Top Gun

Tváře chlapců posety kapičkami potu, jako by byli dělníci v ocelárnách, záběry do šaten na vysportovaná těla zahalená v ručnících, písek na zpocených svalech při plážovém volejbalu, neustálé řeči o ocase… Quentin Tarantino přišel ve filmu Rory Kellyho Sleep With Me s teorií, že se hlavní hrdina Top Gunu nemůže rozhodnout, jestli je nebo není homosexuál. Iceman (Kilmer) a ostatní reprezentují homosexuály. Kelly McGillis představuje heterosexualitu. Říká mu: „Ne, ne, jdi normální cestou. Hrej podle pravidel. Buď normální.“ Tuto teorii potvrzuje moment, kdy se Maverick nepokusí s Charlie vyspat hned první noc. Ona se diví: „Co se ksakru děje? O co jde?“ Potom ji vidíme oblečenou v mužském oděvu, protože ví, že to je jediný způsob, jak ho může dostat. Nejsilnější důkaz přichází v jedné z posledních scén, v níž Maverick a Iceman zvítězí v letecké bitvě a Iceman říká: „Když budeš chtít, můžeš lítat na ocase.“ Quentin své vývody prezentuje velmi přesvědčivě, nicméně pokud se díváte pozorně, zjistíte, že Iceman ve skutečnosti říká: „Když budeš chtít, můžeš být na křídle.“ Proč ale házet klacky pod nohy dobré historce, že jo..? Tento „výklad“ Quentin s úspěchem prezentoval na různých večírcích spolu s kamarádem Rogerem Avarym. Stojí však za pozornost, že i respektovaná kritička Pauline Kael označila Top Gun za homoerotickou blyštivou komerci, takže měl Tarantino možná nakonec pravdu... Pokud tuto tezi ponechám stranou, zbyde mi jen zhodnocení, které jsem spontánně vypustil z úst, když se mě dcera zeptala, o čem to je. O letadlech a blbečcích, co je pilotují. Take my brain away… (15.10.2014)

Tony Scott nejenže oslavuje prostřednictvím průbojného mladíka americký způsob života, ale jeho hit roku 1985 je i ukázkovou „náborovou propagandou“ amerického letectva!! První instinkt producenta Dona Simpsona byl přesný. Western s kovboji moderní doby. Drsné přezdívky, testosteron na maximum, kamarádství, patriotismus, široké úsměvy, záběry zalité sluncem. A spousta hitů. Přitom to trvalo dlouhé měsíce, než dostal projekt zelenou. Nevěřili mu, skoro ho definitivně odsunuli na vedlejší kolej. A pak by litovali. Kdo z nás totiž Maverickovi nedržel palce..? Ač samozřejmě všichni tušíme, že nedostatků má tahle nostalgická pecka dost. Vůbec mi to ale nevadí. (13.09.2006)

Je tomu už řada let, co jsem viděl Top Gun. Bylo tedy na čase po dlouhém a vyčepávajícím povídání uživatele Enšpígla se na tenhle film znovu podívat a zhodnotit, jestli je skutečně pravda to, co říká. Myslím si ale, že u jeho hodnocení je podstatná i doba, ve které ji viděl. Po pádu komančů, v eufórii a radosti. Top Gun v kině v ten moment musel být něco jako seslání dárku od Boha z nebe. A já to beru. Jen škoda, že já to takhle nevnímám. Každopádně frajer Tom Cruise a výborná muzika mluví za vše. Tony Scott vždycky moc dobře věděl, co chce natočit. Top Gun tak navždycky zůstane jeho nejupřímnějším filmem se vším všudy. A ta muzika, ta se ve světě nikdy neztratí. (18.10.2014)

„Mavericku, zachoval jste se nesmírně statečně. Ale měl jste přistát. Ten letoun nepatří vám, ale daňovým poplatníkům!“ Mou jedinou motivací ke zhlédnutí filmu byl fakt, že jsem si chtěl v budoucnu (ještě více) užít jedničku Žhavých výstřelů (věřím, že to účel splnilo/splní). A teď k samotnému snímku. I když jsem to nečekal, Top Gun vůbec není špatný film, jak naznačují některé komentáře. Agitační dílko to jistě je, ale existuje celá řada jiných podobně laděných snímků, které mají na zdejší databázi o dost lepší hodnocení a přitom se na ně dívat dá jen s velkým sebezapřením (žel zůstal jsem v tom poněkud osamocen). Top Gun baví. Sem tam úmyslně, častěji spíš nechtěně. Rozkošně rozpačitá romantická linka by mohla být kapitolou sama pro sebe. Ale zas jsem neměl pocit, že u filmu ztrácím čas. Tím spíš, že po filmařské/technické stránce nelze snímku moc vyčíst. Letecké souboje jsou možná maličko repetitivní (nebo hodně?), ale nic to nemění na tom, že jsou natočeny dobře. A proto i při hodnocení zůstanu na půl cesty, tedy u průměru. (14.10.2017)

Tá ústredná pesnička! Len čo začujem jej prvé tóny, spomeniem si na staré dobré časy, keď vznikali neskutočné pesničky pre trháky ako Duch alebo Hriešny tanec. Prvý Top Gun som si prvý raz v živote pozrel až po štyridsiatke, v r. 2022. Prehovorila ma na to manželka, s ktorou som pár mesiacov predtým zašiel do kina na dvojku a obom sa nám veľmi páčila paradoxne napriek tomu, že sme jednotku nevideli. Ja som tušil, že ju ani vidieť nepotrebujem, že ma proste nebude baviť... a napokon sa ukázalo, že som sa ani príliš nemýlil. Ona samozrejme nie je zlá. Režisér s kameramanom si užíva osemdesiatkovú poetiku, skvelú slnečno-plážovo-palmovú výpravu s malebnými (a rozhodne nie lacnými) rodinnými štvrťami, parádne kameramanské jazdy, nájazdy, lety, prelety, podlety atď. Ale priznám sa, že ma všetko to blbnutie so stíhačkami vôbec nebavilo. To, že som sa ťažko orientoval v tom, do kokpitu ktorej postavy sa práve pozerám, bol ešte ten najmenší problém. Okrem toho ma zarazilo, že scenár je svojím spôsobom o ničom. A to nemyslím ako ironickú urážku, ale doslovne. Temer nič sa v ňom nedeje. Postavy len chodia do baru, sedia v stíhačke a cvičia, prípadne sa spolu bavia v sprchách alebo v nejakej miestnosti a keď sa aj raz za čas zjaví stíhačková scéna, tak v drvivej väčšine len blbnú, cvičia a podobné neškodnosti. Z hercov som sa tešil na môjho miláčika od dôb Votrelca Toma Skerritta, ale najviac sa mi nakoniec páčil Val Kilmer, Kelly McGillis (vo výťahovej scéne sa podozrivo podobajúca na Charlize Theron) a sympaťák Anthony Edwards z Pohotovosti. Michael Ironside bol prekvapivo temer neviditeľný. Mohutne na mňa okrem pesničky a práce kameramana Jeffreyho L. Kimballa (Kučeravá Sue, Špecialista) zapôsobili práve scény s Cruiseovým parťákom, dvojnásobne momenty s jeho synom, ktoré vďaka existencii dvojky (ktorá z tohto brutálne ťažila, nebudem spoilerovať) mali úplne inú príchuť, než v dobe premiéry v r. 1986. Pri trápnom 15-miliónovom rozpočte to na celom svete zarobilo 356, čo bol obdivuhodný výkon. Takže je neuveriteľné, že hoci sa o dvojke hovorilo v podstate od premiéry jednotky, napokon vznikla až o 36 (!!!) rokov neskôr, po smrti Tonyho Scotta. A pri rozpočte 170 zarobila na celom svete neuveriteľnú skoro jeden a pol miliardu (!!!) dolárov. (30.09.2022)