Reklama

Reklama

Berlín, Alexandrovo náměstí

(seriál)
  • Západní Německo Berlin Alexanderplatz (více)
Západní Německo / Itálie, 1980, 15 h 1 min (Minutáž: 58–112 min)

Předloha:

Alfred Döblin (kniha)

Hudba:

Peer Raben

Hrají:

Günter Lamprecht, Karlheinz Braun, Hanna Schygulla, Claus Holm, Franz Buchrieser, Brigitte Mira, Roger Fritz, Gottfried John, Barbara Sukowa (více)
(další profese)

Epizody(14)

Obsahy(1)

Velkolepý projekt slavného německého režiséra Rainera Wernera Fassbindera vznikal v koprodukci společnosti Bavaria s italskou televizí od léta 1979 do jara 1980. Během rekordních 154 natáčecích dnů vzniklo celkem 930 minut, rozdělených a sestříhaných posléze do 13 dílů a epilogu pro potřeby televize, i když sám Fassbinder jej chtěl původně uvádět vcelku! Režisér pro svůj scénář použil ojedinělý román Alfréda Döblina, který je sám o sobě mnohovrstevnou koláží o podobách našeho světa a postavení jednoho obyčejného člověka uprostřed sociální mašinérie. Vše se odehrává v reáliích Alexandrova náměstí a jeho okolí v ponurém přelomu dvacátých a třicátých let. Hrdina Franz Biberkopf se roku 1927 ocitá před branami tegelské věznice, kde si odseděl čtyři roky, protože zabil svou přítelkyni Idu. Nyní chce začít řádný život, ale je špatná doba a nouze o práci. Prostý a důvěřivý Franz hledá něhu i lásku, je však stále znovu zrazován, mrzačen a téměř zabit. To je živná půda pro projevy temné stránky jeho bytosti, jako jsou sklony ke vzteku a násilnostem, alkohol a touha po otupení smyslů. Alfred Döblin (1878-1957) vydal svůj román roku 1927. Okamžitě se dočkal za své dílo světového uznání. Posléze z něj vytvořil i rozhlasovou hru a podílel se na scénáři k filmu o osudech Franze a jeho přátel, jež popisuje především druhá část knihy. Scénář natočil v roce 1931 Phel Jutzi. Fassbinder následně využil pro své zpracování celou látku románu od propuštění Franze z vězení až k jeho smutnému odosobněnému konci. Velkou oporou v práci byl Fassbinderovi kameraman Xaver Schwarzenberger. Jako vždy se režisér opíral i o své pečlivě vybrané herce, kteří museli být s režisérem na stejné tvůrčí vlně. Byl to především Günter Lamprecht v roli Franze, ale i osvědčená herečka Hanna Schygulla, Barbara Sukowa či Gottfried John. Tento unikátní nestárnoucí kulturní počin, který dosud nebyl na naší obrazovce vysílán, bude nyní uveden ve zcela nové remasterované podobě. Rainer Werner Fassbinder (1945-1982) patřil k nejosobitějším filmovým tvůrcům sedmdesátých let. Patřil k nastupující německé generaci filmařů jako byl např. Wim Wenders, Werner Herzog či Volker Schlöndorf. V jejich filmech se odráží ztráta iluzí z poválečného vývoje i pocit morálního úpadku společnosti a s tím spojená ztráta identity jednotlivce, který z této mašinérie utíká. Fassbinder si celý svůj krátký život nesl v sobě tragické osudy a předurčení všech svých smutných antihrdinů. Zemřel předčasně v roce 1980 po požití většího množství barbiturátů. Bylo mu přesně 37 let a deset dní. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (25)

Dionysos 

všechny recenze uživatele

Obsahuje spoiler. Jediné dva lidi, které opravdu miloval, byli Mieze a - Reinhold. Jak píše Madsbender, Franz je postava rozložená, ale nejen v čase, ale absolutně - neustále trhána světem na kusy, nucená se vždy znova a navzdory všemu skládat, vlastní silou opět nalézat a přitom zapomínat na to, co předcházelo (nejdřív pravačku, nakonec i duši se však už nalézt nepodařilo). Velikost této postavy je právě v lásce k Reinholdovi, protože toť svět - smrt - život sám, který se vytrhl své obecnosti a postavil se před našeho hrdinu osobně - Reinhold toť vtělení světa, světa krutého, úskočného. A zkušený Franz, milující život a svět i přes jeho nekonečná příkoří, objímá Reinholda v gestu marného boje proti Neporazitelnému, kterého však lze obelstít právě tím, že v lásce a zároveň boji s ním neztratíme sami sebe, vůli milovat bližního, ale i onen Svět, který nám to vše umožňuje, i když nám to vše bere. A právě proto je vrcholem závěr 13. dílu - smích Franze nad ztrátou Mieze není cynismus, ale nejvyšší pochopení - Mieze nemohla Reinholda/ Smrt porazit, ale mohla přijít o sebe samu, zapřením Franze či odchodem od něho by Reinhold skutečně zvítězil. A v gestu (jednorukého) objetí Lásky a Smrti se zároveň odvíjí celý epilog, který je nevídaně dokonalou dialektickou hrou Smrti a Života, provinilosti Světa před vlastní krutostí i Člověka-Franze nad vlastní spoluvinou. /// Fassbinder bezpochyby stvořil jeden ze svých vrcholů, i v rámci jeho filmografie význačný, především obsahovou i formální mnohovrstevnatostí - spojení vypravěče, mezititulků a "jedovatě sladké" (viz zencitizen) hudby dělají z epiky příběhu ironizující a bodavou poezii smutku, životních chyb, turbulentní doby a života. ()

GrooveJump 

všechny recenze uživatele

Důvod toho, proč sem několik dní nehodnotil žádný film je jasný: Propadl sem tomuhle seriálu, jako tehdá Twin Peaks (né, že by tam byla nějaká podobnost). Ale takhle sem nehltal nic jiného. Seriál mě podnítil, dozvědět se více o "spratkoidovi" Fassbinderovi, což bude, vzhledem k jeho obrovské tvůrčí píii, běh na dlouhou trať, ale těším se. Děkuji tak mé spřizněné duši, že mi tento skvost z ranku TOP poskytl, vytvořil mi tak vskrze můj zájem v kinematografii, důležitý a kultovní mezní bod, moc díkec... ()

Reklama

igi B. 

všechny recenze uživatele

Po prvním dílu - zatím bez relevantních ód - za pět - hned... - - - (S.)P.S. - (Smutné) povzdychnutí sledovače - Nu, kéž by se alespoň zdáli přiblížily všechny ty >televizní< seriály a jiné inscenace tomuhle skoro 30 let starému Fassbinderovu projektu. A nejde samozřejmě jen o tu kvalitní románovou předlohu, že... - - - - - (Poprvé viděno 26.3.2009 na ČT2, komentář zde jako druhý - 27.3.2009) ()

zencitizen 

všechny recenze uživatele

Viděl kdysi ve dvoudenním zátahu v Ponrepu jako snad druhého nebo třetího Fassbindera vůbec a ještě pár měsíců poté se "pracně osvobozoval z čaromoci tohoto filmu", jak napsal kdysi Jan Kučera v souvislosti s Jakubiskovými Zbehy a pútniky. Ještě teď to nedokážu hodnověrně uchopit - zvláštní směs úzkosti, fatality, halucinace a k tomu jedovatě sladká Raabenova hudba. Možnost dokonale sestoupit k postavám a pak sledovat jak je to drtí a kosí jako onen žnec od pánaboha. Takový zážitek už v kině asi nikdy neprožiju. ()

sator 

všechny recenze uživatele

Tak sem si seriál sehnal a sjíždím ho ale jsem zděšen... Místo o atmosféře a situaci v poválečném Německu se dívám na panoptikální postavy které nepřiměřeně exhibují a podivné situace kterým jen ztěžka uvěřit.. No uvidím dál, zatím to je jen o vůli... Vlastně dobře mi tak, co znám dobrého z německé kinematografie ? ()

Galerie (20)

Zajímavosti (5)

  • Berlin Alexanderplatz je nevýznamnější z filmů Rainera Wernera Fassbindera, se svými 930 minutami také zdaleka nejdelší; realizován mohl být pouze ve formě televizního seriálu, od dob premiéry až dodnes se ale opakovaně promítá i ve své „kompaktní“ formě, tedy jako „jeden film“. (Das Filmfest)

Související novinky

Gottfried John 1942 - 2014

Gottfried John 1942 - 2014

03.09.2014

Herec Gottfried John zemřel nedaleko Mnichova, kde dožíval svůj život po boku své ženy a kde prohrál svůj boj s rakovinou. Narodil se v Berlíně během bouřlivých dnů války. Otce nikdy nepoznal a… (více)

Reklama

Reklama