Reklama

Reklama

Berlín, Alexandrovo náměstí

(seriál)
  • Západní Německo Berlin Alexanderplatz (více)
všechny plakáty
Drama / Krimi
Západní Německo / Itálie, 1980, 15 h 1 min (Minutáž: 58–112 min)

Předloha:

Alfred Döblin (kniha)

Hudba:

Peer Raben

Hrají:

Günter Lamprecht, Karlheinz Braun, Hanna Schygulla, Claus Holm, Franz Buchrieser, Brigitte Mira, Roger Fritz, Gottfried John, (více)
(další profese)

Epizody(14)

Obsahy(1)

Velkolepý projekt slavného německého režiséra Rainera Wernera Fassbindera vznikal v koprodukci společnosti Bavaria s italskou televizí od léta 1979 do jara 1980. Během rekordních 154 natáčecích dnů vzniklo celkem 930 minut, rozdělených a sestříhaných posléze do 13 dílů a epilogu pro potřeby televize, i když sám Fassbinder jej chtěl původně uvádět vcelku! Režisér pro svůj scénář použil ojedinělý román Alfréda Döblina, který je sám o sobě mnohovrstevnou koláží o podobách našeho světa a postavení jednoho obyčejného člověka uprostřed sociální mašinérie. Vše se odehrává v reáliích Alexandrova náměstí a jeho okolí v ponurém přelomu dvacátých a třicátých let. Hrdina Franz Biberkopf se roku 1927 ocitá před branami tegelské věznice, kde si odseděl čtyři roky, protože zabil svou přítelkyni Idu. Nyní chce začít řádný život, ale je špatná doba a nouze o práci. Prostý a důvěřivý Franz hledá něhu i lásku, je však stále znovu zrazován, mrzačen a téměř zabit. To je živná půda pro projevy temné stránky jeho bytosti, jako jsou sklony ke vzteku a násilnostem, alkohol a touha po otupení smyslů. Alfred Döblin (1878-1957) vydal svůj román roku 1927. Okamžitě se dočkal za své dílo světového uznání. Posléze z něj vytvořil i rozhlasovou hru a podílel se na scénáři k filmu o osudech Franze a jeho přátel, jež popisuje především druhá část knihy. Scénář natočil v roce 1931 Phel Jutzi. Fassbinder následně využil pro své zpracování celou látku románu od propuštění Franze z vězení až k jeho smutnému odosobněnému konci. Velkou oporou v práci byl Fassbinderovi kameraman Xaver Schwarzenberger. Jako vždy se režisér opíral i o své pečlivě vybrané herce, kteří museli být s režisérem na stejné tvůrčí vlně. Byl to především Günter Lamprecht v roli Franze, ale i osvědčená herečka Hanna Schygulla, Barbara Sukowa či Gottfried John. Tento unikátní nestárnoucí kulturní počin, který dosud nebyl na naší obrazovce vysílán, bude nyní uveden ve zcela nové remasterované podobě. Rainer Werner Fassbinder (1945-1982) patřil k nejosobitějším filmovým tvůrcům sedmdesátých let. Patřil k nastupující německé generaci filmařů jako byl např. Wim Wenders, Werner Herzog či Volker Schlöndorf. V jejich filmech se odráží ztráta iluzí z poválečného vývoje i pocit morálního úpadku společnosti a s tím spojená ztráta identity jednotlivce, který z této mašinérie utíká. Fassbinder si celý svůj krátký život nesl v sobě tragické osudy a předurčení všech svých smutných antihrdinů. Zemřel předčasně v roce 1980 po požití většího množství barbiturátů. Bylo mu přesně 37 let a deset dní. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (23)

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Logicky vzato stojí audiovizuální dílo zejména na vizuálním dojmu. Ten tvoří hlavně kvalita výpravy a jestliže té jsem neuvěřila za celou dobu ani na minutu, jsou ostatní hodnoty rázem smazány. pulnicek: Já jsem přestala věřit na dobrý německý film v průběhu jejich 50. let. To je poslední dekáda, kde si dokážu sem tam ještě něco najít, ale jinak v hojném počtu nic. ()

Dionysos 

všechny recenze uživatele

Obsahuje spoiler. Jediné dva lidi, které opravdu miloval, byli Mieze a - Reinhold. Jak píše Madsbender, Franz je postava rozložená, ale nejen v čase, ale absolutně - neustále trhána světem na kusy, nucená se vždy znova a navzdory všemu skládat, vlastní silou opět nalézat a přitom zapomínat na to, co předcházelo (nejdřív pravačku, nakonec i duši se však už nalézt nepodařilo). Velikost této postavy je právě v lásce k Reinholdovi, protože toť svět - smrt - život sám, který se vytrhl své obecnosti a postavil se před našeho hrdinu osobně - Reinhold toť vtělení světa, světa krutého, úskočného. A zkušený Franz, milující život a svět i přes jeho nekonečná příkoří, objímá Reinholda v gestu marného boje proti Neporazitelnému, kterého však lze obelstít právě tím, že v lásce a zároveň boji s ním neztratíme sami sebe, vůli milovat bližního, ale i onen Svět, který nám to vše umožňuje, i když nám to vše bere. A právě proto je vrcholem závěr 13. dílu - smích Franze nad ztrátou Mieze není cynismus, ale nejvyšší pochopení - Mieze nemohla Reinholda/ Smrt porazit, ale mohla přijít o sebe samu, zapřením Franze či odchodem od něho by Reinhold skutečně zvítězil. A v gestu (jednorukého) objetí Lásky a Smrti se zároveň odvíjí celý epilog, který je nevídaně dokonalou dialektickou hrou Smrti a Života, provinilosti Světa před vlastní krutostí i Člověka-Franze nad vlastní spoluvinou. /// Fassbinder bezpochyby stvořil jeden ze svých vrcholů, i v rámci jeho filmografie význačný, především obsahovou i formální mnohovrstevnatostí - spojení vypravěče, mezititulků a "jedovatě sladké" (viz zencitizen) hudby dělají z epiky příběhu ironizující a bodavou poezii smutku, životních chyb, turbulentní doby a života. ()

Reklama

gudaulin 

všechny recenze uživatele

Pět hvězdiček nedám, na to je Alexandrovo náměstí příliš komorní a literární, čtené pasáže jsou přece jen znát, na druhou stranou jsou to ty nejsilnější čtyři hvězdičky, jaké si lze představit. Navíc tenhle seriál ještě neskončil a neustále ve mě rezonuje - je to emocemi nabitá, po čertech chytře natočená věc s úžasně plnokrevnými postavami. Dobro, zlo, láska, nenávist... Tak komplikované, nejednoznačné postavy se objeví jen výjimečně. Jak už napsal Fosgo, seriál působí jako prostředí hodně laciného baru pozdě k ránu a v tom spočívá i kus jeho přitažlivosti. Ty čtyři hvězdičky jdou na vrub i šílenému vysílacímu času, navíc je to projekt, který je lepší shlédnout s menším odstupem mezi jednotlivými díly. Alexandrovo náměstí je hodně hodně dobré a nevylučuju, že se objeví v mé seriálové topce. Celkový dojem: 85 %. ()

Madsbender 

všechny recenze uživatele

Franz Biberkopf, postava rozložená v čase. Ambivalentná, nejednoduchá, spálená a znovuzrodená, zmietaná svetom a osudom, drtená spoločnosťou, víťaziaca nad smrťou. No hlavne živá._____Až vo mne silné dojmy konečne prestanú doznievať, odhodlám sa snáď k dlhšiemu komentáru. Samostatnú kapitolu si zaslúži nielen absolútna koncentrácia na postavy a ich psychológiu, nerozlučiteľné spojenectvo s prísnym realizmom, osobitá civilizačná výpoveď, eliminácia rušivých prvkov (teda vizuálnej uhladenosti a čistého snímania), práca s predkamerovým priestorom/mizanscénou, ale i (a to predovšetkým) herectvo kvarteta Günter Lamprecht, Gottfried John, Hanna Schygulla a Barbara Sukowa, rôznorodé akcenty a prenikavý symbolizmus, nesúci sa celým príbehom. Zatiaľ len toľko - najlepší "seriál" môjho života. 100% ()

igi B. 

všechny recenze uživatele

Po prvním dílu - zatím bez relevantních ód - za pět - hned... - - - (S.)P.S. - (Smutné) povzdychnutí sledovače - Nu, kéž by se alespoň zdáli přiblížily všechny ty >televizní< seriály a jiné inscenace tomuhle skoro 30 let starému Fassbinderovu projektu. A nejde samozřejmě jen o tu kvalitní románovou předlohu, že... - - - - - (Poprvé viděno 26.3.2009 na ČT2, komentář zde jako druhý - 27.3.2009) ()

Galerie (20)

Související novinky

Gottfried John 1942 - 2014

Gottfried John 1942 - 2014

03.09.2014

Herec Gottfried John zemřel nedaleko Mnichova, kde dožíval svůj život po boku své ženy a kde prohrál svůj boj s rakovinou. Narodil se v Berlíně během bouřlivých dnů války. Otce nikdy nepoznal a…

Reklama

Reklama