Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Režie:
František VláčilKamera:
Bedřich BaťkaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Magda Vášáryová, Zdeněk Štěpánek (vypravěč), Josef Kemr, Naďa Hejná, Jaroslav Moučka, František Velecký, Karel Vašíček, Pavel Landovský, Ladislav Považay (více)Obsahy(2)
Filmová rapsodie o středověkých lapcích a o padlé dceři zemanského rodu podle románu V. Vančury... Baladický příběh o loupeživých rytířích a padlé dceři ze zemanského rodu se odehrává v polovině 13. století, v dávných dobách, kdy lapkové přepadávali na královských silnicích pocestné, kdy křesťanství svádělo stále ještě boj s vírou v pohanské bohy, kdy lidský život měl nepatrnou hodnotu, ale láska byla stejně silná jako dnes. Hrdinka filmu, sličná Marketa, se zřekne pro velkou lásku k člověku Mikolášovi lásky k Bohu, kterému byla zaslíbena… Ještě v době vzniku tohoto mimořádného filmu se o něm psalo jako o díle s mnoha „nej“. Byl to film nejvýpravnější, nejnákladnější, nejdelší, nejlépe obsazený… Ale již tehdy se objevovaly soudy, že to také bude film nejhodnotnější a nejkrásnější. I po letech, která uplynula od vzniku snímku, okouzlí a strhne všechny, kdo jej mají možnost vidět. Na MFF Karlovy Vary 1994 proběhla mezi novináři anketa o nejlepší český film všech dob. Vyhrála Marketa Lazarová. Na témže festivalu bylo v roce 2011 toto filmové veledílo uvedeno v digitálně restaurované verzi. Dnes, stejně jako svého času, uchvacuje obrazovou imaginací, krásou slova i krutostí skutků, košatostí děje i bohatstvím myšlenek. Málokdy se v dějinách světové kultury přihodí, aby literární předloha byla předstižena filmovou adaptací, a tentokrát se to stalo... Práce na rozsáhlém projektu trvala téměř sedm let. Plné tři roky strávil režisér František Vláčil se scenáristou Františkem Pavlíčkem nad převodem jazykově náročného textu do scénáře, další tři roky trvalo natáčení v šumavských exteriérech, pak následoval náročný střih a dokončení. Při výběru herců pro klíčové postavy příběhu se režisér řídil spíše zevnějškem či mentalitou lidí. Titulní roli vytvořila mladá slovenská studentka Magda Vášáryová, roli loupeživého rytíře Kozlíka Josef Kemr, jeho syny František Velecký a Ivan Palúch, starého zemana Lazara Michal Kožúch, německého jinocha Kristiána Vlastimil Harapes a potulného žebravého mnicha Vladimír Menšík. Marketa Lazarová byla vysoce oceněna nejen u nás, ale i na mezinárodním fóru; například na MFF v Mar del Plata získala jednu z hlavních cen. (Česká televize)
(více)Recenze (520)
Pravdu má, kdo říká, že tento film není pro každého. Určitě není pro mne. Je příliš rozvláčný a drsný. Jeho poetika mne neoslovuje a příběh nedojímá. Snímek je vizuálně velmi dobře natočený, herecky skvěle ztvárněný, ale nelíbil se mi, spíše mě děsil svou opravdovostí. Kdysi dávno jsem ho viděla a zanechal mi v duši smutnou vzpomínku. Když ho dávali před lety v televizi, byla na začátku na intru plná klubovna studentek, ale postupně se všechny někam vytratily. Nejsem v tom sama. ()
Nejlepší Vláčil rozhodně, nejlepší český film… poctivě řečeno, napoprvé (no jo, napoprvé, kdysi na FAMU jsem se z čirého fanfarónství zařekl, že se na M. L. just nepodívám, dokud tu školu nedodělám, a nakonec na ni došlo ještě o další dekádu později) nedokážu úplně posoudit. Biják s takovouhle aureolou to má holt těžký, člověk je zvědavý, jestli bude pověsti učiněno zadost, a chtě nechtě si tím pádem drží distanc, „posuzuje“, místo aby se „ponořil“. Zato má dobrá žena ten problém neměla, vydržela u toho, ač od většiny delších filmů odchází (zpravidla paradoxně až několik minut před koncem), a říkala pak něco o Bergmanovi, a jelikož moje dobrá žena mívá recht, lze usoudit, že i já si v tom příště najdu víc než včera. Dám pak vědět. ()
Ohohó, velkolepé dílo české kinematografie... Prdlajs! Jeden obrovskej vejžblept hrající si na veledílo, a jestliže je TOHLE nejlepším Vláčilovým filmem, tak jsem s tímto režisérem skončila. Málokdy mi čas strávený u filmu připadá víc ztracený. Jednu hvězdičku dávám ani nevim za co, možná za pokus o adaptaci Vančury, což (objektivně vzato) samo o sobě není nic lehkého. 10% ()
„Za takových časů stojí za to vzpomínat příběhů ze starých časů... Proč jim však naslouchat? Je v tom zatajen nějaký smysl? Proč byly napsány. Zbůhdarma? Namátkou? Z potřeby básně? Z rozkazu bloudící ozvěny a proto že ony věci nejstarší leží v síti přítomného času..." Nejsem si jistý, že po zhlednutí tohoto filmu českých filmu vím, proč bych se měl na něj ještě někdy znovu podívat. Věděl jsem, či spíše tušil, proč jsem jeho zhlednutí filmu tak dlouho odkládal. Uf, toho násilí bylo na mě asi vážně moc. A taky mi tentokrát neseděl Vláčilův způsob vyprávění. Jako všechny ty poetické záběry umocněné úchvatnou Liškovou hudbou, v tom je tento film vskutku jedinečný. Ale samotný středověký příběh o tom, jak se mladičká Marketa pro velkou lásku k muži jménem Mikoláš zřekne svého poslaní jeptišky, mohl být podle mě vyprávěn přeci jen trošku srozumitelněji. Kde se v Markétě vzala ona láska k člověku, který vypálil její rodinné sídlo a násilím si ji odsud odvedl? Tohle a spousta dalších dílčích zápletek ději jsem moc nepobral. Místy jsem měl pocit, že jediné co sleduji je jedna surovost vedle druhé. Středověk byl syrový, ale třeba Bočanův snímek Čest a sláva byl pro mě i přes svou syrovost srozumitelnější a přístupnější. Přitom asi nejen shodou okolností oběma snímkům vévodí Liškova chorálová hudba. Nu což prostě jsme se s mistrem Vláčilem úplně nepotkali... ()
Dokonalá filmová báseň s krásnými obrazy. Vynikající zpracování v čele se skvělou kamerou a naprosto vynikající hypnotizující hudbou perfektně dotvářející atmosféru středověku a herecké výkony (Josef Kemr tady v pro něj poněkud netypické roli dokazuje, že je Pan Herec, ale i ostatní více či méně známí herci ve větších či menších rolích potvrzují kvalitu československé herecké školy) způsobí, že Markéta Lazarová se vám vreje hluboko do paměti a zůstane tam hodně dlouho, ať už se vám film bude líbit nebo ne. To záleží také zčásti na tom, jak pozorně jste schopni filmy sledovat. Buďte připraveni na to, že od vás bude vyžadovat maximální soustředění. ()
Po osmém shlédnutí této české klasiky vážně nevím, co se na tomto díle více povedlo. Asi totálně Fšechno! Hudba Zdeněk Liška, kamera jak od Miloty, herecké výkony zcela neobvyklé, výborná předloha génia Vančury atd. atd. Chtěl bych tu ale vypíchnout práci mistra zvuku. Neobvyklá frajeřina, nemající ve světové kinematografii obdoby. Všimněte si té neustálé ozvěny, většina příběhů se odehrává v zimě a ta ozvěna tam tak sedí...."Jebáci!"(Pokud budete bádat nad interiérem kaple, je to Bazilika sv. Prokopa u nás v Třebíči, v ní je celoročně zima i ozvěna) ()
Jestliže jsem kdy měl problém tento film uchopit, některé sekvence mi připadaly co do významu zmatečné a měl jsem tendenci u něj usínat (proč to nepřiznat), vše se změnilo po zhlédnutí jeho restaurované verze. Kvalita obrazu a zvuku je se starými kopiemi prostě nesrovnatelná. A najednou jsou jasné všechny motivy a významy, všechny hlediskové záběry - např. na Obořišti či v lesním táboře Kozlíků - a konečně je naprosto zřetelné kdo se dívá, na koho se dívá, kdo mluví a kdo poslouchá. A není k tomu vůbec potřeba přehnaného diváckého úsilí. Kdo budete mít možnost, tak na restarouvanou verzi utíkejte do kina, protože máloco se vyplatí vidět na plátně jako právě tohle. (A na srovnávání s Vančurovou předlohou se vykašlete. Oba jsou to svébytné světy, které svoje prostředky využily na maximum). LFŠ 2011, 27.7., kinosál Hvězda. ()
Markéta má pro mě spoustu kladů ale i záporů. Tenhle film je na české měřítko vysoce nestandartní. Jeho výprava je velkofilmová, herci hrají skvěle (výborně vybráni - JOSEF KEMR je bůh!), hudba majestátní a ta kamera... Kdybych neznal herce a nemluvili by česky, klidně bych uvěřil, že se jedná o evropský velkofilm. Ale je tu jeden zásadní problém, který s ML mám. A to je narace. Film je vyprávěn skutečně zvláštně. Přestože jsem rozpoznal (doufám, že alespoň z části) onu vrstevnatost, množství společenských, náboženských narážek a otevřených témat i hlavní nosný příběh, film mě nudil. Jsem ochoten připustit, že chyba je ve mně, ale že jsem uprostřed několikrát málem usnul a celkem jsem vyhlížel konec s nadějí, nemůžu opomenout při svém hodnocení. Někomu netradičnost vyprávění určitě sedne, je to taková netradičnost, se kterou já jsem se ještě tolikrát nesetkal, mně jednoduše nesedla. ()
Milník české kinematografie. ()
Po umělecké stránce k dokonalosti dotažený snímek. Zejména kamera fantastická. Drsnost středověku a osudovost je cítit z každého záběru. Avšak na pozvolné vyprávění příběhu se jaksi pozapomělo. Pomohá tomu i fakt, že kapitoly jsou pojednány už ve vypsaném úvodu, a člověka tak nemá co překvapit. Zhlédnutí tohoto dlouhého filmu, se tak pro mě stalo spíše bojem, než-li zážitkem. Zážitkem, kterého nelituji. Skvělý Josef Kemr. ()
Postřehy: Občas jsem se ztrácel. Skvělá kamera. Nechtěl bych žít ve středověku. ()
František Vláčil kdysi v nějakém rozhovoru řekl, že práce na Marketě Lazarové byla očistcem, a že pocítil úlevu, když natáčení skončilo. Jsem ráda, že tímto očistcem prošel. Pro mě je totiž tohle jeden z nejlepších filmů nejen české, ale i světové kinematografie. Filmový epos, znázorňující silný příběh z nelehkých dob. Herecké výkony jsou strhující a mě osobně nejvíc nadchnul František Velecký v roli Mikoláše (předabovaný Petrem Kostkou). A proč po té chvále nedám 5* ? Protože se mi (oproti většině) vůbec nelíbí Liškova hudba a upřímně řečeno mi chvílemi lezla na nervy. ()
"Náš chřtán je pln vzlyků, skučíme a poštěkáváme chtíčem, uchvacujeme se zuby; a co z toho vznětu bude nazítří?... Posléze všechno zevšední a budeme spáti jako sochy. Avšak MARKÉTA? Její strach je jadérkem jádra. Je duší lásky!", a proto je LÁSKA k tomuto českému filmu všech filmů "lékem od násilí a klíčkem k tajemství světa." ()
Nejdřív jsem jen nechápavě hleděla, pak jsem usnula a nakonec na pokraji nervového zhroucení, kdyže už to bude končit, jsem to musela vypnout. ()
Ne, nejsem agresivní, ale jestliže u tohoto filmu někdo usnul a ještě se tu k tomu přiznává, jakou výpovědní hodnotu mají zdejší komentáře? Že si prosťáček vyšlápl na velký Film? Člověka, který u tohoto filmu usnul, bych přivázal k sedadlu v setmělém sále, očička bych mu držel otevřená udělátkem z Mechanického pomeranče a pak bych mu po 24 hodin nepřetržitě promítal Policajta ze školky. Sám za sebe se modlím, aby Marketa konečně přišla na DVD ve famózní kvalitě, tak, jak byla podle Vladislava Vančury geniálním Františkem Vláčilem natočena (a zde excelujícím Františkem Pavlíčkem napsána). Chci zase vidět ty oči, číhající mezi stébly... Jsou to oči těch, kteří se umějí dívat. ()
Výprava do středověku, na kterou musí být člověk naladěn. Natočeno tak, že má člověk pocit, že celý děj sleduje spíše z povzdálí. Výpravně, hudebně, zvukově propracováno do detailů. ()
Drtivé vítězství formy (perfektní kamera, kostýmy, masky, herecké výkony a hudba) nad (specifickým) obsahem (navíc hodně natáhlým). Pětihvězdičková atmosféra. Zatraceně špatný (prakticky žádný) zvuk. Je to hodně specifický film, a i když se mu nedají upřít kvality, sám se svým ztvárněním především po obsahové stránce poněkud těžko pojímá. ()
Přestože je Markéta Lazarová označována za nejlepší český film, občas mi přijde, že postavení filmu připomíná svého času ironizovaný úspěch Pasternakova Doktora Živaga (míním tím knihu, nikoli film) - byl to bestseller který každý chválil, ale téměř nikdo ho nečetl. Podobný osud má i Markéta Lazarová, všeobecně vzbuzuje respekt, ale shlédnout ho celý platí za nadlidský výkon. Myslím, že je to pochopitelné, pokud si člověk uvědomí, že Vláčil byl především tvůrce komorních dramat. Chybí tu objektivizující pasáže, které by pomohly zasadit postavy do širšího rámce a poskytly divákovi určitý odstup. Vtipným postřehem pro filmového fanouška je nakonec fakt, že jediným nosičem, na kterém lze nejlepší český film všech dob získat, je DVD britské (!) společnosti Second Run. České vydání jednoduše neexistuje. No, hlavně že už máme kompletního Majora Zemana, že. ()
Absolutní bomba!!! Jeden z nejlepších českých filmů všech dob. ()
Československí filmoví odborníci ocenili tento film ako najlepší film všetkých čias a ja som bol fakt zvedavý, čo je to za film... Je pravdou to, že to môže pôsobiť rozťahane a miestami nudne, ale chápem Vláčila, že keď mu už pripravili také reálie, kde sa to odohráva, tak to využil naplno a vytvoril z toho filmový skvost (dokonca ich do veľkej miery využil aj vo filme Údolí včel). Ja som si tento film vychutnával a ani jeho prílišná dĺžka mi nijako nevadila a stotožňujem sa s tým, že tento film určite patrí k tomu najlepšiemu, čo sa u nás vytvorilo pre filmové plátno. ()
Související novinky
Kánon filmu 2011
V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (více)
46. ročník MFF Karlovy Vary
Od 1.7. do 9.7. se v Karlových Varech uskuteční nejvýznamnější filmový festival kategorie A ve střední a východní Evropě. Festival představí 178 celovečerních filmů, převážná většina z nich bude mít… (více)
Bathory velkofilm po Československu
Finanční propadák Post Coitum, který ani kritiky nešetřily, neotřásl s Jurajem Jakubiskem, tak jak by se mohlo zdát. Každý jistě ví, že splín se většinou zahání prací, ale to co si ukousnul samotný… (více)