Suburra

Některé filmy je skutečně lepší vidět více než jednou a ve správné náladě. Když jsem viděl Suburru poprvé, bral jsem to jako slušný film, ale po více než roce jsem si dal repete a film vidím úplně jinak. Vynikající, nekompromisní pohled na italskou mafii v profesionální režii, s perfektními hereckými výkony a skoro dokonalou hudbou. Parádní film (24.05.2016)

WAU... Nečakal som až takto intenzívny filmový zážitok, od talianskeho režiséra, Stefana Solima !!! Je to v prvom rade talianska odysea gangsterských kruhov, ktorí majú medzi sebou nevybavené účty. Všetko toto rozpútal, ako prvý, jeden zo skorumpovaných politikov, Filippo Malgradi. Pri nočnej zábave na hoteli s prostitútkami si vyšli poriadne z kopýtka, až sa táto mladá deva predávkovala na smrť + niečo navyše, tesne predtým... Politik povedal ďalšej žene, ktorá bola pritom, aby sa zbavila tohoto tela. Ona zavolá kamarátovi, ktorý jej s tým, akože pomôže, lebo potom začne vydierať tohto politika, ktorý si na oplátku zaobstará človeka, aby dal tomuto faganovi príučku, že takéto veci sa nerobia. Ten človek, ktorý ho mal len postrašiť, ho chladnokrvne zabije, a tým sa začína niekoľkodňové dejstvo snímku, odohrávajúceho sa v novembri roku 2011, ktorého predznamenáva blížiaca sa APOKALYPSA, ktorá sa o všetko postará, nemyslím, že by mala nastať prírodná, ale to, že posledný deň sa všetko vyhrotí medzi zúčastnenými, ale až jedna žena, dá vzápätí za všetkým týmto definitívnu bodku ! Vskutku, strašne napínavý film s viacerými zaujímavými postavami, ktoré dlhú dobu miešajú kartami, niektorí majú výhodu nad ostatnými, neskôr sa karta zase obracia, a povýšený bude ponížený, a to pred vlastnými ! Vynikajúci film, ktorý ma viac, ako dve hodiny držal v šachu, ako to skončí, i keď som presne vedel, čo sa na koniec blíži... Ba, ani CIRKEV, nie je nevinná ! Rýchlo. Pozrite si to, inak veľmi oľutujete !!! V Taliansku by som žiť na trvalo nechcel, táto krajina je pekná na pohľad, ale vo vnútri sa skrýva niečo oveľa horšie, ako sa zdá, zlomyseľnejšie, že je Slovensko oproti tomu nevinná ľalia. No, ani štát, v ktorom žijem, nie je na tom z hľadiska korupcie, nič extra ! Prakticky si môžu vymeniť kabáty ! (14.08.2016)

Lze říct, že gangsterský film má jedny z těch konzervativnějších recipientů a o to víc lze obdivovat fatální lyrický přístup Sollimi, který vykresluje zkorumpované a zločinem prorostlé prostředí jako bezvýchodný mikrosvět, kde se setkávají lidé ze všech společenských žebříčků, které spojuje rezignace na morální a etické hodnoty. Kladné hrdiny zde nevedeme, v zásadě téměř každému zde přejeme zasloužený trest a tedy film vstupuje do diváka primárně svou náladou. K tomu využívá poměrně atypické postupy, kdy mnoho scén nemá například prostorové expozice. Často je zde scéna zahájena záběry na s dějem zdánlivě nesouvisející činnosti, které postupně budují prostor, v němž se daná sekvence bude odehrávat. Což funguje hlavně z toho důvodu, že ony scény jsou podstatně delší než je zvykem a navzdory právě té náladotvorné atmosféře jsou poměrně procedurální. Ideálním příkladem je přestřelka v supermarketu, což je epizoda, která se odehraje ve čtyřech patrech obchodního domu, ačkoli její protagonisté se setkají pouze v jednom z obchodů na jejím počátku. Velké celky, zabírající obecně povědomé interiéry obchoďáku a civilní oběti zde proráží právě onu hranici zločineckého světa a světa civilního. Výslednému tvaru se pak daří udržovat i přes revenge finále zkrachovalou náladu, protože jakkoli mnoho zla bylo potrestáno, jednalo se stejně jen v kolečka stále se točícího soukolí, které jen s drobnými obměnami bude fungovat na věky dál. (27.06.2016)

„Tohle je Řím. Tady je nebezpečné i přecházení přes ulici.“ Vzhledem ke zdejšímu vysokému hodnocení a kladným ohlasům jsem čekal žánrovou pecku. A nutno konstatovat, že jsem se jí také opravdu dočkal. Promakaný vizuál spolu s na první poslech ne úplně hodící se hudbou (brzy však divák přijde na to, že sem naopak sedne moc dobře) vytváří místy až hypnotickou atmosféru. Ta nádherně dokresluje všechno to falešné pozlátko na povrchu a skutečnou prohnilost uvnitř. Reálie hlavního italského města to jen podporují, a ač se zdá Řím velký, všudypřítomné špíně je vlastně moc malý a těsný. Příjemných chvilek si tu divák moc neužije, to spíše mrtvol, intrik a demonstrace moci (ať už domnělé nebo skutečné). A nejhorší (ve smyslu nejlepší) na tom všem je, že to vůbec nepůsobí jako z jiného světa, spíš naopak velmi reálně. Menší problém jsem měl jen s nedořešením některých dějových linek, resp. osudů postav v čele s tou (docela nevyužitou) církevní. Příbuzný seriál Gomora jsem zatím neviděl, ale Suburra mě na ni rozhodně nalákala. (13.07.2016)

Tyhle opusy z podsvětí, kde ještě včera večer byl Tonda Jindřichův kamarád a o pár hodin později to koupí jeden z nich od druhého do zad, jsou vesměs poměrně atraktivní. Přepálená stopáž, mnohé nadbytečné scény, hodně postav, horší orientace, několik zbytečných linií. Neapolskou válku gangů z Gomory vystřídalo římské podsvětí plné zmetků chatrné morálky. Klid zbraní nevydrží dlouho, stačí malá záminka a nekompromisní násilí se znovu naplno dere mezi mafiány. Stírají se hranice mezi mocí a korupcí, velké ryby směle loví, malé si chtějí taky něco urvat a všichni, když jde do tuhého, neznají bratra. Pokud mi něco vadilo, tak pár okatě strojených sekvencí. O genialitě bych ani zdaleka nemluvil. Ale ve výsledku docela dobré. 70% (29.01.2016)