Moje levá noha

Byl bych dal tři, nebýt toho, že jsem si přečetl velmi stručný životopis Christyho Browna. Měl jsem podezření, že scénáristé ten život prošmikali tak, aby z toho vznikl hezký keřík střižený pěkně do oblouku, po němž hladce stečou slzy dojetí. Nečekal jsem nicméně, že ten film vyhezkává skutečný život C.B. až tak bezostyšně. Vzpomněl jsem si, jak jsem četl K. Gotwalda, v jehož sebraných spisech chybí vše mezi Molotovem-Ribbentropem a Barbarossou. Proč asi, že? (13.08.2022)

Film, ktery stoji a pada na faktu, ze hlavni hrdina je kripl. At uz se jedna o predstavitele detske role, nebo Daniela Denniho Lewise, to primarni o co v celem filmu jde je skutecne jejich herecky vykon a naprosto realne zobrazeni cloveka, kteremu nefunguje nic, krome leve nohy a obcasneho huhlani. Obzvlast Daniel si s tim vylozene pohral a prestoze rozdavat Oscary za podobne role je tak trosku cheaterstvi, v tomto pripade to schvaluji. 6/10 (11.09.2010)

Jim Sheridan vo svojich dielach, ktorých témy naznačujú veľmi depresívny prejav, sa sústreďuje viac na silu osobnosti a na jej boj proti vlastnému osudu, ktorý sa snaží brať taký, aký je, čiže sa dá povedať, že témou jeho filmov a špeciálne My left foot je životná energia a nádej. Neskĺzol tu k sebaľútosti hlavnej postavy alebo odsudzovaniu jeho okolia za diskrimináciu, čo by mnohých režisérov určite lákalo. Film je veľmi svižný a plný optimizmu, čo je vzhľadom na tému príjemné prekvapenie. No a samozrejme životná Lewisova úloha. (19.06.2012)

Podobně jako v Uvnitř tančím se člověk musí narodit s velkým talentem, aby byl schopen zahrát tak těžkou roli. Lewis to zvládl dokonale a po zásluze si za to odnesl Oscara. Film jako takový ukazuje dost drsnou realitu Irska, kde se lidi moc dobře neměli a konkrétně mapuje hodně zajímavý příběh jednoho neobyčejného člověka. 85% (29.01.2017)

Srdceryvný příběh Christyho Browna, který se dostane každému pod kůži. Protentokrát si odpustím detailnější popis tohoto filmu, neboť jsem jednak líný psát a jednak neumím vyjádřit své pocity. Jednu věc bych však rád uvedl. Hluboce děkuji autorům, že upustili od sentimentu a nezařadili tak snímek mezi ubulené dojáky. Bůh jim žehnej. (02.02.2010)