Vandronik
Der Reisekamerad
Režie:
Ludvík RážaKamera:
Jiří MacákHudba:
Petr HapkaHrají:
Tomáš Valík, Fritz Bachschmidt, Matthias Habich, Mapi Galán, Eva Vejmělková, Sergio Fiorentini, Josef Kemr, Martin Růžek, Marián Labuda st., Pavel Zedníček (více)Obsahy(1)
Pojďme se podívat na výpravný koprodukční film na motivy pohádky H. Ch. Andersena, jehož dílo uchvacuje celé generace malých i velkých čtenářů svým poutavým dějem, malebnými detaily, svéráznými postavami a především nenásilným prolínáním skutečnosti a fantazie. I když příběh začíná neradostně, věřte, že se vše v dobré obrátí, jak to tak v pohádkách bývá... Po smrti otce vyžene Jana (T. Valík) z domova bohatý kupec. Nezbývá mu tedy nic jiného, než se vydat do světa. Na své trnité cestě potkává muže, kteří jedou do královského města získat ruku princezny Agnes (E. Vejmělková). Všichni však skončí jako zkamenělé sochy. Když v noci Jana přepadnou lapkové, objeví se tajemný muž (F. Bachschmidt dabovaný P. Haničincem) a Jana pomocí kouzelné hole zachrání. Kouzelná hůl a tajemný přítel mu pak pomohou překonat mnoho překážek, které jim připraví kouzelník Magnus (M. Habich dabovaný B. Rösnerem). Ten má totiž ve své moci princeznu Agnes a na svědomí má i její nápadníky. Na Janovi pak je, aby princeznu i nápadníky vysvobodil a pohádka mohla skončit svatbou… (Česká televize)
(více)Recenze (212)
Velmi, velmi depresivní pohádka, při které jsme se jako dětí velmi, velmi bála... ()
Víte, v čem je tahle pohádka jiná než současná mass produkce? Proti hrdinovi stojí ultimátní zlo, které se nepitvoří ani není směšné, ale safra ZLÉ. O to větší je síla dobra a poučení. Fantastická atmosféra, výborná hudba (Petr Hapka ja klasik hudby českých pohádek), herci a příběh s filozofickým podtextem (viz např. skvělý závěrečný dialog). Duo Trávníček-Labuda a duo Skopal-Vyskočil jsou fantastičtí! Naprosto vyvážené dávky humoru, napětí a romance. Trio černých rytířů je také k pohledání, směs českých a německých herců je výborná (vždycky jsem strašně bál Matthiase Habicha s hlasem Borise Rösnera). Ve snímku graduje především atmosféra, která je na začátku dotažena na absolutní vrchol (smrt otce, odchod z domu). Obdivuji všechny ty dokonalé momenty a parádně načrtnuté postavy. Stačí jen Labudův výraz, když nevěřícně pronáší: "Vobyčejnej dědek, vobyčejnej kluk..." a je vymalováno. Prakticky nemám výhrady. 95%. Nejlepší pohádky jsou hororové pohádky. A těch kamenných soch s živýma očima se bojím doteď :-) V mém zebříčku tuhle pohádku už asi nic nepřekoná. Když sleduji každovánoční konkurenci v TV, shledávám, že je bezkonkurenčne nekonkurenceschopná! ()
Jedna z nejponurejších a nejprapodivnějších "českých" pohádek. Od dětství až doteď jedna z mých vůbec nejoblíbenějších, ale musím uznat, že zrovna o králíčcích se mi po ní nezdálo.xD ()
Zhlédnuto bezprostředně po dočtení Andersenovy pohádky "Společník na cestách", na jejíž motivy byl tento pohádkový film natočen. Srovnání literární předlohy s její filmovou adaptací se v tomto případě přímo nabízí, protože tvůrci se uchýlili k celé řadě změn oproti Andersenově textu. (Více se jim věnuje bakalářská práce "Společník z cest očima Ludvíka Ráži", kterou v roce 2013 vypracovala Hana Marková a kterou doporučuji pozornosti eventuálním zájemcům). Jednou z významných změn je už samotný název filmu, který se od předlohy liší - osobně ho nepovažuji za šťastný (je příliš dlouhý a špatně zapamatovatelný - nedovedu si představit, jak nějaké dítě pronese větu typu "Jupí, dneska dávají moji oblíbenou pohádku O JANOVI A PODIVUHODNÉM PŘÍTELI" - srovnejte třeba s "Dneska dávaj POPELKU") a spolu s jistým lehce pochmurným laděním celé pohádky si ho dávám do souvislosti s tím, že tato pohádka není mezi českými televizními diváky příliš oblíbená (viz i zdejší relativně nízké hodnocení). A přitom si osobně myslím, že je to velmi pěkný film - s mimořádně šťastným obsazením (fenomenální Kemr a Habich, roztomilá Vejmělková, zbytek rovněž velmi dobrý), zajímavým výtvarným pojetím a zdařilou kombinací vtipu a vážnosti. Za sebe bych tomuto filmu - kromě jeho nevhodného českého názvu - vytkl i výstřední kostýmy většiny postav, které na sebe upoutávají nepřiměřenou pozornost, a potom snad i nevalnou úroveň většiny triků. Na to, že film vznikl v porevolučních poměrech v zahraniční koprodukci, díky níž si jistě tvůrci nemohli stěžovat na nedostatek financí, působí celý film dosti laciným dojmem. Což je škoda, protože jinak je to jistě jedna z nejhezčích pohádek, které se u nás za začátku 90. let natočily. ()
Tak bohatá koprodukce a tak slabý výsledek? Klasický příběh o zakletí, zlu, dobru a vše přenášející lásce, lze nalézt ve spoustě jiných pohádek. Temná atmosféra, zapříčiněná skvělou Hapkovo hudbou a dokonalým dobovým projevem Josefa Kemra, je nepochybně perfektní. Ostatní herecké výkony, v čele s Tomášem Valíkem, film sráží hodně dolů. V některých případech nepřirozeně rušící dabing a velmi tuctová režie - Závěrečný souboj velmi slabý. Zdařilá dvojice zlodějíčků, kteří vedle Kemra jako jediní splňují, svým projevem, dobovou atmosféru, mi k vyššímu hodnocení taky už nepomohou. Skvělý potenciál, který si zasloužil daleko preciznější uchopení. ()
Tohle je takříkajíc pohádka-horror, na který není radno pouštět malá dítka. A že Andersen jen vylepšil řecké báje o evropské reálie a atributy (podívejte se na Souboj Titánů a je to jasné jak facka), to je úplně jedno, který středověký epos to neudělal? Ale vážně, Ludvík Ráža skutečně natočil kultovní pohádku devadesátých let. Sice nejspíš nepatří k divácky oblíbenějším kouskům, na druhou stranu je nazapomenutelná. A to díky nepohádkově dekadentní atmosféře a obrácenému pojetí strachu, kdy vás ve výsledku neděsí hlavní padouch, ale spíš tajuplný Janův přítel. Napomáhá tomu také podivně disharmonická hudba a vcelku neokoukané tváře v hlavních rolích. ()
I když tahle pohádka není extra zručně natočena a Tomáš Valík v hlavní roli je herecké poleno, tak tvůrce by neměl stihnout hněv Hanse Christiana Andersena, na jehož motivy je pohádka natočena, protože Ludvík Ráža ji, přes její televizní rozměr, natočil originálně. Jan si dělá zálusk na zakletou princeznu Agnes a jeho otec mu před smrtí sdělí dávné tajemství jistého medailonu, které značně ovlivní ,a poněkud ulehčí náročnost princezniných hádanek spočívajících v uhodnutí jejích myšlenek. Kdo neuhodne zkamení, a už je to pěkná sbírka šutráků. A Jan napochoduje na hrad, třikrát mrskne správnou odpověd (ty dvě správné neměl tak úplně z vlastní makovice), princezna zvlhne při pohledu na něj a je jeho. Apropo, Tomáš Valík hrál naprosto příšerně, všichni herci kolem něj byli lepší, a navíc byl předabovaný Martinem Zounarem, což ve výsledku působilo rušivě, akorát když řval v "akčních" scénách, protože Zounarovo zakřičení bylo opravdu peklo. Nešlo se ubránit smíchu při zabarvení jeho hlasu. Valík se tvářil vždycky přesně opačně než měl, a ani svoji postavu neobdařil velkým charisma. Dovedu si představit, jak z jeho nemotorného herectví, musel být přísný režisér Ráža na prášky. Koprodukce s německou produkcí vnesla do pohádky takovou tu typickou německou neohebnost, a především čeští herci, zejména Zedníček s Labudem jako vtipní zlodějíčci, byli ve vedlejších rolích daleko před nimi. Když k tomu přidám slabé triky, ale solidní masky a kostýmy, zdařilý hudební doprovod Petra Hapky nebo Evu Vejmělkovou, o kterou se usilovalo, vychází mně z toho dějově neurovnaná pohádka, která sice zapadla, ale o to víc pro její plus hovoří její neokoukanost a v neposlední řadě Rážův neotřelý režijní styl. Mé hodnocení: 40% ()
Velmi atmosférická a podmanivá pohádka, která patří už léta k mým absolutně nejoblíbenějším. ()
Nemám rád Andersenovy pohádky, když jsem byl malý, působily na mě ponure a strašidelně, a na tom se nic nezměnilo. Stejně tak jsem vnímal a vnímám tuto. Nicméně samotný příběh má hlavu a patu a navíc je zpestřený tragikomickou dvojicí Zedníčka a Labudy, která výborně kontrastuje se strašidelnými okamžiky. ()
Drsný film, který jen dokazuje, že každá pohádka je v podstatě horor. ()
Když jsem byla malá, tuhle pohádku jsem milovala. Po letech jsem si ji pustila a zjistila jsem, že příběhově se mi líbí stále, ovšem herecký výkon a hlavně mluva Tomáše Valíka mě přiváděla k šílenství. Není on lehce mentálně zaostalý, jestli ano, potom se omlouvám, jestli ne, tak stejně nevěřím. Každopádně děj pohádkového příběhu byl zajímavý, něco jiného a ne ta ohraná písnička pořád dokola. ()
Když jsem tohle viděl poprvé, bylo mi tak sedm. Ovlivnilo mně to opravdu dost... ()
Povedená pohádka na motivy Hanse Christiana Andersena. Docela temná s komickými prvky pánů Zedníčka a Labudy. Hezký příběh. ()
S takovou kouzelnou hůlkou by se mohly realizovat lepší nápady, než jem trumfnout jakéhosi přiblblého čaroděje. ()
Pohádka, která není pro děti. Ponurá, temná, znepokojivá, vynikající provedení, výprava, hudba i herecké výkony. Mám ji ráda, ale být dítětem..nevím, nevím... ()
Moje hodnocení se velice liší od názoru velké většiny divácké obce, mám pro to ale svůj důvod. Tradiční česká filmová pohádka má obsahovat humor a toho se mi zde hrubě nedostává. Zlo nemá být nemilosrdně zlé, nýbrž neskutečně hloupé a ve finále zesměšněné (Miloš Kopecký v Pyšné princezně, generálové Kemr a Vostřel v Šíleně smutné princezně, správce Preiss a kaprál Nárožný v pohádce S čerty nejsou žerty....). Tento snímek se tradice nedrží, je temný až hororový a dle mého názoru nevhodný na štědrovečerní primetime, kde jsem ho před lety jako dítě poprvé spatřil a zkazil si tím celé vánoce. ()
Jako malému mi přišla tato pohádka velmi zajímavá. Měla totiž trošku jiný příběh než všechny ostatní pohádky. A mě se to líbilo, příběh byl poutavý, ale také trošku strašidelný. A líbili se mi triky použité v této pohádce. Výtku snad mohu mít jen k názvu, protože jsem si ho nikdy nemohl zapamatovat. Pohádku jsem zkouknul i teď po letech a pořád se mi líbí, sice už to nebaví tolik jako v dětství, ale 4* si určitě zaslouží. ()
Jedna z nejdokonalejších pohádek a Ludvík Ráža i tady dokázal, jak dobře umí vystihnout atmosféru, děsit, ale tak nějak jemně, a ještě předat nějaké to poselství o slušném chování. ()
Snad podivná souhra náhod, pustit si svou oblíbenou (určitě v první pětici mých jejoblíbenějších a nejlepších pohádek) pohádku v den, kdy zemře člověk, který pro ni dělal hudbu. Pohádka krásně atmosférická, ještě si vzpomínám, jak jsem v kině propadal občasným náznakům strachu, s dobrým obsazením (Eva tehdy prostě jela, jen nechápu, proč jí dali tu paruku), docela povedenou výpravou a charismatickým záporákem. S tradičně výtečnou, atmosférickou a chlupy ježící hudbou, protože Petr Hapka zklame jen málokdy. Budiž ti země lehká Petře. ()
Hororová pohádka se skvělou hudbou. ()