Základní instinkt

Nevím, proč jsem si dlouhé roky myslel, že ten film je sračka... protože když jsem se na něj podíval po letech znovu, přímo jsem užasl, jak moc je dobrý (nebál bych se napsat téměř až hitchcockovsky). Ten scénář nemá jedinou chybu, stejně tak hudba Jerryho Goldsmithe, která skvěle podtrhuje tu dokonalou neo-noir atmosféru, odehrává se na to zajímavých lokacích, a krom starých aut (např. Sharon Stone se zde prohání v krásném exempláři Lotus Esprit SE [Type 85], což je mimochodem stejné auto, které se objevilo i ve filmu Pretty Woman) a počítačů na tom filmu v podstatě není vůbec znát, že už je skoro 30 let starý - pořád to dokáže člověka dokonale vtáhnout do sebe a nepustit až do konce. Samostatnou kapitolou je potom samozřejmě obsazení - Douglase juniora jsem sice nikdy moc nemusel, vadil mi třeba i v Skandálním odhalení natočeném o 2 roky později, a zde tomu nebylo jinak, ale dokonale to vynahrazuje Sharon Stone, která zde byla ve svých tehdejších 34 letech pravděpodobně na vrcholu krásy a všechny scény s ní jsou prostě úžasné, především pak ta vrcholná u výslechu s legendárním přehozením nohou - je to zcela jistě její životní role a nikdy už nic tak dobrého nenatočila (snad s výjimkou Casina). Mimochodem z dnešního pohledu se jeví problematické, jak ten film glorifikuje kouření - a ačkoli jsem na to obvykle též alergický, zde mi to však nevadí, protože za á Sharon Stone s cígem je prostě hodně sexy, a za bé jsem se navíc dočetl, že scenáristovi byla později diagnostikována rakovina krku a veřejně se za kouření v Základním instinktu omluvil - takže tak. Nově na ten film nedám dopustit - je spousta dobrých důvodů, proč si ho cenit. (22.03.2020)

Keď Verhoeven aj s celou svojou rodinou koncom 8O. rokov emigroval z Holandska do USA, pochopil, že ako človek, ktorý ešte ani poriadne nevie po anglicky, "nemôže" natáča civilné filmy s Američanmi o Američanoch pre Američanov. Nečudo, že sa najskôr vrhol na sci-fi (RoboCop, Total Recall). Základný inštinkt je jeho prvým hollywoodskym "civilným" filmom. A bola to úžasná trefa do čierneho. Divákov totálne nadchol Verhoevenov drsný prístup, najmä teda samozrejme tých, ktorých dovtedy jeho nezameniteľne tvrdá a kontroverzná robota obchádzala. Kým v RoboCopovi a Total Recall sme sa čudovali, ako bolo možné, že mu Hollywood dovolil natočiť také drsné veci, tentokrát sme sa čudovali, ako je možné, že povolil také odvážne erotické scény. Miestami idú až k softpornu, vďaka čomu dodnes patria k tomu najlepšiemu, čo sa v erotickom žánri v 90. rokoch natočilo. Ani tony nasledovníkov, snažiacich sa zviezť na vlne úspechu Základného inštinktu, nemali šancu (napr. Niekto sa pozerá, tiež so Sharon Stone). Verhoeven to riskol, veril svojim snom a do titulnej ženskej úlohy obsadil Stone, ktorá zažiarila už v Total Recall ako Arnieho falošná (?) manželka, hoc vtedy len v podpornej roli. Tentokrát jej umožnil zažiariť naplno. A samozrejme nielen jej, ale i jej azda až nerealistickému telu. Prínos Douglasa do filmu mnohí diváci spochybňovali, ale sám Verhoeven ho obhajoval a dokonca tvrdil, že práve vďaka tomu, aký bol Douglas výborný herec, bolo umožnené vyniknúť Sharon Stone. Ostatne, pri scéne ako je "prekladanie nôh" (kde okrem inkriminovaného rozkroku exceluje Wayne Knight), nečudo, že na seba Sharon strhla celosvetovú pozornosť. To ju zároveň preklialo, lebo v každom druhom filme sa snažila zaujať skôr skrz svoje fyzické, než herecké prednosti, vyzliekala sa aj tam, kde to bolo samoúčelné (Špecialista so Stalloneom) a to sa jej časom vypomstilo. Počas natáčania sa zmohla vlna protestov, paradoxne scenárista Eszterhas im chcel čiastočne ustúpiť prepísaním niektorých častí scenára, na čo na scénu napochodoval Verhoeven, povedal, že to je blbosť a niečo také cez neho v žiadnom prípade neprejde a prinútil scenáristu poslúchať. Áno, svojím spôsobom režisér chránil scenár pred jeho autorom. Diváci boli nakoniec v kinách nadšení, snímka s rozpočtom 49 ich na celom svete zarobila neskutočných 352. Aj také boli 9O. roky. (23.10.2004)

Rvu si vlasy, když si vzpomenu kolikrát mi tenhle film už utekl... Po jedenácti letech jsem ho ale konečně lapil a umřel v extatické agónii z dokonalé filmařiny. Neviděl jsem nikdy lepší femme fatale než je Sharon Stone v tomto filmu, stejně tak jako neuvěřitelně jiskřivé a brilantně dynamicky prostříhané sexuální scény, za které by měl Verhoeven dostat metál. Neslyšel jsem takový nápor hlášek na minutu čtvereční. Atmosféru, že by se dala krájet jako Rákosníčkova pověstná mlha. A už vůbec nikdy jsem se tak nebál sekáčku na led, který máme v šuplíku... (03.03.2003)

Sharon Stoneová na vrcholu sil - jak hereckých tak i těch ostatních;) Nicméně sluší se podotknout, že i Jeanne Tripplehorn má dost co nabídnout. Ale dost o vizuální stránce věci:) Základní Instinkt je zřejmě poslední dobrý film od Paula Verhoevena. Zajímavé postavy, spletité vztahy, prostě skvělý thriller. A snad ode mě nikdo nečeká, že zapomenu zmínit to erotické dusno?:) Plus atmosférické dílo pana Goldsmithe...po celá léta jasných 80%. (09.02.2003)

Paul Verhoeven stojí za řadou kultovních záležitostí (Robocop, Total Recall, Hvězdná pěchota), spousty diváků má ovšem největší místo v srdci pro jeho Základní instinkt. A to nejen díky Sharon Stone, ale i díky výtečné práci s atmosférou, která výjimečně pracuje s očekáváními, skvělému vizuálu kameramana Jan de Bonta, ikonické ústřední melodii od Jerryho Goldsmithe, která zní v hlavě ještě dlouho po konci filmu a především díky které detektivní zápletce, která si s pravidly detektivek hraje tak trochu po svém. Stejně jako samotná Sharon Stone v tomto filmu je tak Základní instinkt nevyzpytatelný. Sharon Stone se díky Základnímu instinktu stala jednou z nejikoničtějších femme fattale v historii kinematografie, po Total Recall navíc definitivně mohla předvést, že se pod povrchem krásné ženy skrývá i schopná herečka, která v jedné roli dokáže vystřídat více poloh. Známý provokatér Paul Verhoeven se bez částečných provokací neobešel ani zde. Jako obvykle v roce 1992 nový Verhoevenův film způsobil pozdvižení, protože se Verhoeven opět nedržel zkrátka. Především co se týče sexuálních scén. Verhoeven přitom natočil thriller, který dokáže snadno evokovat třeba thrillery od Alfreda Hitchcocka, jde o ukázkový neo-noir, který dokáže krom ústřední zápletky rozvíjet nějaké osobní drama, skutečně šponovat atmosféru i přes fakt, že se vše zdá být předem očividné a především proti sobě stojí Michael Douglas a Sharon Stone s vynikající chemií. A díky tomu mohli mít všechny ty erotické pasáže takovou jiskru, jako by divák skutečně sledoval pár milujících se veverek. Ocenit se musí především scénář Joea Eszerhase, který skutečně přišel se zápletkou, která se z diváckého pohledu ráda objasňuje, klíčem je poté to, že Verhoeven by se nejspíš jen tak nechopil filmu, který by neměl nádech satiry. Ta možná v Základním instinktu není tak očividná jako u Robocopa či Hvězdné brány, je ovšem velmi snadné si pár lehkých náznaků všimnout. Především to ovšem skutečně funguje jako thriller, kde napětí skvěle funguje i v samotné závěrečné scéně, která opět ukázkově pracuje s očekáváními. Verhoeven těch kultovních filmů natočit skutečně dost, Základní instinkt je ovšem v jeho kariéře i dost možná nejvýraznější. Motivy sexu a smrti, bravurně budovaná atmosféra a jedna z nejbrilantnějších femme fatale v dějinách filmů, kdy tento film Sharon Stone definitivně nakopl kariéru naprostým právem. Ten parádní soundtrack Jerryho Goldsmithe je pak už jen třešničkou na dortu..... (23.03.2022)