Suburra

Sebevědomá evropská žánrovka, která sice nikdy nenabídne tak cool hrdiny ani vybroušený scénář jako klasičtí zámořští konkurenti, ale přesto je příkladem divoce esenciální moderní filmařiny, která nehledí na konvence a servíruje takové audiovizuální hody, že plnohodnotně zaplní každičkou minutku své 130 minutové stopáže. Liboval jsem si v dravém tempu, v otevřených sexuálních scénách nebo poměrně naturalistické a uvěřitelné brutalitě a moc se mi líbila práce s nepůvodní hudbou, která paradoxně dodávala filmu v některých scénách ještě osobitější charakter. Příběh je sice rozprostřen mezi velké množství postav, mezi nimiž navíc není jediná, se kterou by mohl průměrný divák ve stádiu duševního zdraví sympatizovat a fandit jí, ale vyprávění je nesmírně konzistentní a střihač odvedl výbornou práci. Hodně velké překvapení, naše kinematografie má v Evropě nový vzor, kde tvůrčí inspirace neznamená úplné sci-fi - alespoň bych si to tedy snažně přál... 85% (11.01.2016)

"Majú pred tebou rešpekt, ale akonáhle sa k nim otočíš chrbtom, si pre nich len smradľavý cigán..." Taliansky film Suburra ma svojou kvalitou a reálnosťou veľmi prekvapil. Ako píše Enšpígl máte skutočne pocit, že takto to v živote chodí a hlavne z tohto dôvodu chválim reálnosť. Nie je to typický mafiánsky film o vybavovaní účtov, aj keď i na to dôjde, ale ide skôr o dokonalú ukážku pozadia a prepletení podsvetia a politiky. Cigánsky mafián zapadol veľmi dobre, ale kráľom bol stále pokojný a všetkými rešpektovaný mafián - Samuraj. Skvelý príbeh síce potrebuje nejaký čas na rozbeh, ale kvalitné obsadenie i réžia z neho robia film takmer bez slabého miesta. Kľudne mohol byť nominovaný na Oscara v kategórii naj. zahraničný film. 90%. (03.08.2016)

Co máte všichni s tím soundtrackem? Něco podobnýho jsem slyšel naposled u nějakého dokumentu o snowboardu, dyť se to k tomu vubec nehodilo. Jinak se jedná o fajn gangsta film z Říma, ve kterým se proplétají cigánští mafoši, převaděčtí mafoši, gambl mafoši, vysocí politici a drahý kurvy. Mě osobně mrzí strojená killa pointa, která mě hlavně ve vztahu k politickým kuloárům vůbec neuspokojila, a to protože na tuto notu ladí úvod filmu. Na Itálii OK. 75% (01.01.2016)

Talianska mafiánovka. Ukazuje totálne prepojenie všetkých dravcov a žralokov zisku do jednej motaniny. V nej výkonné právo získali bezškrupulózni exekútori pokynov tých zhora. Vlastnou drzosťou bez rešpektu odmietajú byť len vraždiacimi svalovcami. Požadujú svoj kus lukratívneho žvanca. Potomkovia dôstojných mafiánskych starcov z juhu dýchajú z posledného. Snažia sa o aké-také zmierlivé riešenie konfliktov. Nastupujú nervní mladí! Obraz želéovito opojný, no opakovane mierne nudiaci. Hudobne sa to približuje oddychovým chill-outovým zákutiam festivalov. Dej útržkovito pobieha stamadiaľ aj odhentiaľ. Prechody sa nesú v mene halucinaginatívnej farebnosti a ukazovania na podobnosť prostredí Ľudsky premrštene poobsadzované. Možno v duchu hesla, že vo veľa veciach podsvetia držia vysoké karty aj Cigáni; vystupujú v tlupách. Celok zamotá vďaka zaľudnenosti a nedopovedanostii trochen aj mozgové závity. Škoda len toľka energie na ozvláštnenie. Pretože všetko to slúži len jednej zabijackej storke o násilí, ktoré eskalovalo z toho, že ambiciózni mladí chcú mať viac moci a výhod. Hneď a rýchlo. Ďalšie poučenie: Nekafrite sa tomu, kto je maximálne zaujatý vlastným opojením do jeho halucinogénno-premýšľavých snení a vízií. Môžete sa to totiž pekne odsrať! Poznámka: film ponúka minimálne jedno neodkryté tajomstvo. No ale nie také, čo by extra kvárilo hlavy. Skôr je v kontexte deja vedľajším, hoci azda kľúčovým. A to je fajn. Začína ním dej. Z času na čas sa tam vráti, A na chvíľu sa ponorí do dôstojne starobylých Vatikánskych chodieb s majestátnou výzdobou a kopcom v koži viazaných starobylých kníh. A pomedzi všetku tú duchovnú dôstojnosť a vznešenosť si pán pápež Ratzinger čosi ševelí, šepce svojmu miništrantovi, ani sa na nás divákov filmu nekukne. Nakoniec skladá úrad. Zvlieka prsteň. Odchod Ratzingera z Petrovho stolca bol fakt nečakaný a nevídaný. Mohol súvisieť s mafiánskymi kšeftami, financovanými Svätou stolicou? No mohol, taký intelektuálsky páprda musel kľaknúť z nôh na kolená, keď sa dozvedel o naozajstnom fungovaní korporátnej finančnej skupiny s názvom RKC. (19.01.2016)

Tenhle Štefan je fuckt třída a navazuje přesně tam, kde Damiano Damiani nechal Koráda Katániho sežrat chobotnicí. Místy si sice trochu hraje na Refna, nicméně na rozdíl od dánského nudila je každý jeho lysohlávkový záběr tisíckrát vyvážen sugestivně brutální realitou, která vám na patře zanechá nepříjemnou sýrovou pachuť nemytého italského ocasu. Bez jakýchkoliv servítek ukazuje, že Smolíkovic kočka už dávno není ta centrálně řízená Puzova romantická partička nonšalantních staromilských dědků s růži v klopě ručně šitého obleku od Armániho, nýbrž z řetězu urvaná banda hnusných vymaštěných cigošů, vypatlaných socek a bezskrupulózních smažek v sériových teplákovkách od Umbra, vkusně doplněných v Turecku šitými kundami z Boženky, která se bez jakékoliv hierarchie vzájemně řeže padni komu padni a bez jakékoliv úcty k životu terorizuje každého okolo. Do toho pár Babišů berluskoniovského typu bezostyšně hrabe u každého nabídnutého koryta, k čemuž se naprosto bezbožně přidávají i jako vždy nenažrané kudlanky a rozšiřují vatikánský imobiliář. Některé reálie velmi nápadně připomínají povltaví, až na to, že se tam mluví latinsky. No, takovému donu Vitovi by dozajista v hubě zhořkla cassata a rozkutálely se mu pomeranče, načež by ho jeblo z toho, jak se ta pečlivě pěstovaná tradiční chobotnice rozprskla v hejno zkurvených piraní a z Cosa nostry je teď Cosa lora, chaos dezorganizovaného zločinu. Genitálně natočený a hnusně mrazivý spektákl, po kterém si člověk přeje, aby někdo okamžitě odřezal Apeninský poloostrov a přilepil ho k Africe! (26.12.2015)