Tales from the Loop
Tvůrci:
Nathaniel HalpernScénář:
Nathaniel HalpernHrají:
Rebecca Hall, Duncan Joiner, Daniel Zolghadri, Tyler Barnhardt, Stefanie Estes, Jane Alexander, Paul Schneider, Jonathan Pryce, Ato Essandoh (více)VOD (2)
Epizody(8)
Recenze (23)
Má to zvláštní kouzlo, tohle ,,art retro emo sci-fi" pro děti z 21. století. První díl sice slabý, nudný a nelogický, pak jsem tomu ale asi jako divák přišel na chuť a postupně mne to vtáhlo do svého originálního, byť lehce bizarního světa, v němž dění občas zpovzdálí sleduje obživlý mlčenlivý robot. Nádherná hudba. Prazvláštní atmosféra. Síla nevyřčeného. Chvála melancholie... Škoda občasné nudy a nelogičností... ()
Jaká předloha, taková do značné míry i adaptace. I když ze zcela jiných důvodů, jelikož jak v osmi epizodách zadaptovat necelých 140 stran ilustrací, že? Knižní Smyčka stojí právě na ilustracích (půjčujte, googlete, stojí vám to za to), kde genius loci je alfou i omegou každé jedné malby. Každá překypuje osmdesátkovou nostalgií, dětskou výpravou za dobrodružstvím, alternativní "retro-future" historií, sychravostí podzimu i mrazivostí zasněžených dálav. Bohužel však knižní Smyčka padá na nadbytečné "jakože příběhové" omáčce kolem. Paradoxně v ní tedy obrázky nemají úlohu ilustrací, protože ilustrací je text samotný. Jak se s tím vším popasovat v dramatickém seriálu? Překvapivě dobře. Atmosféra i design maleb Stålenhaga jsou přeneseny f-e-n-o-m-e-n-á-l-n-ě (navíc mohutně dopovány hudbou Glasse). Nedá se popřít, že příběhy jsou odstaveny na druhé koleji za výše uvedeným, ale pouze na druhé a nikoli jako v knize na čtvrté či páté. Kde v předloze byl nástřel základní osnovy dobrého příběhu v jedné dvou větách "jen kdyby je někdo schopný pořádně uchopil a rozpracoval", tak tam se přesně to Halpernovi/Amazonu podařilo. Ne památně, mnohdy až vyloženě utahaně; a to i na seriál sázející na komornost a záměrně pomalé tempo. Ne vždy to dějově stačí na utažení bezmála hodinových stopáží, ovšem dostatečně kvalitně, aby to nestahovalo celkovou kvalitu do hlubin nezajímavosti. Může to na první dobrou budit dojem, že se tu kombinují Stranger Things (poetika, děcka, retro, dobrodružství) s Black Mirror (epizody, přesah, témata), ale není tomu tak. Tales from the Loop jsou svébytné. Někdy je to dobře, někdy ne, ale každopádně mají (již jen díky atmosféře a audiovizuálu) veškeré předpoklady, aby z nich byl sci-fi kult i počin, o kterém se bude mluvit. A přes veškerá "ale" zcela zaslouženě. | S1: 4/5 | ()
Umělecky laděná retro sci-fi s fantastickou vizuální stránkou a podmanivou hudbou. Každý díl je jinak dobrý i když se všechny vydávají podobnou mysteriózní cestou. Nedotažené zápletky zamrzí nejvíce. Právě ta příběhová nevyváženost jinak podařenému projektu trochu podraží nohy. ()
Natočeno s inspirací obrazů umělce Stalenhaga, takže seriál má podobný vizuální styl jako obrazy. K atmosféře přispává pomalé tempo, které ale na mě bylo až příliš pomalé, protože podobné povídkové seriály mají díly kratší. ()
Moc příjemné jakoby šeptem vyprávěné příběhy. Nic ukřičené a afektované. Robůtci pobíhající po lese, lidé ve svetrech v interiérech plných nábytku po dědovi a babičce - takové futuretro. Civilní herecké výkony (po dlouhé době nadějní dětští herci). Za kamerou zajímavý tvůrci (Stanton, West, Jodie Foster) a Glass za piánem. Pohlazení po duši. ()
Stålenhagovy kresby mám rád, stejně jako hru Generation Zero která se v nich silně inspirovala, a tak jsem od tohohle čekal přece jen trochu víc. Drží se to zbytečně zpátky co se týče sci-fi prvků, v originálních kresbách jsou obří výjevy který by člověk rád viděl rozpohybovaný, ale seriál nabízí pouze komorní nenáročný adaptace. Jelikož je to víceméně povídková série, má to silnější i slabší díly, bohužel slabších bych řekl že bylo víc. Aspoň si to drží celou dobu depresivní podtón a má to dobrou hudbu (a kupodivu slušný dětský herce). Na víc jak 3 to neni. ()
Nudná snužka nudy, a nenapětí jelikož jsem věděl jak dopadne celý seriál od prvních 15-ti minut prvního dílu. Bohužel, absolutně zbytečný, roztahaný, visuálně nezajímavý (Pro mě bohužel i sound-designem a ostčkem). Na to že je to seriál s touto tématikou, čekal jsem surovost a drama. Bohužel se mi dostalo jen zpatlaných slaďáren z knížek co se čtou dětem před spaním. Souhlasím s Awer. ()
Hrozně hrozně hrozně moc nevyužitý potenciál kouzelných světů Simona Stalenhaga. Vizuál je krásný, o tom žádná. Překvapivě ani ne tak kvůli strojům, jako spíše přírodním scenériím. Nálada některých epizod je originálně neutěšená, což není slovo, co bych používal pro popis současné filmografie často. Ale ten celé to vyznění, fungování světa, příběh...Tam, kde to na začátku vypadá i na 4*, to poslední díl zcela zabije a nic lepšího než 3* nedokážu dát. ()
Pokud v malbách Simona Stålenhaga vidíte něco jedinečného, až magicky temného a krásného zároveň, splní tento seriál vaše očekávání. Tales from the Loop mají naprosto fenomenální vizuál, hudbu a výpravu. Rozpohybovat knižní ilustrace se povedlo skvěle (i když si myslím, že původní scenérie Švédska by některým scénám slušely více). Vymyslet k malbám příběh je něco neskutečně komplikovaného a téměř nesplnitelného, protože každý si v těch barevných obrazech hledá něco jiného: různé emoce a zcela odlišné chápání atmosféry. Simon Stålenhag je fenomén, jeho lehce znepokojivé, obrazy "tech-venkova", které propojují lidi a všemožné stroje jsou něco, co jsem nikdy jinde neviděl. I přes komplikované zadání, se podařilo přenést dle mého většinu toho co, jsem zažil, při prohlížení maleb. V tomto ohledu mě seriál rozhodně nezklamal. Příběhy v Tales from the Loop mají záměrně pomalý, až roztáhlý styl vypravování příběhu. Záměrně se melancholicky nikam nespěchá, dlouhé záběry s ruchy okolí jsou super, vtáhnou vás do děje a vytváří půdu pro maximální vnímání emocí. Ty jsou v každém díle zcela jiné. Pomalé tempo mi rozhodně nevadilo, nicméně v jistých místech mi nepřišlo dvakrát vhodné, scenáristicky nedotažené. Styl vyprávění tedy rozhodně není mainstream a nemusí vyhovovat kažnému. Stejně tak i vyznění jednotlivých dílů, kdy se jakoby nechávají různé závěry zcela na divácích a vyznění samotných konců se ponechá více méně neutrální. I přes mnohá fatalistická témata s nádechem děsu, temnoty a "chaosu", je z toho cítit klid a takové "smíření s Vesmírem" hlavních postav. Smyčka je sice vymyšlená, ale určitě jsou některé myšlenky přenositelné i do naší reality. Různé interakce lidí a "nadpřirozených", zdánlivě nemožných věcí jevů je super a velmi zajímavou náplní. Valná většina nápadů je zcela originální a nemá obdoby. Tales from the Loop je jednoznačně jeden z nejoriginálnějších seriálových počinů posledních let. ()
K seriálu jsem se dostal vlastně náhodou skrz soundtrackové album s hudbou Philipa Glasse. Ta je spolu s vizuální stránkou asi nejvýraznější a nejhodnotnější součástí seriálu. Předlohu jsem přitom neznal. Základní myšlenka je hodně zajímavá a dala by se rozvinout do velké šířky. Tady na ní vznikl příběh, do značné míry epizodní, a přece vzájemně propojený, který je v některých momentech hodně silný. Působí ale poněkud nesourodě, nevyváženě, jednotlivé epizody se výrazně liší jak svým vyprávěním, tak i mírou použití mysteriózních a sci-fi prvků (a logiky, která místy pokulhává). Pomalé tempo dává vyniknout poetice hudební i vizuální, jen někdy se vleče až trochu moc. Dobře se pracuje s tím, jak se v jednotlivých epizodách představují nejen postavy, ale i zdánlivě drobné detaily, které se někdy později znovu připomenou a třeba i dostanou víc prostoru a obšírnější vysvětlení. Příběh navíc zůstává komorní, v každé epizodě se zaměřuje na jednu nebo dvě postavy v podstatě jen ze dvou rodin a všechny ty sci-fi prvky vlastně jen poskytují impulz k prožití bytostně lidských osudů a témat. Lidé vesměs zažívají životní ztráty a vyrovnávají se s nimi... Jo a robot je neodolatelně roztomilý jako Číslo 5. Cole (Duncan Joiner) by pak klidně mohl být takový nový David. ()
Tak trochu Black Mirror, tak trochu Krajmé medze a predsa niečo úplme unikátne. Prim hrá atmosféra, tvorená hlavne hudbou a future retro vizuálom. Paradoxne herci tvoria len kulisy aj keď sa to na prvý pohľad javí inak. ()
Miluju věci od simona stålenhaga 🖤 neuvěřitelný vizuální koncepty a melancholie až do morku kostí ()
Pomaly plynúci seriál s nádhernou, melancholickou atmosférou o obyvateľoch mestečka s tajomnou fabrikou Loop, ktorá spôsobuje, že svet tu občas funguje podobne ako Zóna v Stalkerovi. Zájsť si tu do okolitých lesov môže mať fatálne následky. Soundtrack Phillipa Glassa a vizuál inšpirovaný Simonom Stalenhagom mi nedovolia hodnotiť inak ako maximálnou známkou. ()
Tvůrci z Legionu a Vinylu, jistá a naprostá kvalita 💙 ()
Stalenhagovy kresby jsou jedinečné. Bohužel podle mého skromného názoru nejsou příliš vhodné k přetavení do podoby seriálu. Seriál vypadá a zní skvěle, jen ten příběh dost pokulhává. Nečekejte od toho seriálu jakékoliv vysvětlení , jakoukoliv pointu a budete spokojení. ()
Vizuál, hudba, herecké výkony včetně dětských a originalita na 100 %. To ostatní nebylo z čeho brát a povedlo se jen částečně. Ale nakonec závěrečný díl, který si jako režisérka vystřihla Jodie Foster, mě zlomil k lepšímu hodnocení. Nakonec, u které komiksové sračky, pokud bych bral v potaz typickou současnou produkci hollywoodských majors, můžete dosyta poslouchat Philipa Glasse? ()
Forma brilantní, ale obsahově neskonale povrchní a prázdné. Takhle by byla lepší pětinová stopáž, ještě větší zapojení hudby a pseudodokument ve stylu Koyaanisqatsi. Nebo naopak 3x delší stopáž, ale místo povídkového cyklu skutečný seriál ()
Slabé. Bohužel. Možná tak dva díly byly zajímavé, zbytek nic moc. Projeto tedy zrychleně. ()
Zajímavý námět, ten je tak za 4*, ale hrozné zpracování a k tomu multi-kulti to sráží dolů. Po dvou dílech jsem to vzdal. ()
Po dlouhé době různých nehodnotných seriálů (paskvilů) se objevil jeden, který dokáže zaujmout svým vizuálním zpracováním i dějem, který klidným tempem postupně představuje jednotlivé postavy. Nutno zmínit podařenou a umělecky zpracovanou atmosféru s retro vizuálem, který je příjemně zpracovaný. ()