Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Marketa Lazarová
Režie:
František VláčilKamera:
Bedřich BaťkaHudba:
Zdeněk LiškaHrají:
Magda Vášáryová, Zdeněk Štěpánek (vypravěč), Josef Kemr, Naďa Hejná, Jaroslav Moučka, František Velecký, Karel Vašíček, Pavel Landovský, Ladislav Považay (více)Obsahy(2)
Filmová rapsodie o středověkých lapcích a o padlé dceři zemanského rodu podle románu V. Vančury... Baladický příběh o loupeživých rytířích a padlé dceři ze zemanského rodu se odehrává v polovině 13. století, v dávných dobách, kdy lapkové přepadávali na královských silnicích pocestné, kdy křesťanství svádělo stále ještě boj s vírou v pohanské bohy, kdy lidský život měl nepatrnou hodnotu, ale láska byla stejně silná jako dnes. Hrdinka filmu, sličná Marketa, se zřekne pro velkou lásku k člověku Mikolášovi lásky k Bohu, kterému byla zaslíbena… Ještě v době vzniku tohoto mimořádného filmu se o něm psalo jako o díle s mnoha „nej“. Byl to film nejvýpravnější, nejnákladnější, nejdelší, nejlépe obsazený… Ale již tehdy se objevovaly soudy, že to také bude film nejhodnotnější a nejkrásnější. I po letech, která uplynula od vzniku snímku, okouzlí a strhne všechny, kdo jej mají možnost vidět. Na MFF Karlovy Vary 1994 proběhla mezi novináři anketa o nejlepší český film všech dob. Vyhrála Marketa Lazarová. Na témže festivalu bylo v roce 2011 toto filmové veledílo uvedeno v digitálně restaurované verzi. Dnes, stejně jako svého času, uchvacuje obrazovou imaginací, krásou slova i krutostí skutků, košatostí děje i bohatstvím myšlenek. Málokdy se v dějinách světové kultury přihodí, aby literární předloha byla předstižena filmovou adaptací, a tentokrát se to stalo... Práce na rozsáhlém projektu trvala téměř sedm let. Plné tři roky strávil režisér František Vláčil se scenáristou Františkem Pavlíčkem nad převodem jazykově náročného textu do scénáře, další tři roky trvalo natáčení v šumavských exteriérech, pak následoval náročný střih a dokončení. Při výběru herců pro klíčové postavy příběhu se režisér řídil spíše zevnějškem či mentalitou lidí. Titulní roli vytvořila mladá slovenská studentka Magda Vášáryová, roli loupeživého rytíře Kozlíka Josef Kemr, jeho syny František Velecký a Ivan Palúch, starého zemana Lazara Michal Kožúch, německého jinocha Kristiána Vlastimil Harapes a potulného žebravého mnicha Vladimír Menšík. Marketa Lazarová byla vysoce oceněna nejen u nás, ale i na mezinárodním fóru; například na MFF v Mar del Plata získala jednu z hlavních cen. (Česká televize)
(více)Recenze (520)
Jedno z nejpůsobivějších děl (nejen) české kinematografie, o tom není pochyb. Přispívá k tomu dokonale navozená dobová atmosféra, fantastický Josef Kemr i nádherná výprava. Jen kdybych se tolik neztrácel v postavách a ději, a to jsem na film koukal sám v klidu, odpočatý a zcela pozorný. I proto nedám napoprvé plný počet hvězdiček, ale až se někdy dostanu k druhému zhlédnutí, nepochybuji, že jich už 5 bude. Edit 25.3.2018: Tak na druhé zhlédnutí v mnohem lepší podmínkách než před 7 lety je audiovizuální dojem naprosto dokonalý. František Vláčil strčí svými černobílými expozicemi do kapsy 99% všech světových režisérů. Nicméně těch 5 hvězdiček to napodruhé není, protože nedostatky v kompaktnosti, srozumitelnosi a tempu děje jsou příliš velké na plný počet. Každopádně to rozhodně nebylo poslední zhlédnutí, k Markétě se budu vždy rád vracet. (Blu-ray) ()
Kde se vzaly ve středověku kamery? ()
M.L je čistě artový snímek, bez jediné “komerční“ přiměsy. Na artovém způsobu točeni filmu neni nic špatného např. v Sedmé pečeti, kde je vhodný pro souboj se smrti/, kdežto tento přeběh by byl lepši točen jako normální historicky („komerční“ přístup). Kamera (včetně černobílého pojetí) je velmi dobrá, skoro dokonalá. Naopak nehorši technická část je zvuk, není dobré slyšet porad něco na způsob ozvěny i na místech, kde není normální. Všichni hrály průměrně (kromě Menšika). Tento film je určen čistě pro ty, co četly předlohu, neboť tu není dostatečný úvod a já jsem se v obou částech ztrácel, 1.č. je o boji loupeživých zemanů a 2.č. o samotné Markétě a jejím, no řekněme, mužem, ke kterým byla násilím přinucena žít + boj jednoho z těch zemanstvích s královými vojsky. Proto bych nejraději polovinu vystřihl, abych získal výsledek, který by byl na 3*. To bych ale nemohl, protože by příběh by byl ještě vice nekoukatelný. Jsem spokojen za ty synopse k jednotlivým kapitolám, bez nich bych byl totiž ještě vice ztracen. I když byl výsledek takový, nevylučuju, že se na něj ještě jednou nepodívám, ale v příštích 3 letech to určitě dobrovolně nebude. PS: zřejmě se kouknu na Kladivo na čarodějnice, a možná ho přehodnotím. ()
Jedna filmová báseň. Jednoznačne kinofilm. Veľkolepý dojem umocnený každou minútou perfekcionizmu. Zameranie sa na záporných hrdinov umožňuje vytvoriť kontrast čistej snehobielej prírody so skutkami hnusu. Vyniknú hádky, kde sú ich hlasy výnimočne priestorovo ozvučené. Kamera a strih idú ruka v ruke s netradičným, osviežujúcim rozprávaním, kde nie je dôležitý časopriestor, ale emócie a hĺbka. Hypnotické obrazy podané poeticky, kde nemusíš rozumieť všetkému, stačia základné motivácie postáv a vnímanie predostreného, čo zaručene opája. ()
No tak asi nejsem až takový filmový fajnšmekr jak jsem si o sobě myslel. Ty 2 a 3/4 hodiny prostě nedám. Hodnotit zatím nebudu, třeba se někdy hecnu nebo seženu nějaký matroš, který mi s tím nákladem poetiky pomůže. Filmová práce je ale parádní to se musí nechat. Zvláštní, že o co je horší kvalita obrazu (úměrně k věku) o to lepší je zvuk (asi to bude analogem). V kině by to mohlo být super ale doma na LEDce nic moc. ()
Výborné, pochmúrne, špinavé, ....Famózny herci vedený fomóznym režisérom....J.Kemr---bravó...u mňa 100%. ()
Pokiaľ mám správne informácie tak práve tento film bol dvakrát vyhlásený najlepším českým filmom všetkých čias podľa filmových expertov. Zrejme to tu už niekto napísal, ale ja som si to v komentoch nevšimol a prišlo mi to ako dôležitá informácia :) ()
Markétu Lazarovou jsem měl možnost vidět na menším plátně a rozhodně se vyplatilo. Obrazová stránka je místy dechberoucí a perfektně naplňuje (ruku v ruce s mrazivou hudbou) snahu vytvořit drsnou středověkou zimu. Herci v čele s Josefem Kemrem předvádějí úžasné výkony. Poetika Vláčilova se zdá být geniální. Ale je příliš geniální na to, aby byla stoprocentně stravitelná pří první projekci. Přestože je to film hodný hrdosti i obdivu, nemohu dát plné hodnocení, neboť si myslím, že na tří hodinový film mu chybí trocha větší srozumitelnosti. Jsem ale přesvědčený, že jednou, až Markétu více nastuduju a pochopím všechny symboly, své hodnocení zvýším. ()
Dlouho jsem tento film neviděl, až konečně jsem se na něj kouknul. Bohužel na youtube. Tento film je svou výbornou kamerou určen na velká plátna a vypnutá topení v sále. Nyní, když už ho mám za sebou, asi bych na něj do kina už nešel, ale radši bych si přečetl samotnou knihu. Středověk je ve filmu vykreslen bravurně. Příběh už moc ne a divák se tak v ději víceméně ztrácí. Ani skvělá hudba a Josef Kemr tomu nepomáhá. ()
Mně se to vlastně asi líbilo, ale potřebuji to vidět ještě jednou, teď je ten můj dojem z Markety nějaký potrhaný a vlastně tomu úplně nerozumím. Jinak vzhledem k tomu, že jsem čekala nudu a šeď (šeď tam byla! haha..), tak jsem poměrně mile překvapená a ani se mi to nijak nevleklo. Jen některé pasáže mi přišly zcela nicneříkající, ale já mám prostě problém s podobenstvím (že, Josefe Killiáne?!). ()
Ospravedlňujem sa, ale Marketa dozná môjho vyššieho hodnotenia asi až postupom času. Po druhom, treťom .... zhliadnutí, či až pri mojej vyššej filmovej inteligencii alebo pri obojstrannej náladovej symbióze. Je to film, za ktorého hovoria než slová skorej hudba a obraz a pan Vláčil je českým Tarkovskím. ...Alebo Tarkovskij je ruským Vláčilom?! ()
Nepochybně úžasné dílo, hlavně kamera je skvělá. Přesto nedávám plný počet, protože mnohem více se mi od Vláčila líbí Údolí včel a Adelheid. ()
Markéta Lazarová je bezesporu skvělým filmem, ale spíše jen z řemeslné a filmařské stránky, divácky už to tak dobré není. Chválit by se dalo hodně dlouho: přitažlivý námět, skvělé obsazení, výtečná výprava, pozoruhodná kamera, atd. Všechno dohromady vytváří místy až uhrančivou atmosféru, která mě dokázala občas naprosto pohltit. Bohužel jen občas, protože jsem se také občas ztratil v ději a v postavách. Bez nějakého upozornění, či alespoň naznačení se totiž přeskakuje do vzpomínek, hned zpátky a pak najednou o nějaký čas dopředu. Kvůli poetickým záběrům jsem měl problém se v tom orientovat, ztrácel jsem se rovněž v postavách a stalo se mi, že jsem jim nerozuměl a neslyšel jsem je. Už jsem toho viděl poměrně dost a nepotřebuji mít vše naservírováno na zlatém podnose, ale tady bych alespoň mírně přívětivější přístup k divákovi uvítal. Prozatím slabší čtyři hvězdy a za pár let si dám určitě opakování. ()
„Jeho trest je v něm samotném." ()
Další případ dokonalé formy i obsahu v našem filmu za který můžeme jeho tvůrcům vděčni. Bohužel i u diamantu se občas objeví malinkatá vada na kráse, zde je to ona těžkost co se vleče filmem(Já osobně jsem celé Markétu vzhlédl až na potřetí). Vláčil nikdy však nehodlal natočit jen obyčený historický film, snažil se natočit podobenství o údělu člověka v těžké době a to i za cenu své váhy(nudy). Ale i takových filmů si musíme vážit a obdivovat, něco tak složitě natočeno co vyžádalo jen tvůrce neobvyklého talentu. ()
Pamatuju ten den kdyz sem prozival utrpení obrovského rozmeru kdyz sem povine sedel v kine a sledoval tenhle film se skolou v kine byla to fakt hruza ale s odstupem casu a dalsim shlednutí je muj nazor zcela opacny je to skvost. ()
Pekelně dobře natočený epos Vláčilovských rozsahů. I přes částečnou nejistotu, která ve mě hlodá se neubráním plnému hodnocení, protože konečná myšlenka je natolik silná, že bezkompromisně atakuje nejdrsnější pointy páně Bergmannovy. Některé pasáže snad ani nejdou vstřebat a pochopit během první projekce. Na to je třeba projekce další a na to už každý nemá žaludek. Ultimátní podobenství o hořkosti lidskosti a něčem co se nedá popsat slovy. ()
Dnes už naprostá klasika zfilmovaná Františkem Vláčilem je důkazem toho, že 60. léta nepředstavovala jen naprostou filmovou kvalitu v tehdejším Československu, jak řada lidí snaží toto období prezentovat. V negativním slova smyslu bohužel nejvíce zaujmou neskutečně natáhnuté záběry, při kterých získáváte pocit, že nikdy neskončí. Jedním slovem nudné. ()
Artová abstraktní masturbace levou rukou. ()
Nejlepsi cesky film ? Nerekl bych... Kazdopadne je to zvlastni poeticky film ktery se jaksi vymyka ceske kinematografii a mozna i svetove... Jenze zvlastnost neni vsechno... Stejne jako v knize ani zde nefunguje vse jak ma, proste tomu neco chybi. A to nemluvim o tom ze pro lidi co knizku necetli to musi byt umornych nepochopenych 162 minut... ()
Související novinky
Kánon filmu 2011
V sobotu 21. ledna byl ukončen výběr filmů Kánonu filmu za rok 2011 a přinesl opět zajímavé výsledky. Původní prosincový termín konání výběru byl z důvodů nečekaných a smutných předvánočních událostí… (více)
46. ročník MFF Karlovy Vary
Od 1.7. do 9.7. se v Karlových Varech uskuteční nejvýznamnější filmový festival kategorie A ve střední a východní Evropě. Festival představí 178 celovečerních filmů, převážná většina z nich bude mít… (více)
Bathory velkofilm po Československu
Finanční propadák Post Coitum, který ani kritiky nešetřily, neotřásl s Jurajem Jakubiskem, tak jak by se mohlo zdát. Každý jistě ví, že splín se většinou zahání prací, ale to co si ukousnul samotný… (více)