If a Thousand Clarinets
VOD (4)
Obsahy(1)
Mají hudební nástroje a nebojí se je použít! Vojín Schulze (J. Menzel), smolař a klarinetista v jedné osobě, jednoho dne dezertuje před vojenským drilem. Na chvíli najde azyl ve škole nedalekého lázeňského města Alkalis. Tam právě přijede štáb nezávislé televizní společnosti Televis, vedený režisérkou Terezou (J. Brejchová). Ta má natočit reportáž o odhalení sochy J. S. Bacha. Mrtvý velikán však toho dne způsobí neobvyklý zázrak: zachrání klarinetistu Schulzeho před zastřelením, a to tak, že promění zbraně všech zdejších vojáků v hudební nástroje. Tereza tak místo původní nezáživné reportáže odvysílá senzační zprávy o zázraku. A protože vysílání má mimořádný divácký úspěch, dostane dívka za úkol uspořádat do druhého dne velkolepou televizní revui. Pomohou jí k tomu populární pěvecké hvězdy (K. Gott, H. Hegerová), členové televizního baletu, ale také někteří vojáci, kteří našli v hudbě zalíbení (W. Matuška, J. Šlitr, J. Suchý…). Nepřátelé z ministerstva války však nezahálejí. Kují různé diverzní plány a mimo jiné vysílají do kasáren elitní přepadový oddíl, ovládající balet… Slavný český muzikál z roku 1964 vznikl podle stejnojmenného divadelního „leporela“ Jiřího Suchého, které mělo premiéru v prosinci 1958 v Divadle Na zábradlí. (Česká televize)
(více)Videa (2)
Recenze (182)
Na geniálně rýmované texty a chytlavé melodie písniček Suchého a Šlitra už od dětství nedám dopustit .. a není tomu dávno, co jsem skoro hrdě nosíval tričko s tučným nápisem MAKE MUSIC NOT WAR. Takže nic proti muzice, nic proti myšlence, ale co ten scénář? .. proč tak dlouhej? Kdyby tisíc klarinetů hrálo jen nějakých 90 minut oproti nepochopitelným 130ti, nebylo by zapotřebí vší té zbytečné rozpačité vaty a trapných situačních vtípků, Tereza s Babetou by mohly zaznít každá jen jednou a celé by to bylo mnohem stravitelnější. No co už. ()
Muzikály si moje srdce nikdy moc nezískaly, ale i přes to jsem si doplnil vzdělaní o klasický český muzikál. Hudba Suchého a Šlitra mi nevadí, některé písničky se mi i docela líbí. Takže to docela vypadalo nadějně Ale zklamalo. A to hlavně kvůli jednoduchému příběhu. Až moc jednoduchému. Zápletka je prostá a ještě nevím proč by se na ni měl dívat něco přes dvě hodiny. Pak už i békání všech ostatních umělců bylo moc dlouhé. Prostě střihač mohl v pohodě hoďku zpěvů a ,,vtipných" keců a skečů ustřihnout. Možná kdybych se narodil o něco déle a oblíbil si tenhle skalní film Suchého a Šlitra, držel bych se ho zuby nehty. Ale takhle mi to prostě přišlo moc zdlouhavé, takže 60% ()
Muzikál s nie celkom výrazným dejom zameraný skôr na hudbu. Príbeh nie je textami piesní dotváraný, ale celý muzikál má skôr podobu zábavnej revue, ktorá je aj cieľom snaženia hlavných hrdinov. Antimilitaristické zameranie nie je zlé, len zvláštne formou aj humorom, ale to je asi štýl tvorcov Suchého a Šlitra. Zábavnejšia časť sa strieda so slabšou a celkovo muzikál nenaplnil moje očakávania. ()
Velmi originální muzikál, lehce mi něčím připomínající italské filmy té doby. Výborně obsazené osazenstvem divadelního démonu - Semaforem. Parodie na armádní socialistický kult by byla nemyslytelná bez opory hrdinů kultury. Vedle sebe se tak setkávají nejlepší herečtí i hudební "borci a bojovnice" české kultury. Výčet je ohromující... Zasazení do abstraktní krajiny tak posunuje tuto legraci za hranici ČSR i celé široké socialistické rodiny... ()
Filmový přepis muzikálu Kdyby tisíc klarinetů je prapodivným pomníkem jedné etapy českého hudebního divadla. Na počátku byla inscenace Divadla Na Zábradlí ze sezóny 1958/9, po té fenomén SeMaForu a výsledkem se stalo černobílé širokoúhlé pacifistické pásmo, které u nás prohrálo v konkurenci s barevnými a srozumitelnějšími Starci na chmelu a v některých zemích bylo dokonce zamítnuto do širší distribuce. Fenomén se z filmu stal až při obnoveném uvedení za normalizace. V čem je tedy problém? Naivní zapracování rádoby nezávislé televize (stejné médium se ve filmech řešilo už před válkou a už tehdy mnohem inovativněji), zejména parodické scény se Šmídou i s celým ministerstvem války jsou jak vystřižené z jiným šedesátkových počinů (Bílá paní, Konec agenta W4C nebo Šíleně smutná princezna). Zatímco na divadle Zuzanu hrála zralá Ljuba Hermanová, ve filmu máme tutéž roli věřit sexy Brejchové, což taky drhne. Takže zůstává besídka semaforských populárů, která funguje jako náhodný jukebox a formát celovečerního filmu vrací nejméně o tři čtyři dekády zpět. ()
Galerie (17)
Zajímavosti (30)
- Snímek patřil k nejdražším projektům své doby - stál 7 milionů korun. (hippyman)
- Kořeny filmu sahají až k roku 1958, ke stejnojmenné divadelní revui Ivana Vyskočila a Jiřího Suchého v Divadle Na zábradlí. (hippyman)
- V době uvedení filmu do kin jej recenzenti podrobili nemilosrdné kritice. „Za posledních deset let nebyl žádný film tak důkladně a jednomyslně ztrhán,“ povzdechl si režisér Ján Roháč. (raininface)
Související novinky
Zemřel Jiří Menzel
Ve věku 82 let zemřel v sobotu večer český oscarový režisér Jiří Menzel, informaci v neděli prostřednictvím sociální sítě zveřejnila jeho manželka Olga. Světoznámý tvůrce, jenž se v posledních letech… (více)
České lázně ve filmu
Česká města se v průběhu let stala kulisou pro mnoho filmových tvůrců. Zrakům lokačních z českých i zahraničních filmů neunikla ani lázeňská města. A zájem o ně mezi filmaři stále je. Na výlety po… (více)
Reklama