za seba samého. 80%.(18.9.2006)

  • zelvopyr
    *****

    [Oscar za nejlepší film č. 3.] * Silná filmařina, skvělá kamera, extrémně přesvědčivá výprava. Jeden z prvních opravdových exteriérových a zvukových velkofilmů, ne-li úplně první -- a nedělá ostudu ani po tolika letech. Drží se hodně důsledně románu E. M. Remarqua -- až moc doslovně, nejspíš by nějaké to zkrácení prospělo kompaktnosti. Smekám nicméně před tím, že takřka nesklouzl do patosu ani prvoplánového pacifismu: Prostě ukázal. A i tam, kde kniha víc meditativně mentoruje, se držel na uzdě a jen ukazoval a nechal diváka domyslet se.(18.5.2018)

  • Falko
    *****

    Pri tomto filme je sokujuce najviac to, ako dokonale boli natocene brutalne krvave sceny na bojovom fronte plne nekonecnych vybuchov a strelieb a k tomu este kvalitny zvuk na rok 1930 !!! Ten film naozaj nestratil nic na care a to uz bude mat pomaly 80 rokov. Opät jeden z dalsich filmov, ktory vynikajuco ukazal zbytocnost vojny, nadsenie mladych studentov ist priamo do boja a nasledne i velke sklamania alebo zbytocna strata zivotov. Nezabudnutelne sceny: vojak s nepriatelom v priekope a chytanie motyla. Bravurne!... 07.02.2009 ____ Louis Wolheim - (Kat Katczinsky) +++ Lew Ayres - (Paul Bäumer) +++ John Wray - (Himmelstoss) +++ Arnold Lucy - (Profesor Kantorek) +++ Ben Alexander - (Franz Kemmerich) +++ Hudba: Sam Perry, Heinz Roemheld +++(7.2.2009)

  • Niktorius
    *****

    Tvrzení, že film nezestárnul je hloupost...Zub času se na něm projevil notně, jenže právě datum natočení omlouvá spoustu jasných nedostatků - příšerné herecké výkony, mnohdy dementní dialogy a monology (Paulovo sténáním nad umírajícím Kemmerichem je zcela směšné a ani trochu dojemné) a v neposlední řadě i různé technické problémy (pozor, jde o jeden z prvních zvukových filmů!). I tak zůstává film poněkud nevyvážený. Máme tu naprosto výborné scény (bombardování, snímaní vyčkávajícíh vojáků v zákopech), které by natočeny současnou technikou obstály v libovolném válečném blockbusteru i sény vyloženě slabé - krom zmíněného Kemmericha bych připomněl střevní potíže vyděšeného zelenáče.... Podle mne je též trošičku škoda, že je snímek v porozvnání z knihou značně "odrsněný" - jsou zcela vypustěny vulgarismy, sexuální narážky a válečná brutalita... Veškeré výtky jsou však naprosto zanedbatelné, když je Na zápdní frontě klid natolik působivý, skvěle natočený a nadčasový snímek, že dokáže zcela strhnout i současného diváka. Zub času bude sice stále hlodat, ale nejspíš nikdy nedohlodá...(12.8.2007)

  • lesumir
    **

    Projevil se zub času nebo neprojevil? Na myšlence ani celkové pointě ne, ta přetrvává s nesmrtelnou knihou a pořád bude. A na filmu? No, zub času jako takový určitě ne, stále je dneska co obdivovat, protože když si uvědomíme, že je to z roku 1930, nemůžeme dělat nic jinýho, než otevřít pusu a sledovat. Avšak co na to řekne obyčejný divák? Že je to stará nudná hloupost. Za sebe říkám, že z objektivního hlediska je to první velkofilm, co byl kdy natočen a na 1930 je to nadčasové dílo o několik desítek let, jenže... Pokud u filmu střikrát usnete a už nemáte ani chuť dokoukávat, je něco špatně.(8.3.2009)

  • Véča
    *****

    Slavná protiválečná kniha E.M.Remarqua se dočkala již rok po svém první vydání dočkala filmového zpracování.Jak říká text distributora,léta nic neubrala na působivosti,jenže distributor, tak nějak zapomněl dodat,že léta ubrala na stravitelnosti.Herci hrají podle mě typicky pro začátky zvukového filmu,téměř každé slovo je pečlivě a pomalu vyslovené,jako když se učí mluvit malé děti,s ím souviselo i občasné přehrávání herců.Dělení jednotlivých scén tak trochu připomíná divadelní oponu,pokažé se náhle setmí a za okamžik jsme ze školy v kasárnách.Jako např. v Browningově Draculovi a dalších filmů počátku zvukové éry i zde režisér místy ještě nepoužíval zvukovou aparaturu,a to v bitevních scénách,proto se bojující vojáci pohybovali nepřirozeně rychle.Děj se skládal z těch nejznámějších motivů předlohy(vit ofic.text distrib).Padl v říjnu 1918,v den,jenž byl na celém bojišti tak tichý,že se zpráva vrchního velitelství omezila na větu:Na západní frontě byl klid....tak těmito slovy končí kniha . Stejné absolutní ticho narušované poryvy větru a vrzáním,přímo vyzařuje z poslední scény filmu, v níž umírajcí Paul marně vztahuje ruku po motýlovi,symbolizujícím zničené mládí a ideály.(29.7.2006)

  • balone
    ****

    Remarque patří mezi mé nejoblíbenější spisovatele, přečetl jsem od něj mnoho knih a samozřejmě i tuto, je to velmi dobrá adaptace, ale bohužel pořád tomu něco chybí a to jsou ty myšlenky, o kterých je polovina knihy, Lew Ayres se to snažil zahrát dobře, ale něco prostě mimikou vyjádřit nejde.(21.10.2009)

  • Aky
    *****

    Výtečné převedení Remarquova románu. Když si uvědomíte, co se v roce třicet točilo, tak tento film ční jako gigant.(20.6.2009)

  • Webb
    ****

    [7,5/10] (Universal Pictures) (Čb. /// Produkce: Carl Laemmle Jr. /// Scénář: Maxwell Anderson, Del Andrews, George Abbott /// Kamera: Arthur Edeson, Karl Freund /// Hudba: David Broekman, Sam Perry, Heinz Roemheld /// Oscar: Carl Laemmle Jr. (nejlepší film), Lewis Milestone (režie) /// Nominace na Oscara: George Abbott, Maxwell Anderson, Del Andrews (scénář), Arthur Edeson (kamera)) [1001 FILMŮ, KTERÉ MUSÍTE VIDĚT, NEŽ UMŘETE](2.2.2013)

<< předchozí 1 2 3 4 6 7
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace