Brutální Nikita

Naštěstí tenhle francouzskej film nemá moc společnýho se stejnojmenným seriálem.Luc Besson natočil docela drsnej a realistickej thriller. Anne Parillaud je ve své roli fakt brilantní a její přerod z drogově zavislé na tajnou agentku je vynikající, ale i tak to 100% nebude, něco tomu přece jenom ještě chybí (06.07.2006)

Asi největším uznáním pro film obecně je připuštění, že se do některých jeho scén snad i chvílemi hodila hudba Erica Serry. Nikita je patrně Bessonův tvůrčí vrchol a jeho nejcitlivější film. Sledujte ty plynulé přechody mezi náladou postav a náladou filmu. Když Nikita poprvé po třech letech sedí v luxusní restauraci na svých narozeninách, celá rozpustilá, aby následně dostala obrovskou bouchačku se kterou musí postřílet několik lidí, což se zvrhne v jedinečný kuchyňský masakr, tak po celou dobu má ten film stejnou hudební stopu i délku záběrů. Nikita nám představuje podivně neurčitě provázaný svět, kde v hotelových slepeních se potí agenti s nahrávacími zařízeními, u výloh si předávají informace špionážní spojky a v každém autě může sedět Viktor čistič, aby zahladil celou zpackanou operaci. Za těmito akcemi pak stojí země, kterou nezastupují v těchto případech bondovští agenti ve světle národních ideálů, nýbrž unesená společenská spodina, která nemá na vybranou. Koneckonců film několikrát naznačuje, že téměř všichni přítomní agenti mají podobnou minulost jako Nikita. A v tomhle všem se pohybuje holka, která nikdy neměla možnost být, pouze 'stát se'. Snad jí na jejích dalších cestách čeká už jen to dobré. "Bude nám chybět." (24.07.2021)

Je mi nad Slnko jasné, že Nikita je štvor a nie päťhviezdičkový film, akým dlhé roky u mňa bola. Napriek tomu, že v ňom Anne Parillaud (jedna z bývalej topky) a tomu, že si chránim svoje právo na nezávislé hodnotenia. Nikitu (odmietam ten stupídny prívlastok) som si pozrel ako dôverne známy film, aby som si opätovne vychutnal kľúčové scény a Parillaudovej stvárnenie Nikity, ako produktu ulice a doby. Ale tiež kultového čističa a "profesionála s ľudskou tvárou" v podaní Tchéky Karyu. Nikita nie je ani zďaleka dokonalým filmom. Ale je tiež pravda, že časť "dokonalých" filmov ma zanecháva pri ich projekcii dokonalo chladným. (10.04.2013)

Typický Besson ve svém nejsilnějším období. Silné a atraktivní téma zpracovává bez přemíry důrazu na pozlátko a první plán a naopak: koncentruje se na spodní proudy a psychologii postav. Akce a špionážní gloriola jsou staženy taktně do ústraní, o to větší prostor však dostává lidská dimenze příběhu o ženě, která dostala druhou šanci. Akční stránka, ač skutečně zabírá minimum prostoru, je provedená velmi vynalézavě a obsahuje značnou porci cynismu, ne nepodobného pozdější Tarantinově poetice. Anne Parillaud hraje s neuvěřitelným nasazením a drastický přerod své postavy podává s neobyčejnou mírou přesvědčivosti. O Bessonově formě svědčí i "čističovská" epizoda, která díky výkonu Jeana Rena patří k filmové klasice. Osobně mi dost vadí syntetický soundtrack a poněkud kolébavý krok vyprávění, nicméně i tak patří Nikita k absolutní klasice, na čemž nic nezmění ani tradičně debilní americký remake. (26.06.2006)

"Úředně jste zemřela v sobotu v pět hodin. Vězeňský lékař konstatoval, že jste spáchala sebevraždu předávkováním barbituráty. Jste pohřbena na zdejším hřbitově oddíl 8 hrob 30. Vláda se rozhodla, že vám dá ještě příležitost. - A co když nechci sloužit? - Oddíl 8 hrob 30." Nikitou se narodila, Marií se stala a jako Josephine vraždila, aby splatila svůj dluh společnosti. A mě to dost bavilo, i když daleko víc než samotná Nikita mě zaujal klid strýčka Boba a nejvíc mě pobavilo řádění Viktora Čističe. Ten byl jedinečný a já děkuju Bohu, osudu a Bessonovi za to, že si za pár let vzpomněli na jeho o kousek zabržděnějšího bráchu Leona. (09.02.2017)