Kukačky

Já když jsem nadšenej, tak to prostě dávám znát. Navíc když nadšení pramení ze seriálu, na který jsem se pátek za pátkem těšil po dobu 13ti dílů, nemůžete se mi pak divit, když končím s výsledným pětihvězdičkovým ohodnocením. Kukačky jsou totiž boží. Nenašel jsem na nich totiž zbla negativa, proč bych měl o hvězdičku ubírat. Tvůrci tu totiž natočili vzorové rodinné drama se vším všudy. Sympatický, a možná i poplatný době, je především fakt, že ač se nacházíme v době depresivní, tak na úkor samotného námětu vyprávění tohoto příběhu depresivní úplně není. Naopak. Buď jsem se cítil dobře a nebo jsem byl nadšený z hereckých výkonů. Na to, jak náročné téma je, je natočené s neskutečnou lehkostí. Navíc se tu skví herecké výkony úplně všech, kteří se na příběhu podíleli. Od malých kluků počínaje, přes herecké stálice konče. Nechci být konkrétní, tady by to byla neskutečná škoda. Všichni ze sebe vydali maximum a byla radost je sledovat. Nicméně uznávám, mám pár jmen, které přeci jen byli ještě lepší a svojí osudovou postavou krásně příběhem zamíchali. Tohle se České televizi opět neskutečně povedlo. Když se chce, tak to jde. Přál bych si, aby z České televize vycházely jenom takové zážitky, o kterých v práci týden co týden mluvím, řeším je, přemýšlím nad nimi a těším se, až se s nimi zase v pátek večer setkám. Kukačky takové byly. Těžké téma, ale natočené s neskonalou lehkostí sobě vlastní. (03.04.2021)

Tak tohle se produkci České televize opravdu povedlo. Bezpochyby nejkvalitnější český rodinný seriál za poslední dobu. O jeho kvalitách dokazuje i jeho obrovská televizní sledovanost. Scénář, kamera, hudba i herecké výkony byly naprosto dokonalé. Děj je svižný, má drive a hrozně moc se mi líbily vložené retrospektivní části, které vždy vysvětlily aktuální scénu v přítomnosti. Díky seriálu vznikly hudební nahrávky jako The Path We Share a další, které dodávají celému dílu tvář a bez nich by některé části byly poloviční. Co ale stojí za můj největší obdiv jsou herecké výkony. Všichni herci podali své absolutní maximum a nedokážu si představit, co mohli herci udělat lépe. Nejvíce bych vyzdvihl Terezku v podání Marty Dancingerové, Martina (Marek Adamczyk), doktora Tesaře (Jan Dolanský), rodiče Holcovi (David Novotný a Sabina Remundová) a taky obsazení obou hlavních postav seriálu (chlapců) se povedlo. Jo a taky nesmím zapomenout na "dědka" Vladimíra (Petr Kostka), který taky neměl chybu. Čtyři hvězdičky dávám za až moc natahované některé díly (7-10) byly takové nemastné neslané a moc se v nich neudálo - děj se moc netýkal samotných chlapců, ale spíše rozvíjel ostatní postavy (což není špatně, jen to není moje preference). Seriál má velký potenciál a doufám, že tvůrci nám přichystají druhou sérii. Přeju jim hodně štěstí :) (02.04.2021)

-PÍT SE MÁ NA RADOST! -PÍ SE MÁ, KDYŽ MÁŠ ŽÍZEŇ. Jan Coufal je poměrně mladý, psal Cesty domů i humorné příběhy pro Miroslava Donutila, ale tady se mu podařilo vytvořit přímo ukázkové melodrama. Já osobně jsem čekal víc boje o děti, nějaké to vyšetřování a třeba i soud, ale to je problém mých (i cizích) diváckých očekávání, ne seriálu. S melodramatem souvisí i emoce, bylo zajímavé sledovat, jak se zmocnily téměř všech postav, byly často protichůdné a toto působilo na mnoho lidí jako zbytečně natahované vyprávění, na mě ale vyloženě nepůsobilo jako zápor. Jen o čem bude druhá řada a jestli by měla vůbec vzniknout, naprosto netuším. Každopádně naprosto nejlepší bylo sledovat hereckou symbiózu mladé a nejstarší herecké generace, obzvlášť Petr Kostka předvedl herecký koncert. (12.04.2021)

Typický případ, kdy silný námět dokáže film utáhnout sám o sobě, ač zůstává z většiny neprotěžen. Téma jako takové oplývá velkou zásobou inspirace, obzvlášť pokud jde o otázky identity. Já ale lepší hodnocení dát nemůžu, poněvadž filmařsky je dílo zvládnuto přinejlepším průměrně a hodnotit téma místo filmu odmítám (nerad bych se dostal do pozice, kdy všechny filmy o, řekněme, násilí na ženách budu hodnotit plným počtem "jen" proto, že jde o závažný motiv). Po formální stránce vidím dva zásadní problémy: Jednak je to dramatická křivka, kdy první 3-4(!) díly jsou o vykreslování poměrně plochých postav; střední část se pak v zásadě beze spěchu plácá odnikud nikam jen proto, aby v posledních dvou dílech tvůrci sotva stihli vypointovat alespoň to nejzákladnější. Druhým problémem jsou tragicky napsané postavy jako takové, banalizované a typizované jako v žánrových filmech (jež si to však z podstaty žánrovosti mohou dovolit). Herci se snaží onu mělkost charakterů přikrýt, seč to jen jde, ale ono to moc nejde. Nejlépe se daří Novotnému (v prvních dílech je však zoufale vidět, že nemá co hrát), Denise Barešové (ta zaslouží obzvláštní uznání, poněvadž její postava je napsána až sebeparodicky hloupě) a samozřejmě Petru Kostkovi, jehož postava je však pojata o řád méně blbě než zbytek a předposlední díl, jenž se soustředí na jeho dějovou linku (která však s hlavním tématem v podstatě nijak nesouvisí) tak paradoxně tvoří jednoznačný vrchol seriálu. Naopak, oživit mizerně napsané postavy neměli šanci Dolanský (překvapivě) s Čvančarovou (méně překvapivě), Štrébl s Freimanovou (byť oba slušní herci) a především pak M. Adamczyk, který působí dojmem, že si je snad i vědom, jak moc nekonzistentní jeho postava je, tak se tváři enigmaticky a kašle na to. Zajímalo by mě, jak by místní "pětihvězdáři" hodnotili snímek natočený autenticky, ale moc by se jim asi nelíbil... (07.04.2021)